Spokojenost Evropanů se zdravotnictvím klesá. Češi viní nejvíce politiky

Demografický diktát je neúprosný. A nikde to asi neplatí tak tvrdě jako ve zdravotnickém segmentu. Do roku 2050 by se podle OSN počet lidí starších 65 let měl zdvojnásobit. Nejvyšší nápor to bude znamenat právě pro zdravotnictví.

To se navíc, alespoň v očích veřejnosti, netěší příliš velké důvěře. Což není dobrá zpráva i proto, že jen v Česku proudí do zdravotního systémů téměř 9,5 procenta státního HDP, ve Spojených státech je to dokonce více než šestnáct procent.

Desátý ročník globálního výzkumu farmaceutické společnosti STADA, který má Forbes k dispozici, ukázal, že jen 56 procent ze šestačtyřiceti tisíc respondentů ze třiadvaceti zemí je spokojeno s tím, jak zdravotnický systém v jejich zemi funguje. Za deset let sbírání dat jde o suverénně nejnižší hodnotu. Ještě před čtyřmi lety byl ten samý údaj na hodnotě 61 procent.

Podle výkonného ředitele České asociace farmaceutických firem a bývalého náměstka ministra zdravotnictví Filipa Vrubela jde o pokračování trendu, který odborníci pozorují už několik let.

Zvyšující se počet lidí vyžadující zdravotní péči a zároveň snižující se počty pracovníků ve zdravotnictví. To vše vede k postupnému snižování dostupnosti zdravotní péče a ta se obratem stává dražší. Celý systém se tím dostává do spirály.

„V mnoha zemích, zejména v zemích východního bloku, je stále zakořeněna představa zdraví jako veřejného statku, který musí plně obstarat po organizační i finanční stránce stát,“ řekl Forbesu Vrubel, podle kterého je nejlepším receptem zapojit co nejvíce občany do preventivních zdravotních programů, které v důsledku šetří systému náklady v budoucnu.

Mezi nejčastější příčiny nespokojenosti pacientů se řadí doba potřebná ke sjednání návštěvy lékaře, nedostatek lidí a obecná nedůvěra k politikům, kteří pro zdravotnictví připravují legislativu. V tom jsou evropskými „šampiony“ právě Češi.

„Jeden ze dvou Evropanů, přesněji 46 procent, tvrdí, že obecně nevěří těm, kdo zákony pro fungování zdravotnictví píší. Nejčastěji jde o Českou republiku, kde politikům nevěří 66 procent respondentů,“ píše se v průzkumu STADA.

Největší spokojenost naopak v Česku zaznamenaly e-recepty, které si pochvaluje 78 procent Čechů, nejvíce v Evropě.

Fyzička? Špatná, hlásí Češi

Společně se Švédskem se však lidé v tuzemsku cítí nejvíce v psychické nepohodě. Jen Češi a Švédi ohodnotili své psychické zdraví hodnotou 53 na stupnici do 100, téměř nejméně ze všech zemí. Vůbec nejhůře v tomto směru vyšlo Maďarsko s hodnotou 48.

Celých osmnáct procent českých respondentů pak své fyzické zdraví označilo za špatné. To je v souladu s dlouhodobými statistikami zdravotního stavu a životosprávy, kde se Česko pravidelně umisťuje na spodních příčkách západního světa.

Ne že by se to Češi nesnažili dohnat: v míře užívání nutričních doplňků stravy jsou s kladnou odpovědí u 51 procent dotazovaných na špici Evropy.

Jak si ale všímají tvůrci studie, subjektivní hodnocení vlastního zdravotního stavu bylo přímo závislé na tom, jak daný člověk hodnotí míru svého štěstí a mentální kondice. Zatímco ti, kteří své duševní zdraví hodnotili pozitivně, hodnotili v sedmdesáti procentech jako dobrou i svou fyzičku, na opačném konci spektra si pochvalovalo fyzické zdraví jen sedmnáct procent lidí.

Vrubelova slova o nutnosti lepších preventivních programů se trochu míjejí se zjištěními průzkumu, podle kterého jsou Češi nejdisciplinovanější, pokud jde o plnění preventivních návštěv doktorů. Zároveň si dostupnosti preventivní péče cení skoro nejvíce v Evropě.

Navzdory všem negativům, která se v evropském průzkumu objevují, se ukazují i pozitivní trendy. Vzrůstá důvěra v klasickou západní medicínu a lidé stále častěji dělají alespoň jednu aktivní věc pro své zdraví – to je dle průzkumu pravda u 85 procent lidí.

Podle Vrubela se bude muset celý zdravotnický systém nové demografické realitě přizpůsobit. Třeba tím, že rozvolní dnes velmi striktní dělení kompetencí mezi lékaři a zástupci nelékařských profesí.

„V Česku například již několik let vedeme diskusi o posílení rolí zdravotních sester anebo farmaceutů v lékárnách. Zatím spíše bez praktického dopadu,“ konstatuje šéf asociace farmafirem.