Zadlužení Čechů zrychluje. Ve druhém čtvrtletí o 6,7 procenta na 3,44 bilionu

Zadlužení obyvatel Česka ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostlo o 6,7 procenta na 3,44 bilionu korun. Objem nespláceného dluhu se zvýšil rovněž o 6,7 procenta na 31,2 miliardy korun, z toho 26,7 miliardy korun tvoří nesplácené úvěry na spotřebu.

Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, které ve čtvrtek ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.

Dluh z úvěrů na bydlení meziročně vzrostl o 6,8 procenta na 2,85 bilionu korun. Tempo růstu objemu dlouhodobého dluhu začíná zrychlovat po dvou letech.

„Růst objemu dlouhodobého dluhu je způsoben převážně vyššími cenami nemovitostí, tedy i hypoték, protože počet lidí s úvěrem na bydlení se snižuje,“ uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.

„S tím se zvyšuje také průměrná částka na jednoho dlužníka. Výraznější oživení očekáváme s poklesem úrokových sazeb,“ řekla Novotná.

Úvěr na bydlení mělo na konci druhého čtvrtletí 1,06 milionu lidí. Na každého v průměru připadala dlužná částka 2,7 milionu korun, meziročně se zvýšila o 8,7 procenta.

V prodlení byli dlužníci se splácením 4,5 miliardy korun, což je o 11,7 procenta méně než před rokem. Částka v prodlení tvoří 0,16 procenta celkového dlouhodobého dluhu.

Dluh ze spotřebních úvěrů se proti loňskému druhému čtvrtletí zvýšil o 6,1 procenta na 588 miliard korun. Na jednoho dlužníka připadá částka 262 600 korun, o 9,5 procenta víc než před rokem.

Nejvyšší dluhy na spotřebu mají lidé ve věkové skupině mezi třiceti pěti a čtyřiceti čtyřmi roky, kde na jednoho dlužníka připadá 305 600 korun.

Nesplácený dluh na spotřebu meziročně vzrostl o 10,7 procenta na 26,7 miliardy korun. Nejrychlejší nárůst byl u dlužníků do dvaceti čtyř let, kde se nesplácený dluh ze spotřebních úvěrů meziročně zvýšil o dvacet pět procent na 1,6 miliardy korun.

„V prodlení má nejmladší věková skupina průměrně 118 tisíc korun na dlužníka. Je to sice nejméně ze všech věkových skupin, ale u takto mladých lidí je horšící se platební morálka varovným signálem a impulzem k posilování finanční gramotnosti,“ upozornil výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.