Plány biometanu jsou ambiciózní, ale splnitelné, říká Voltr z EFG

Biometan je v Česku poměrně novým tématem. O jeho rozvoji v tuzemsku a snahách skupiny EFG v tomto segmentu mluví její šéf Tomáš Voltr.

I když má Česko více než 550 bioplynových stanic, ve výrobě samotného biometanu je stále na počátku. Pozici lídra trhu si zde drží skupina EFG, která dnes provozuje dvě výrobny na biometan v Rapotíně a ve Vyškově. Třetí chystá spustit příští rok.

Už teď ale plánuje mnohem více projektů.

„V současnosti máme sedm projektů ve fázi due diligence,“ říká v rozhovoru pro Forbes výkonný ředitel EFG Tomáš Voltr s tím, že by se portfolio skupiny mohlo do konce příštího roku rozrůst o další dvě výrobny.

Bývalý profesionální sportovec naskočil do zelené energetiky před sedmi lety a dnes se snaží rozvinout zdejší biometanový trh. Podle plánů by Česko chtělo v roce 2030 vyrobit pět set milionů metrů krychlových biometanu, což odpovídá zhruba šesti procentům spotřeby plynu v tuzemsku v roce 2022.

„Ambiciózní to určitě je, ale ne nesplnitelné,“ říká Voltr v rozhovoru, ve kterém popisuje biometanové plány nejen Česka, ale i Evropy a samotné EFG.

Biometan je v Česku poměrně novým tématem, celý segment je teprve na svém počátku. I tak ale máme stanovené plány vyrábět pět set milionů kubíků biometanu do roku 2030. Není to příliš ambiciózní?

Ambiciózní to určitě je, ale ne nesplnitelné. Ambice v podstatě v těch plánech reflektují i celkovou potřebu hledání alternativních zdrojů k importovanému zemnímu plynu, protože o biometanu se začalo hodně mluvit před dvěma lety v souvislosti s válkou na Ukrajině. 

Tehdy se téma biometanu začalo hodně akcentovat a začal se vlastně na úrovni evropské legislativy řešit balíček REPower EU, kde je jedním z hlavních cílů 350 terawatthodin biometanu do roku 2030, které by Evropa měla produkovat. Jde v podstatě o ekvivalent zhruba pětiny importovaného plynu z Ruska.

A tehdy se toto téma začalo hodně řešit i v České republice. Od roku 2022 v Česku začaly vznikat nové biometanové výrobny, do té doby tu byla jen jedna jediná. 

Za kterou stálo EFG?

Ano, šlo o naši bioplynku v Rapotíně, která od přelomu roku 2019 a 2020 dodává biometan přímo do distribuční soustavy. Až po dvou letech pak začala přibývat další zařízení, která začala vtláčet plyn teprve loni. 

A dnes jich jako EFG máte kolik?

Ve skupině EFG nyní máme tři bioplynky s tím, že dvě disponují jednotkou pro výrobu biometanu. Jejich celková kapacita bude na konci tohoto roku zhruba sedmdesát gigawatthodin ročně. 

Naše nové zařízení ve Vyškově se pohybuje někde kolem třiceti gigawatthodin, Rapotín má v současnosti maximální kapacitu šestnáct gigawatthodin, ovšem tento rok tam instalujeme novou jednotku s větší kapacitou až čtyřicet gigawatthodin ročně.

V souvislosti s tím budeme pravděpodobně navyšovat i kapacitu zpracování odpadu bioplynové stanice. V současnosti má Rapotín roční kapacitu třicet tisíc tun odpadu stejně jako Vyškov, v Rapotíně ji chceme navýšit na 33 tisíc tun. 

Co bude se starou jednotkou, která je teď v Rapotíně?

Tu přemístíme do naší třetí bioplynky, kterou v příštím roce otevřeme ve Vysokém Mýtě.

