Síla šlofíku. Jak nedostatek spánku škodí lidem i ekonomice?
Správný spánek dělá zdravějšího člověka i lepšího pracovníka. Šest z deseti Čechů s ním má přitom problémy, což ubližuje nejen jim, ale i firmám a ekonomice. Půlka z nich navíc bezesné noci neřeší, přestože by jim vhodnější návyky zabraly jen pár minut denně.
Nedávná studie bristolské univerzity odhalila, že lidé, kteří pravidelně spoří, mají lepší spánek. Hůře se pak spí těm, kteří peníze nemají a strachují se o budoucnost. Nedostatek spánku však způsobuje pokles pracovní produktivity, což může vést až k vyhazovu – a ten opět vede k nekvalitnímu spánku.
Tím přitom podle dubnového průzkumu společnosti Stem/Mark trpí necelé dvě třetiny Čechů. Polovina z nich s ním ale nic nedělá, čímž škodí nejen sobě.
Například na německou ekonomiku má podle výzkumné organizace Rand spánková deprivace dopad o výši 1,56 procenta hrubého domácího produktu. Snížená produktivita ji totiž ročně připraví o dvě stě tisíc pracovních dní, z nichž by těžila, kdyby všichni zaměstnanci spali alespoň sedm hodin denně.
Ještě hůře na tom jsou Spojené státy, kterým nedostatek spánku upírá milion dvě stě tisíc pracovních dní za rok. To podle výpočtů představuje 2,28 procenta hrubého domácího produktu.
„Nedostatek spánku významně snižuje intelekt a schopnost činit správná rozhodnutí, a to již při vynechání jedné noci,“ říká Pavel Tkadlec, vedoucí spánkové laboratoře Uherskohradišťské nemocnice.
„Navíc snižuje schopnost se soustředit a zvládat stresové situace. K dobrému rozhodování je právě třeba se soustředit a nejednat impulzivně, když se cítíme pod tlakem,“ dodává psychoterapeut Jan Kulhánek.
Nevyspalý zaměstnanec tak není nejlépe pracujícím zaměstnancem. A když je nucen se kvůli práci o spánek ochuzovat dlouhodobě, může to mít fatální následky. „Spánkově deprivovaný personál například zavinil nehody atomových elektráren Černobyl a Three Mile Island,“ upozorňuje Tkadlec.
I když zrovna nezpůsobí nejdražší tragédii historie, nedostatek naspaných hodin ubližuje i lidem samotným. Lékař uvádí, že méně než pět hodin denně zvyšuje riziko rozvoje obezity, kardiovaskulárních onemocnění či cukrovky druhého typu přibližně o polovinu.
Ti, kteří se s cílem co nejvíce stihnout řídí heslem „budu spát, až umřu“, se navíc ke svému finálnímu usnutí ženou rychleji než ostatní. Kdo totiž správně nespí, ať už z vlastního přesvědčení, či kvůli zdravotním problémům, má podle vědců zhruba o polovinu vyšší riziko předčasného úmrtí.
Naštěstí se ale takovému osudu dá ve většině případů vyhnout. Cesta ke zdravému spánku spočívá ve vytvoření vhodných podmínek, jako je ticho, tma a teplota kolem osmnácti stupňů Celsia. „Je také nutno nastavit a dodržovat režim,“ vysvětluje Tkadlec.
Ten by měl spočívat v pravidelné době uléhání do postele, spaní minimálně šesti hodin denně a dvouhodinovým půstem před usnutím. „Spánkovou disciplínu mají často velmi přísnou nejúspěšnější manažeři,“ dodává lékař.
Úpravu podmínek pro spaní vyzkoušeli i někteří účastnící studie Stem/Mark. Podle organizace se jednalo o nejúčinnější krok ke kvalitnějšímu spánku – zlepšení zaznamenalo devět z deseti lidí, kteří si na noc zatemnili místnost a snížili teplotu vzduchu.
Kvalitu spánku však ovlivňuje i řada psychických faktorů, jako jsou třeba finanční strasti. „Když nás něco trápí a musíme na to myslet, špatně se nám usíná a míváme úzkostné sny. První pomocí je svěřit se s obavami někomu blízkému. Poté je možno vyhledat pomoc ve finanční oblasti či případně psychologa,“ radí Kulhánek.
Pomoci svým zaměstnancům lépe spát ale může i šéf. Tkadlec doporučuje v případech, kdy to je možné, nevyžadovat noční směny či snížit jejich počet na minimum. Dobrému spánkovému režimu škodí i noční pracovní esemesky a e-maily.
S pozitivním dopadem vyvážené work-life balance souhlasí i Kulhánek. Ne každá profese je sice schopna takový luxus nabídnout, i tak je ale možné zaměstnancům pomoci – podle psychoterapeuta například v rámci benefitů poskytnutím aktivit snižujících dlouhodobý stres.
K bystřejší mysli a lepším pracovním výkonům tak může pomoci třeba sport nebo masáže, v případě potřeby pak i nabídnutí konzultace s psychologem.
A experti radí, že kdo má tu možnost, měl by si v práci dávat šlofíka. Jeho benefity ostatně už téměř třicet let využívají i piloti NASA, kteří dřímají přesně na šestadvacet minut.
Takový odpočinek totiž podle zjištění vesmírné agentury vede ke zvýšení pozornosti astronautů o polovinu a produktivity o třetinu.