3 + 1 blok zdarma? To slíbit nemůžeme, říká jihokorejský uchazeč o jaderný tendr

V tendru na dostavbu až čtyř jaderných bloků dnes zůstali Francouzi z Edf a Jihokorejci z KHNP. "Jaderná energetika je jen začátek," věří šéf české kanceláře KHNP Chang.

Největší zakázka v historii České republiky se dostala do další fáze. A co víc, dokonce se znásobila. Vláda totiž v lednu rozhodla, že požádá uchazeče o dostavbu jaderných elektráren o závazné nabídky nejen k jednomu bloku, ale rovnou ke čtyřem. Zároveň rozhodla o vyřazení amerického Westinghousu.

Od roku 2022, kdy byl tendr vypsaný, tak z původních pěti uchazečů v podobě čínského CGN, ruského Rosatomu, amerického Westinghousu, francouzské EDF a jihokorejské KHNP už zbyli jen poslední dva jmenovaní. Ti mají čas k odevzdání rozšířených závazných nabídek na další bloky už jen do poloviny dubna.

„Děláme nyní vše pro to, abychom předložili vylepšený a nejlepší návrh za konkurenceschopné ceny,“ říká v rozhovoru pro Forbes šéf české kanceláře KHNP Min Hwan Chang.

Jakou cenu za jeden blok uchazeči uvedli v nabídkách, ani jeden z nich v této fázi neprozradí. Je to vůbec jeden z nejstřeženějších parametrů a poslední odhady se opírají o několik let staré vyjádření šéfa ČEZ Daniela Beneše, podle kterého tehdy měl jeden blok vyjít na 160 miliard korun v dnešních cenách. 

V současnosti už ale odhady expertů i zkušenosti z probíhajících staveb jiných jaderných elektráren v zahraničí ukazují spíše na dvojnásobek. V každém případě premiér Petr Fiala přišel s tím, že pokud se budou stavět čtyři bloky naráz, vzniknou tím až čtvrtinové úspory a tím by jeden blok vyšel Česko v podstatě „zdarma“.

„V klasické obchodní situaci platí, že když nakoupíme více výrobků, mělo by to být výhodnější. Ale v tuto chvíli se určitě nemůžeme zavázat k tomu, že by jeden blok měl díky tomu být zdarma,“ říká v rozhovoru Chang.

Tendr se dostal do další fáze. Stát se rozhodl, že změní podmínky výběrového řízení, protože chce vystavět více bloků než jen jeden. Nabídku teď tedy musíte doplňovat?

Původně byla debata o výstavbě jednoho reaktoru či bloku s možností vystavět další až tři nové bloky. V říjnu jsme tedy odevzdali závaznou nabídku k výstavbě jednoho bloku s veškerým technickým popisem a nezávaznou nabídku na další tři jednotky. 

Na začátku roku se vláda oficiálně rozhodla o zpracování dalších tří jednotek. Takže nyní zpracováváme i závazné nabídky pro tyto nové podmínky tendru, které máme odevzdat v dubnu. Na tom nyní pracujeme. Bohužel ale výběrové řízení v současné době stále probíhá, takže nemůžeme sdělovat podrobnější informace. 

Rozšíření tendru a změna termínů vám nedělá problémy?

KHNP respektuje rozhodnutí české vlády o rozšíření nabídky. A v souladu s harmonogramem pokynů české vlády předložíme požadovaný návrh dodavatele. Znamená to, že rozšířené závazné nabídky pro všechny čtyři bloky odevzdáme včas bez jakéhokoli zpoždění, a to do 15. dubna.

Vláda podle všeho rozhodla o vyřazení amerického uchazeče Westinghouse. V tendru jste tak nyní zůstali jen vy jako KHNP a francouzské EDF. Bylo to pro vás překvapivé rozhodnutí?

Z médií jsme se dozvěděli, že společnost Westinghouse nemůže být v tendru dále brána v úvahu, protože předložila jen nezávaznou nabídku. Ale myslím, že není žádoucí, abychom tyto situace nějak hodnotili. 

Nižší počet uchazečů znamená větší šance pro vás…

To ano. Ale to, že se počet uchazečů snížil na dva, neznamená, že se změnil požadavek vlastníka. Znamená to, že v průběhu následujících dvaceti let budou dodávány komponenty pro dvě jaderné elektrárny do každé ze dvou lokalit.

A to zase znamená, že do jednoho měsíce musí být připraveno více konkurenčních návrhů pro různé scénáře výstavby. Děláme nyní vše pro to, abychom předložili vylepšený a nejlepší návrh za konkurenceschopné ceny.

Cenu jednoho bloku mi ale předpokládám nesdělíte…

Odhadované náklady na výstavbu bloku vám v době probíhajícího tendru bohužel říct nemohu.

