Japonští vědci testují novou vakcínu proti choleře. Vyrobili ji z rýže

• Vědci z Tokijské univerzity pracují na nové orální vakcíně proti choleře

• K její výrobě použili speciálně vypěstovanou rýži, z které následně vytvořili prášek

• Po úspěšném testování na zvířatech byla očkovací látka úspěšně vyzkoušena také na skupině dobrovolníků

Ačkoli se v posledních měsících mohlo zdát, že výroba vakcíny proti koronaviru na neurčito upozadila veškeré další výzkumy, rozhodně tomu tak není. Na důležitých látkách vědci nepřestávali pracovat ani v průběhu pandemie. V Japonsku svou pozornost zaměřili například na vakcínu proti choleře, jejímž vlivem každoročně zemřou desítky tisíc lidí. Mnohdy jen několik hodin po nákaze.

Orální vakcíny proti choleře sice již existují, ale nejnovější verze představuje významné vylepšení. Kromě toho, že oproti předchozím látkám nevyžaduje chlazení, je také cenově dostupná. Její výroba je navíc poměrně jednoduchá, protože k ní postačí „jen“ speciálně vypěstovaná rýže. Z té se následně vyrobí prášek, který se užívá po smíchání s tekutinou.

Vakcína, kterou vědci označují jako MucoRise-CTB, svou účinnost prokázala již dříve po nasazení u zvířat. Nyní prošla úspěšně i první fází zkoušek, které se zúčastnilo několik desítek japonských mužů. U všech byla zprvu zaznamenána pozitivní imunitní odpověď. „Účastníci reagovali na vakcínu při nízkých, středních i vysokých dávkách, přičemž největší imunitní odpověď byla při nejvyšší dávce,“ říká pro Science Alert imunolog Hiroshi Kiyono z Tokijské univerzity v Japonsku. Dodává také, že budoucnost vakcíny vidí optimisticky, a to díky výsledkům eskalace dávky.

Stačí smíchat s vodou

Jedincům, kteří se zúčastnili testování, podávali vědci v průběhu osmi týdnů čtyři různě velké dávky, dalších 30 účastníků dostalo placebo. Ti, kteří na vakcínu reagovali, pak vytvářeli protilátky IgA a IgG specifické pro cholerový toxin B (CTB).

Vakcínu odborníci získali z geneticky modifikovaných rostlin japonské krátkozrnné rýže, pěstovaných pod střechou na chráněné hydroponické farmě. Tyto rostliny produkují netoxickou část CTB, kterou imunitní systém dokáže rozpoznat a adekvátně na ni reagovat. Jakmile je rýže vypěstovaná, rozemele se na prášek a uloží do hliníkových obalů pro skladování.

V rámci testování byla rýže smíchána se sodným roztokem, podle tvůrců by však měla být stejně účinná i s obyčejnou vodou. Po vypití směsi se dostane do těla přes střevní sliznici, kde podobně jako předtím bakterie vyvolá reakci. „Rýžová proteinová tělíska se chovají jako přirozená kapsle, která dopraví antigen do střevního imunitního systému,“ říká Kiyono.

Ne všechny závěry jsou ale pozitivní. I přes slibné počáteční výsledky se po 16 týdnech u 11 z 30 dobrovolníků projevila jen slabá imunitní odpověď. U některých z nich byla dlouhodobá odpověď dokonce nulová. Podle vědců to může být způsobeno rozdílnými typy mikrobů ve střevech, které mohou na CTB reagovat různým způsobem. Podrobnosti ale zatím nejsou příliš jasné. Odhalit více by měla až následná rozmanitější studie.