"Ulice byla jedna velká kaluž krve." Gaza zažila jeden z nejdrastičtějších týdnů od prvních měsíců války

Po izraelských náletech na školu a humanitární zónu svědčí přeživší a úředníci o "každodenní vidině hrůzy"Děti jsou upalovány zaživa a třesou se strachy.Další den, další masakr. Tentokrát ve škole UNRWA v táboře Al-Nusseirat.

Children are burnt alive, and left shaking and trembling.Another day, Another massacre. This time on an UNRWA school in Al-Nusseirat camp. pic.twitter.com/NIiOBTqhcL— Khalissee (@Kahlissee) July 14, 2024

Masakr v Al Mawasi včera spáchal Izrael pomocí stíhaček, zabil více než 90 Palestinců a více než 300 jich zranil.VŠICHNI ZAVRAŽDĚNÍ BYLI CIVILISTÉ

The Al Mawasi Massacre was committed by Israel yesterday with fighter jets, killing 90+ Palestinians and wounding 300+EVERY SINGLE PERSON MURDERED WAS A CIVILIAN pic.twitter.com/efUWbFcd1I— YourFavoriteGuy (@guychristensen_) July 13, 2024

 Minulé

úterý večer kolem půl sedmé byl v Abasan al-Kabíře na jihovýchodním

okraji Chán Júnisu v Gaze klid. Bzučení bezpilotních letounů pro jednou

utichlo a už několik hodin se neozývaly žádné výbuchy.Rita Abu

Hammadová, bystrá a hravá osmiletá dívka, stála stejně jako mnoho

dalších dětí před školou, která byla po několik týdnů domovem její

rodiny, a pozorovala hry ostatních dětí, obchodníky u jejich ošuntělých

stánků, dospělé, kteří si povídali, teenagery, kteří se snažili získat

připojení k internetu nebo stáli ve frontě, aby zaplatili několik šekelů

za nabití telefonů v malém odběrném místě elektřiny. V nedalekém stanu

seděli její tři bratři, sestra a jejich matka Rima Abu Hammadová."Najednou

jsme uslyšeli zvuk rakety a pak velmi silný výbuch," řekl

šestatřicetiletý Abu Hammad. "Pak už byl slyšet, vidět a cítit jen křik,

popel a krev. Když jsem se vzpamatoval, vzpomněl jsem si, že moje dcera

stála u brány školy. Zběsile jsem utíkal a křičel její jméno."