Paralelně s tím řešíme i rozvoj nových projektů, hodně se zaměřujeme na akvizici nových bioplynových stanic. 

O kolika takových projektech se bavíme?

V současnosti máme sedm projektů ve fázi due diligence. Předpokládáme, že  minimálně dvě bioplynové stanice by do našeho portfolia do konce příštího roku měly přibýt. 

Jak moc se vám tím zvýší kapacita výroby?

Cíl pro příští rok je vyrobit zhruba sto gigawatthodin biometanu ročně, respektive to by měla být maximální kapacita naší výroby.

Kolik procent trhu tedy teď máte?

V Česku se v současnosti nachází dohromady devět výroben biometanu my z toho máme nyní dvě, příští rok to budou čtyři.

Kam přesně z nich bioplyn odchází?

Osm z nich vtláčí biometan přímo do plynárenské distribuční soustavy. Ta devátá není na distribuční soustavu napojená, a tak jej vtláčí do nádob, které vozí na plničku, odkud bioplyn odebírají zákazníci pro své vozy nebo autobusy. 

A když se na váš podíl podíváme z pohledu výroby?

Pokud jde o kapacitu, tak minulý rok bylo v Česku vyrobeno zhruba sedmdesát gigawatthodin biometanu. To v podstatě odpovídá kapacitě, kterou bude EFG ještě letos disponovat. Ten podíl se nyní bude samozřejmě s přibývajícími výrobnami měnit, ale naším cílem je udržet si pozici lídra trhu. 

Náš dlouhodobý cíl je mít kapacitu pět set gigawatthodin do roku 2030, což odpovídá zhruba desetině národního cíle, který má pro toto období Česko stanovený.

A ten cíl je?

Národním cílem  je výroba pěti set milionů metrů krychlových biometanu v roce 2030, což odpovídá zhruba šesti procentům spotřeby plynu v Česku v roce 2022.

Roční produkce biometanu v Česku nyní nepřesahuje ani deset milionů kubíků…

Ve výrobě biometanu je Česko opravdu na samém začátku. Cíle Česka se možná zdají být ambiciózní, ale podle mě jsou splnitelné. Těch pět set milionů kubíků teoreticky odpovídá produkční kapacitě 170 až 200 bioplynek .

Přičemž přibližně 170 z nich je v relativně rozumné vzdálenosti k plynárenské distribuční soustavě, tak aby mohly být připojeny a začít vtláčet biometan. 

Právě dostupnost distribuční soustavy je kritická z hlediska zejména investičních nákladů, z toho důvodu se v EFG při akvizicích orientujeme na bioplynky u vysokotlakého plynovodu. Podotýkám, že v Česku je více než 550 bioplynek, teoretický prostor k výrobě biometanu je tedy přibližně na jedné třetině z nich. 

Takže vyrábí elektřinu?

Ano, v podstatě všechny mají kogenerační jednotku, takže když vyrobí bioplyn, rovnou jej spálí a vyrobí z něj elektřinu a teplo. Elektřinu posílají do přenosové soustavy a teplo se využije ideálně v místě, kde bioplynka stojí. To je standardní přístup, novým trendem je výroba samotného biometanu.

Na kolik dnes vyjde stavba bioplynové stanice?

Nedávno jsme dokončili modernizaci biometanového zařízení ve Vyškově, u kterého jsme zvýšili kapacitu zpracování odpadu z dvanácti tisíc tun ročně na třicet tisíc tun. Tato investice vyšla na celkových čtvrt miliardy korun.

A když bych ji chtěl postavit na zelené louce?

To je hodně individuální záležitost. Záleží na její velikosti i použitých technologiích. A značnou položku tvoří také pořízení pozemku, takže záleží i  na samotné lokalitě. 

Nicméně při dnešních cenách vycházíme z toho, že bioplynku velikostně podobnou těm v Rapotíně či ve Vyškově by běžný investor pořídil zhruba za půl miliardy korun. 

