Hříšné světové sklo. Jiří Šín otevírá v Praze novou sklářskou galerii
Česká skleněná plastika zažívá renesanci. Může za to sklářský mistr Jiří Šín, který v centru Prahy otevřel výstavní galerii.
Pokud by si sklářský mistr Jiří Šín, zakladatel SIN Studio Gallery, a Rony Plesl nechávali vyrábět kšiltovky, mohli by na ně s klidem vyšít: Make česká skleněná plastika great again! Právě tohle poselství předává nově otevřená galerie v centru Prahy.
Až vstoupíte do nového prostoru pražské SIN Studio Gallery na Jungmannově náměstí, nečekejte záplavu uměleckých děl. V minimalisticky zařízené místnosti, pod jejíž podobou je podepsané studio Mar.s Architects a designér Jiří Krejčiřík, jich najdete zhruba desítku.
Tahle rozměrná díla, skleněné plastiky, totiž potřebují prostor. Téměř každá z nich má jiného autora a aby vynikla, nesmí se vizuálně bít. I kdyby ale nakonec k souboji došlo, bude to zápas jen na oko.
Všechny jsou totiž vyrobené stejnou sklářskou procedurou. Světově unikátní technikou, kterou sklář Jiří Šín, absolvent průmyslové školy v Kamenickém Šenově a Vyšší odborné školy sklářské v Novém Boru, piloval v Bělé pod Bezdězem víc než desítku let.
Její kouzlo spočívá v tom, že se sklo taví v uzavřených formách. Oproti formám otevřeným, které se při výrobě skleněných plastik využívají běžně, umožňuje skláři a designérům vytahovat z pece – když to hodně zjednodušíme – trojrozměrné objekty, navíc se strukturou.
„To, jak dostávám sklo dovnitř uzavřené formy, je tajné. Není tekuté jako voda, tavím ho na podobné bázi, jako se tavil bronz, v tom je to kouzlo. Na rozdíl od tradiční technologie se utaví v peci mimo formu, v jakési tavicí pánvi, a roztavené pak natéká do formy kanálky,“ prozradil sklář Forbesu před dvěma lety.
Právě objekty vzniklé 3D technologií tavení skla – pojmenovanou jako Vitrum Vivum – nově najdete v kamenné pobočce SIN Studio Gallery. Za jejím vznikem stojí zmíněný Jiří Šín, který před několika lety začal spolupracovat s umělcem Ronym Pleslem.
Tihle dva představili společnou práci poprvé v roce 2019 v londýnském Victoria Albert Museum. Unikátní technologii tavení skla pak uvedli i před dvěma lety v rámci instalace Stromy rostou z nebe na uměleckém bienále v Benátkách.
„Před pěti lety jsem v jednom rozhovoru řekl, že už nechci být designér a že chci dělat velké sochy,“ vzpomíná Rony Plesl.
Jeho zpráva byla vyslyšena, protože za několik týdnů se u něj ve studiu objevil Jiří Šín s tím, že on tyhle skleněné sochy umí jako jeden z mála na světě vyrobit. Spolupráce, která i díky přispění spolumajitele Romana Pilíška vedla k otevření SIN Studio Gallery, byla na světě.
Nenechte se zmást. Název SIN neodkazuje k hříchu, nýbrž ke jménu sklářského mistra. Důvod je prostý – vedle propagace samotné techniky a ukázky toho, co vše lze díky ní vyrobit, je dalším cílem galerie vyzdvihnout sklářské řemeslo a jeho největší tuzemské mistry.
„S Jirkou jsme chtěli přivést do popředí řemeslníky. Často se zapomíná na to, že umělci často stojí na tom, co umí právě oni,“ říká Rony Plesl s odkazem na českého sklářského výtvarníka Stanislava Libenského, který podle něj tuto umělecko-řemeslnou symbiózu ve své práci ctil a často na ni upozorňoval.
Mimochodem, Stanislav Libenský je pro autora projektu Jiřího Šína jménem číslo jedna. Právě k jeho odkazu a pojetí české umělecké skleněné plastiky by se rád se svou galerií přihlásili. Na pomoc si k tomu zvou nejrůznější umělce, a to nejen z Česka, ale i ze zahraničí.
Všichni z nich budou pro SIN Studio Gallery vyrábět autorské objekty technikou Vitrum Vivum. V současné chvíli je v novém pražském prostoru k vidění skleněný reliéf uměleckého dua Ondrash & Kašpárek, plastika z uranového skla od Milana Knížáka nebo skleněná socha od výtvarníka Richard Štipla či sochaře Jana Kováříka, autora pražské sochy Marie Terezie.
Rozjednaná je již spolupráce s mladou českou malířkou Laurou Limbourg. Ta pro galerii vytvoří limitovanou edici užitých objektů. Naváže tak na Ronyho Plesla a jeho kolekci Translucent obsahující sérii váz, mís, stolu a lampy.
Světové ambice tohoto několik let starého projektu pak potvrzuje i umělecké propojení s designérem Arikem Levym, který tento rok pro galerii vytvořil kolekci NegativeSpace, abstraktní poctou minerálním útvarům i jemným nuancím architektonického designu.
Tady ale vyhlídky za hranice Česka podle Šína nekončí. SIN Studio Gallery by se kromě uměleckých plastik chtěla zaměřovat i na větší architektonické realizace v zahraničí.
„Příští týden máme domluvené jednání v BIGu a dalších dánských studiích,“ říká Plesl a naznačuje, že připravovaný projekt Vltavské filharmonie by mohl být jednou z šancí, jak dát o české technologii Jiřího Šína vědět.
SIN Studio Gallery už má v tomhle ohledu nohu ve dveřích. Vedle pražské pobočky funguje kamenná galerie i ve španělské Marbelle. „Byla to trochu náhoda. Spolumajitel galerie tam má vazby, proto máme prostor i tam. Hodí se nám to: do podobných luxusních resortů máme ambici mířit. Zkrátka zkoušíme různé cesty, aby se o nás lidi dozvěděli,“ říká Rony Plesl.
Vystavit současnou skleněnou plastiku z tuzemska na stejné španělské ulici jako sídlí italská nábytková značka Minotti se ostatně ukázalo jako dobrý tah. Firma oslovila SIN Studio Gallery pro další spolupráci a k vidění jsou dva objekty od Ronyho Plesla v jejich showroomu v Marbelle.
Zda se tohle povede i s dánským architektonickým studiem Bjarkeho Ingelse, je otázka. Mezinárodním choutkám by ale mohla pomoci právě připravovaná autonomní pec, která by měla zvládnout nejen vypočítat přesnou dobu chlazení, ale i tavit až pětimetrové skleněné objekty.
Instalovat by se měla na podzim a bude největší na světě. „Pece jsem si vždycky stavěl sám, ale tahle vyžaduje technologickou a profesní praxi, takže ji vyrábí jedna česká firma,“ říká autor projektu Jiří Šín.
„Dvoumetrové skleněné plastiky můžete ignorovat, ale pětimetrové už ne,“ dodává Rony Plesl. Jeden z našich nejúspěšnějších designérů bude pro SIN Studio Gallery navrhovat primárně užité předměty, volnou tvorbu bude dále rozvíjet ve svém vlastním studiu.