Michael Málek: Máme na to být výš. Změníme systém přípravy

S uplynulou sezónou nemohl být trenér mužů Michael Málek spokojený. Jeho tým pronásledovaly zdravotní problémy, což se projevilo i na výsledcích. V Poháru národů z toho byl pokles z 6. na 8. místo, Michal Krčmář se zase v celkovém hodnocení propadl z životní 13. příčky na 28. Asi nejsvětlejším momentem celého ročníku bylo 10. místo Tomáše Mikysky na mistrovství světa v Novém Městě na Moravě.

Po sezóně na vlastní žádost skončil střelecký trenér Matt Emmons, k týmu se naopak připojil Ondřej Moravec. S Michaelem Málkem jsme probrali novou roli nejúspěšnějšího českého biatlonisty i další změny v přípravě.

Hned po skončení sezóny jste si dělali podrobnou analýzu. Jaké bylo tvoje hodnocení?

Nebyla to úspěšná sezóna. Je třeba říct, že Michal Krčmář byl dlouho nemocný a Tomáš Mikyska zase zraněný. Myslím si, že na mistrovství světa byli oba správně nastavení a zvlášť Tomča si vedl velmi dobře. Jonáš Mareček měl do mistrovství světa slušnou sezónu, ještě na závěrečné přípravě vypadal slušně. Pak ale přijel domů, dostal virózu a závodů se možná trochu zalekl. I ostatní se potýkali s velkou nervozitou místo toho, aby si šli závody před domácími fanoušky užít.

Nejezdili jsme špatně štafety. Na mistrovství světa jsme se pohybovali během prvních dvou úseků na čele, Jony pak předával čtvrtý. Myslím si, že to muselo fanoušky bavit.

Celkově jsme měli mít lepší výsledky na to, jak jsme běhali. Největší problém vidím v čase a přesnosti střelby, ale samozřejmě je to všechno propojené. Šli jsme dolů i fyzicky. Když jedeš hůř, vyndáš se a pak netrefíš. Musíš zvolit takové tempo, aby ses trefil. Myslím si, že jsme se zbytečně soustředili na negativní věci a ne tolik na samotný výkon.

Také se přecházelo na bezfluorové vosky. Najednou bylo vidět, že Norové jsou ještě dominantnější než dřív. My jsme někdy měli s materiálem problémy, ale myslím si, že náš servis dělal maximum. A když jsme měli dobré lyže, tak jsme to zase nepodpořili střelbou nebo jsme na to neměli fyzicky. To je prostě sport.

Chceme jít dál a dostat kluky na úroveň, na kterou patří. Teď jsme v národech osmí a myslím si, že máme na to být výš. Nebudu říkat, že vyhrajeme Světový pohár, ale minimálně v Top 10 bychom se mohli párkrát objevit. Čím častěji, tím lépe.

Přitom v první sezóně pod tvým a Mattovým vedením se mužský tým hodně zvedl.

V přípravě jsme vycházeli právě z loňské sezóny. Trochu jsme se trápili na střelnici, a tak jsme se víc zaměřili na klidovou střelbu. Ale je vidět, že když se vám povede jeden rok, tak to nejde úplně zkopírovat pro ten další. Pro nás je to ponaučení a výzva. Teď musíme udělat správné kroky, aby to opět fungovalo.

Můžeš ty kroky trochu přiblížit?

Několik let jsme trénovali určitým systémem a teď ho bude třeba trochu změnit. Určitě zařadíme víc komplexních tréninků. Chceme, aby kluci získali na střelnici sebedůvěru. Nemusí vystřílet tolik nábojů, ale o to víc se při střelbě koncentrovat. Základ vytrvalostního tréninku zůstal stejný, ale intenzivnější tréninky poskládáme trochu jinak. Budeme víc pracovat na technice běhu. Změnili jsme i silovou přípravu, se kterou nám pomáhá nově Honza Burian. Má v tom obrovský přehled a věřím, že se posuneme i v tomto směru. Pořád jsem přesvědčený o tom, že kluci mají obrovský potenciál.

Na trenérské pozici tě u mužského týmu doplnil Ondřej Moravec. Jaký by měl být jeho přínos?

Ondra by měl přinést pohled závodníka. Jako trenér něco řeknete svému svěřenci a ten vám odpoví, že to nejde. Moje závodní zkušenost je 25 let stará a nebyla na takové úrovni jako u Ondry. On byl úspěšný a když řekne, že něco funguje, tak mluví z vlastní zkušenosti. Zároveň je pro kluky nový, má jim co předat a vnímá to jako velkou výzvu.

Ale rozhodně nechci shazovat naši dosavadní práci. Myslím si, že Matt dal klukům hodně a můžou dál těžit z jeho práce. Určitě se posunuli v technice střelby. Teď se jen musíme víc zaměřit na biatlonovou střelbu a také na psychiku.

Jak si s Ondrou rozdělíte role?

Ondra by měl být víc na trati a já na střelnici. Pravděpodobně nepojede na všechny Světové poháry a chceme, aby byl na střelnici jeden člověk. Ale určitě budou i tréninky, kdy bude Ondra na střelnici nebo já na trati. Samozřejmě mám víc trenérských zkušeností a Ondra je postupně sbírá, ale není v roli mého asistenta. Jsme dvojice trenérů u mužského týmu a měli bychom být zastupitelní.

Jak jsou na tom po minulé sezóně zdravotně Michal Krčmář a Tomáš Mikyska?

Tomáš předčasně ukončil sezónu, aby mohl podstoupit čtyřtýdenní rehabilitaci. Těžko se mu to vysvětlovalo. Viděl, že může závodit. Ale jeho noha potřebovala doléčit. Bude to dlouhodobá práce. Tomáš v tom musí být důsledný a najít si čas na protahování a regeneraci.

Michal měl opět komplikovanější začátek přípravy. Kvůli viróze s námi neodcestoval na soustředění do Livigna a trénoval sám v Novém Městě na Moravě. Věřím, že se k nám připojí na další soustředění v Lenzerheide.

V rozšířeném osmičlenném týmu je i Luděk Abrahám, který ještě letos závodil mezi juniory. Jaká je jeho pozice?

Luďa už loni trénoval s B týmem, takže není úplně novou tváří. Nové to bude v tom, že jsme do jedné tréninkové skupiny propojili 8 kluků. Luďa má obrovský funkční potenciál a zlepšuje se i ve střelbě. Na vrcholných akcích se mu ne vždy podařilo prodat to, co umí na tréninku. Znám ho dobře ještě z juniorů. Když to správně uchopí, má před sebou velkou budoucnost.

V červnu jste se dva týdny připravovali v italském Livignu. Jak soustředění probíhalo a co vás čeká teď?

V Livignu to bylo ještě objemové soustředění, ale už jsme do něj zakomponovali několik intenzivních tréninků s novými prvky. Teď na to navážeme v Lenzerheide, kam odjíždíme v neděli. Některé dny byla v Livignu velká zima a ze začátku nám i pršelo. Loni jsme tam přitom touhle dobou chodili v kraťasech na zmrzlinu. Ale na to, jaká byla předpověď, nám to ještě vyšlo. Já jsem s tímto soustředěním spokojený.

Karel Halberštádt
Foto: Petr Slavík a Marek Ambrož

Článek Michael Málek: Máme na to být výš. Změníme systém přípravy se nejdříve objevil na Biatlon.