Nicméně se domníváme, že jsme jediným uchazečem, který v posledních padesáti letech kontinuálně staví jaderné elektrárny a má jednu z nejlepších schopností řízení projektu, zkušeností, pracovních sil i robustního dodavatelského řetězce.

Je tedy jisté, že můžeme nabídnout nejkonkurenceschopnější cenu mezi uchazeči.

A můžete mi říct, jaká je pravděpodobnost, že vámi předložené ceny nakonec při výstavbě nepřekročíte?

Na základě požadavků na cenovou nabídku ze strany vlastníka musíme poskytnout pevnou cenu a variabilní cenu. KHNP předkládá fixní cenu v maximální možné míře, a proto i v případě, že by vznikly dodatečné náklady v důsledku jakékoli změny vnějších vlivů nebo pochybení dodavatele, tak nebudou přeneseny na vlastníka. V KHNP je tedy zvykem většinou předkládat pevnou cenu.

Je pro vás komplikací, že stále není přesně známo, jak budou nové bloky financovány? 

Model financování opravdu neznáme. Nevíme tedy, odkud peníze do investic přitečou. Ale v této fázi to není nijak zásadní. Naší povinností je, že jsme cenu stanovili podle svého nejlepšího vědomí.

Co říkáte na vyjádření premiéra Petra Fialy, že když se postaví čtyři bloky najednou, bude celková výstavba levnější a jeden blok tím může být fakticky zdarma?

V klasické obchodní situaci platí, že když nakoupíme více výrobků, mělo by to být výhodnější. Ale v tuto chvíli se určitě nemůžeme zavázat k tomu, že by jeden blok měl díky tomu být zdarma. Jsem si ale jistý, že díky většímu rozsahu zakázky dojde k úsporám a snížení celkových nákladů na projekt.

Jak moc se budou české firmy podílet na stavbě jaderných elektráren v Česku, pokud uspěje KHNP?

S českými firmami jsme dlouhodobě v kontaktu. Za posledních pět let jsme zkoumali a komunikovali s téměř dvěma stovkami českých firem v jaderném průmyslu. A mezitím nám už vykrystalizovala i spolupráce, respektive memorandum o porozumění s padesáti kvalifikovanými společnostmi. 

S jakým podílem českých firem na rozvoji jaderných elektráren v Česku počítáte? Minimální požadavek vlády je 65 procent…

Nyní si teprve vyjasňujeme, na jakém rozsahu prací budou české firmy spolupracovat a jakou přesnou část opravdu dodají. Samozřejmě velmi dobře chápeme, že česká vláda požaduje zapojení českých firem alespoň ze 65 procent. Takže děláme vše pro to, abychom tohoto cíle dosáhli, ale zároveň musíme mít velmi jasno v kvalitě projektu.

Navíc, pokud by se nám podařilo pracovat na dalších třech blocích, tedy dohromady na čtyřech jednotkách, ve finále bude míra lokalizace od začátku mnohem vyšší.

Máme na to ale dostatečnou kapacitu z pohledu lidských zdrojů? Obzvláště v případě, kdy by mělo jít o výstavbu více bloků…

Je to hodně a v kontextu rozvoje jaderné energetiky v okolních zemích na to možná lidské zdroje nebudou. To je pravda. Navíc je ze statistik známo, že míra nezaměstnanosti v České republice se pohybuje kolem tří procent. To je nejnižší úroveň v Evropě. Navíc od dostavby Temelína už uběhlo dvacet let.

Kolik máte vy jako KHNP zaměstnanců? 

KHNP má po celém světě zhruba dvanáct tisíc zaměstnanců. Pokud se bavíme jen o stavebních expertech, těch jsou v současnosti zhruba dva tisíce při probíhající stavbě dohromady pěti projektů doma i v zahraničí.

Pro stabilizaci projektu budeme v jeho počáteční fázi spoléhat na kvalifikovanou pracovní sílu s praxí, která má zkušenosti a know-how v oblasti řízení podobných staveb. Ta kolem sebe bude schopna vytvořit týmy, tedy další pracovní síly. Ale ta počáteční síla bude naším klíčovým vývozem.

Navíc si uvědomte, že blok není postaven za den. Vše bude probíhat na etapy.

A po výstavbě bychom jadernou elektrárnu ovládali sami, nebo byste nám s tím pomohli?

Pokud jde o samotný provozní personál, plánujeme zajišťovat všechna potřebná školení. A to na základě našich vlastních mezinárodních programů školení provozního personálu jaderných elektráren. Tyto kurzy budou zaměřené na vzdělávání inženýrů vybraných vlastníkem a pokrývat oblasti technologie a postupů provozu jaderných elektráren.

Když tendr vyhrajete, budete celý reaktor vyrábět v Koreji, nebo částečně i tady v Česku? 

