Hromadění věcí může znamenat promarněné šance i prokrastinaci. Umíte se jich zbavit?
Téměř dva roky. Tolik času jsme měli k dispozici, abychom se podle přísných (ano, máme na mysli Marii Kondo) či více uvolněných pravidel zbavili přebytečných věcí. Lockdowny byly přímo stvořené pro to, aby se člověk naučil nejen péct a otužovat se, ale také třídit. Jenže, je přímo lidskou potřebou zaplnit vše prázdné. Takže z místa, které jste uvolnili v březnu […]
The post Hromadění věcí může znamenat promarněné šance i prokrastinaci. Umíte se jich zbavit? appeared first on Forbes.
Téměř dva roky. Tolik času jsme měli k dispozici, abychom se podle přísných (ano, máme na mysli Marii Kondo) či více uvolněných pravidel zbavili přebytečných věcí. Lockdowny byly přímo stvořené pro to, aby se člověk naučil nejen péct a otužovat se, ale také třídit.
Jenže, je přímo lidskou potřebou zaplnit vše prázdné. Takže z místa, které jste uvolnili v březnu 2020, už v lednu o dva roky později nezbylo nic. Jen vy jste se možná ocitli zpátky v karanténě.
Čím víc objektů se nachází v našich ložnicích, tím horší je náš spánek, tvrdí výzkum z roku 2015 vědců univerzity ze St. Lawrence. Vzhledem k tomu, že v posteli strávíme zhruba jednu třetinu našeho života, je to dost jasná motivace.
K pořádku ve vlastních věcech, který zrcadlí přístup k životu, už v minulosti nabádala řada osobností: od Steva Jobse po Jordana Petersona. Přehled o hmotných statcích, které vlastníme, podle nich umožňuje alespoň částečnou kontrolu nad životem, který je jinak ze své podstaty plný chaosu.
Autorka bestselleru „Organize your life and more: save time and money, reduce stress, remove clutter“ Christina M. Scalise tvrdí, že přebytečné věci v našich domovech představují kombinaci promarněných šancí a prokrastinace.
Často se vymlouváme na nedostatek času či sentimentální vztah k oněm předmětům, ale obojí se dá vyřešit. Najmout si můžete specializovanou agenturu, která vám obydlí dá nejen do pořádku, ale naučí systém udržovat.
Pro inspiraci se můžete podívat například na seriál na Mall TV, kde bývalé dámy z korporátu, dnes doslova Královny pořádku, Lucie Kocman a Pavlína Štefanová vysvětlují krok za krokem, jak s haraburdím zatočit.
Některé výzkumy ale oponují Jobsovi, Petersonovi i Marii Kondo. Tvrdí, že chaos na pracovním stole podporuje kreativitu. Aby to skutečně fungovalo, musí to být chaos více méně řízený: klíč k tomu, co se rozhodnete vytřídit a co ponechat, netvoří žádná japonská metoda, ale vy sami.
Třídit kuchyňské šuplíky, šatník a složky s dokumenty bychom měli zhruba každé tři měsíce. Není to samozřejmě univerzální pravidlo, pravidelnost zaručí, že nebudete vlastnit nic, k čemu nemáte alespoň vztah, když už bude chybět účel.
Možná vám karanténa teď nebude stačit, třeba dny, kdy se musíte nedobrovolně vzdát fyzického kontaktu s vnějším světem, pomohou k tomu, abyste:
- Vytvořili strukturu, kde, co a jak vytřídíte. Můžete se teď zaměřit například výlučně na kabáty nebo obuv. Hlavně nepřepálit začátek, jinak celý proces vzdáte dřív, než jste začali.
- Nastavte si realistické cíle. Majitelé obří knihovny, kteří jí chtějí trochu ulevit, by měli začít s uklízením několika polic.
- Dejte si do skříně koš, kam budete uklízet vše, co vám nesedí, ale co můžete darovat na charitu nebo odnést do kontejneru na textil.
- Shromažďujete nepotřebné věci jiných lidí? Dejte jim jasný termín, do kdy si mají svůj majetek vyzvednout.
The post Hromadění věcí může znamenat promarněné šance i prokrastinaci. Umíte se jich zbavit? appeared first on Forbes.