A jaká je rentabilita?

Pokud jde o novou výrobnu přibližně za půl miliardy korun, tak tam bude návratnost o něco vyšší, můžeme se bavit například o deseti letech či více. EFG ale jde spíše cestou skoupení a přebudování stávajících zařízení.

V tomto případě se návratnost zkracuje na pět až sedm let. Je to však opravdu velmi individuální. 

Cenu biometanu a tím i návratnost nyní jistě ovlivňuje ESG, respektive počítání uhlíkové stopy.

Ano, uhlíková stopa ovlivňuje výslednou cenu biometanu. Výsledná uhlíková stopa je ovlivněna vstupy do bioplynové stanice a je stanovena auditem.

Auditor během celého procesu výroby biometanu od samotného vstupu počítá celkovou emisní úsporu. Tedy kolik emisí uspoříme v porovnání s tím, pokud by odpady měly být svezeny například na skládku. Tam totiž produkují metan a jsou tak zdrojem skleníkových plynů. 

Jaké hodnoty CO₂ se tedy běžně dopočítáte?

U našeho biometanu to vychází přibližně na třináct gramů ekvivalentu CO₂ na jeden megajoule energie. 

Z jakých zdrojů výstavbu biometanových výroben EFG realizuje?

Historicky jsme ve skupině emitovali zejména dluhopisy, které jsou stále hlavním zdrojem financování. Ale jak skupina roste, řešíme i další zdroje. Kromě bankovních úvěrů to může být investiční fond, jehož vznik nyní řešíme. 

V energetice se teď v Česku soukromým investorům nevyplatí postavit nové zdroje bez veřejných podpor nebo zajištění si rentabilních výkupních cen. Vám tedy biometanová zařízení dávají investiční smysl i bez podpor?

Přistupujeme k tomu tak, že projekt nám musí dávat smysl i bez podpory. Ta je pak benefitem navíc. 

Ale důvodem, proč se v Česku začal biometan rozvíjet až v minulém roce, bylo zavedení provozních podpor. Ty notifikovala Evropská komise loni v říjnu. Česká republika díky tomu může čerpat dotace na výrobu biometanu ve výši až 2,4 miliardy eur do roku 2025.

Biometan vyrábíte z biomasy a z odpadů?

Ano, v EFG se zaměřujeme výhradně na výrobu biometanu z odpadů. Dává to smysl z environmentálního i ekonomického pohledu, při výrobě biometanu z odpadů dochází k větší úspoře emisí než při výrobě biometanu z cílově pěstované biomasy.

Díky větší úspoře emisí má biometan větší hodnotu, při zpracování odpadů bioplynová stanice navíc inkasuje poplatek za jeho zpracování, na rozdíl od cíleně pěstované biomasy, kterou bioplynové stanice běžně nakupují.  

Následně vyrábíme elektrickou energii a biometan, ten už od roku 2020 prodáváme v západní Evropě. V tuto chvíli tedy nejsme závislí na české provozní podpoře. Třeba Rapotín jede doteď bez dotací.

Proč vyvážíte biometan do zahraničí a neprodáváte jej v Česku?

Původně z důvodu absence provozní podpory, například Rapotín jede stále bez podpory. Šlo o první bioplynku v Česku, která paradoxně na podporu ani nedosáhne, protože byla v provozu už před rokem 2023, kdy podpory teprve začaly platit. 

Zároveň ani v současnosti při stávajícím nastavení provozních podpor, kdy je formou provozní podpory zelený bonus ve výši 973 korun za megawatthodinu, se nám stále vyplatí biometan prodat v zahraničí. Proto i vyškovská výrobna uvedená do provozu letos prodává biometan do zahraničí.

V tuzemsku se prodej nevyplatí?