Hlavní zařízení reaktoru bude navrženo a vyrobeno v Doosan Enerbility v Koreji, která se na výrobu jaderných reaktorů specializuje již padesát let. Poté se přepraví po moři do německého Hamburku.

Odtud už do Dukovan nebo do Temelína poputuje lodní dopravou po Labi a pozemní přepravou po silnici, což je pro nás vlastně jedna z nejtěžších fází.

Stát ji ulehčí v tom, že bude investovat miliardy korun do rozšíření či vybudování nové infrastruktury tam, kde bude potřeba…

My jsme si už v roce 2019 nechali prověřit trasu společně s Ústavem jaderného výzkumu ČR v Řeži a Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a výsledky jsme shrnuli do dodavatelského návrhu.

U některých úseků se opravdu jedná o výstavbu nové infrastruktury nebo o zpevnění současných mostů. Je nutné se připravit na to, že po trase pojede těžká technika.

Když jsme u harmonogramu, první blok má začít v testovacím provozu dodávat elektřinu do sítě v roce 2036, je to tak?

Ano, je to jen dvanáct let a to není tolik času. Ale i za takovou dobu může být výstavba bloku kompletně dokončena. Sami už jsme učinili některé kroky jako prověření místních podmínek, prověření licenčních požadavků a podobně. Bude to náročné, ale budeme toho moci dosáhnout.

Kde vidíte největší úzká místa nebo rizika na této cestě?

Vše může být obtížné. Od licencování přes zajištění pracovních sil až třeba po klimatické vlivy, jako je nízká hladina řek, kvůli čemuž by nebylo možné využít vodní cesty k přepravě rozměrných zařízení.

Rizik je hodně, ale věříme, že je jako KHNP překonáme. A to i ve spolupráci s českými firmami jako svými partnery.

V případě vítězství v tendru by se váš reaktor APR1000 objevil v Evropě vůbec poprvé. Tento reaktor jste navíc upravovali pro export. Spočívala jeho modifikace jen ve zmenšení?

Každá země má jiné požadavky na design, takže to jsou hlavní důvody modifikace. Čeští regulátoři už v minulosti řešili licenci našeho designu APR1000, a i proto jsme se rozhodli požádat o evropskou certifikaci. A tu jsme loni získali. 

Zahajujeme také proces schvalování standardního projektu u korejského regulátora, který je vyžadován českým SÚJB. Pro naši stranu jde o velkou investici. Ale věříme, že to velmi pomůže našemu úspěchu v českém jaderném projektu.

Když zmiňujete licence, stále probíhá licenční spor mezi vámi a Westinghouse. Co by se stalo, kdyby soud dopadl ve prospěch Američanů?

Musíte pochopit, že vzhledem k probíhajícím soudním sporům je pro mě obtížné se k tomu podrobněji vyjadřovat. Nicméně jako KHNP hodláme na soudní spory náležitě reagovat a zajistit, aby nedošlo k ovlivnění českého jaderného projektu.

Jak vy osobně vidíte šance KHNP v současném tendru?

Začnu trochu odjinud. Před šesti lety, kdy jsme dělali v Česku poprvé průzkumy, společnost KHNP v Česku znala a rozuměla tomu, co dělá jen desetina obyvatel. Dnes už to ví necelá třetina obyvatel, tudíž naše známost roste.

Pokud se ale ptáte na můj soukromý názor na pravděpodobný úspěch KHNP v současném tendru, pak když jsem do Prahy před dvěma a půl lety poprvé přijel, říkal jsem, že ta pravděpodobnost je padesát na padesát. Dnes už bych ale řekl, že je to přes devadesát procent.

A co vše děláte pro úspěch mimo podání nabídek? Z mého pohledu jsou tu teď více vidět Francouzi než Jihokorejci. Naposledy při návštěvě prezidenta Emmanuela Macrona před pár dny…

Politická reprezentace Jižní Koreje se také aktivně schází s českými nejvyššími představiteli, a to už několikrát. Naposledy se setkali zástupci jihokorejského a českého parlamentu, stejně tak jako prezidenti obou zemí, v New Yorku minulý rok. V září 2023 se pak setkal premiér Han Tok-su s premiérem Petrem Fialou.

Česko tu s Francouzi podepsalo strategickou dohodu o spolupráci, která by neměla být jen o rozvoji jádra v tuzemsku, ale i o další ekonomické spolupráci. Dá se něco podobného očekávat i od Jižní Koreje?

Určitě. Jižní Korea i Česko mají podobnou strukturu průmyslu založenou na výrobě. Proto mezi námi existuje mnoho prostoru pro spolupráci.

Například jsme velmi ochotní mimo jádro spolupracovat například i v oblasti elektromobilů, vysokorychlostních vlaků nebo vojenské obrany. Spolupráce by tedy mohla být daleko širší. Jaderná energetika je jen začátek.