Bohužel v tuzemsku zatím není výkup nastavený, tak, aby se nám vyplatil, a vidím zde pořád prostor v legislativě. Pravda je, bohužel, že emisní úspora, která prostřednictvím našich projektů vzniká v Česku, je nyní uplatněna v zahraničí, což je velká škoda, neboť by ideálně měla sloužit k uplatnění v Česku a přispět tak k plnění českých klimatických závazků. 

Věřím však, že tato situace se brzy změní, v EFG se tomu snažíme být nápomocní. 

Není cestou i určitou formou podpořit samotné zákazníky, aby se k biometanu čím dál více obraceli?

Ta motivace už dnes existuje, například pokročilý biometan z odpadu by měl být využíván primárně v dopravě, kde jsou poměrně striktní cíle ohledně snížení skleníkových plynů do roku 2030 o 14,5 procenta, nebo podíl 29 procent obnovitelné energie na celkové spotřebě ve stejném časovém období.

Do hry mohou vstoupit také investiční podpory pro samotnou výrobu, v EFG se ale snažíme být v tomto ohledu nezávislí a udělat maximum pro to, aby nám projekty vycházely bez nutnosti veřejných podpor. 

Pokud vyrábíte plyn z biologicky rozložitelného odpadu a přispíváte tak k jeho likvidaci, nemělo by to zajímat i municipality?

Už nyní spolupracujeme s desítkami měst a obcí, kde jim svážíme odpad například ze škol, školek, nemocnic, ale zároveň i z restaurací. Máme vlastní popelnice přímo na sídlištích, kam mohou lidé vkládat odseparovaný kuchyňský odpad. 

Velkou část odpadu si pro naše zařízení zajišťujeme sami vlastní svozovou společností a reprezentujeme tím princip cirkulární ekonomiky, která je součástí naší vize. V ideálním případě jde o to svézt odpad, vyrobit z něj energie a ty pak samotnému městu rovnou i dodat. 

Zůstane EFG do budoucna jen u biometanu?

Ne, již teď je EFG velmi aktivní v oblasti služeb výkonové rovnováhy. Poskytování této služby jsme zahájili už v minulém roce při elektrárně v Mostku, která jako jediná z portfolia EFG není bioplynovou stanicí.

Službu výkonové rovnováhy zde poskytujeme prostřednictvím elektrokotle a turbogenerátoru, celková flexibilní kapacita je zde jedenáct megawatt.

Jaké máte další rozvojové plány v tomto směru?

Nyní máme zahájené práce a investice do dalších třech podobných projektů o celkové kapacitě 28 megawattů. Celkové investice do těchto projektů přesahují tři sta milionů korun a jejich uvedení do provozu plánujeme již v příštím roce. 

Jeden z projektů bude u BPS v Rapotíně, kdy v návaznosti na navýšení kapacity výroby biometanu bude využita celková kapacita kogenerační jednotky poskytování služby výkonové rovnováhy. Je to názorný příklad, že služby výkonové rovnováhy mohou efektivně doplňovat přechod stávajících BPS na výrobu biometanu. 

V EFG se však zaměřujeme i na větší projekty, celková flexibilní kapacita v EFG bude v příštím roce téměř čtyřicet megawattů, čímž se staneme poměrně významným poskytovatelem v České republice. 

Jak důležitý bude pro EFG tento segment?

V tuto chvíli mají tyto projekty zajímavou návratnost, v kontextu finanční strategie pro nás tyto projekty tedy mají poměrně důležitou roli a jsou pro nás stejně podstatné jako výroba biometanu, proto tomu odpovídají i výše investic do těchto projektů. 

Navíc zde vidíme synergie s výrobou biometanu a máme již vybudovaný tým, který je schopen tyto projekty v EFG efektivně rozvíjet. 

V neposlední řadě vnímáme, že budování projektů SVR je důležité v kontextu odklonu od uhlí a s přibývajícím podílem obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Jinými slovy, tyto projekty jsou potřebné pro zajištění stabilní a bezpečné dodávky elektrické energie, což je naprosto v souladu s naší vizí.