Dopis z Oxfordu nestačí. Miliardáři platí studium českým nadějím a věří, že se vrátí
Budoucím maturantům se krátí čas pro zásadní rozhodnutí, kam se vydat po střední škole. Pokud už na gymnáziu uvažují o perspektivách studia v zahraničí, zbývá krom zvládnutí náročných přijímacích zkoušek ještě další otázka: Kdo to zaplatí?
Patříte k nejlepším na světě. Tak by se dal přeložit dopis o přijetí na špičkovou zahraniční vysokou školu. Jenže univerzitní stipendium často nestačí na pokrytí školného a životních nákladů – a půjčka se může zdát velkým závazkem do budoucna, byť v anglosaském světě jde o poměrně běžnou věc.
Českým talentům pomáhají zahraniční studium už roky financovat také nadace českých miliardářů, kteří si od podpory slibují, že se absolventi vrátí domů a coby špičkové elity pozvednou i život u nás.
Proč je potřeba chystat žádosti už teď? Jaké jsou šance na stipendium? A co všechno případně pokryje?
1. The Kellner Family Foundation
Nejbohatší Češka Renáta Kellnerová začala se svým manželem Petrem vzdělávání podporovat už před více než dvaceti lety a jejich nadace v této oblasti rozdala již téměř dvě miliardy korun. Kromě založení gymnázia Open Gate se věnuje mimo jiné i nadaným českým studentům na zahraničních univerzitách.
„Vzdělanější lidé jsou nadějí pro celou společnost. Přispívají k vyšší úrovni kritického myšlení a s tím související schopnosti demokratického rozhodování. Podporují inovace i technologický pokrok, vytvářejí lepší pracovní příležitosti a přinášejí ekonomický růst. Zlepšují společenské vztahy, do kterých vnášejí toleranci, empatii i osobní odpovědnost,“ píše v loňské výroční zprávě rodinné nadace Kellnerová.
Minulý rok rozdělila nadace českým studentům na zahraničních univerzitách 13,5 milionu korun. Stipendium mladí lidé používají na zaplacení školného i ostatních životních nákladů, jako jsou výdaje na ubytování, cestování nebo nákup knih.
„Zároveň ale očekáváme, že stipendista prostředky na studium poskládá z více zdrojů – z univerzitního stipendia, od rodiny, z vlastních úspor nebo z grantů od dalších institucí. Stipendium, které by pokrylo úplně všechny náklady na studium v zahraničí, udělujeme jen výjimečně,“ upozorňuje výkonná ředitelka nadace Tereza Bůžková. Studenti dosáhnou průměrně na 280 tisíc korun.
Každou žádost posuzuje nadace individuálně, výše podpory závisí na finančních možnostech rodiny a cílové destinaci studenta. Školné a životní náklady se totiž mezi jednotlivými zeměmi hodně liší.
„Někteří dělají tu chybu, že se hlásí jen na top školy ve Velké Británii nebo Spojených státech, kde celkové náklady přesahují 1,5 milionu korun na školní rok. Pokud jim pak nadace přizná například 250 tisíc, nijak jim to nepomůže a zůstávají v Česku. Nejlepší univerzity v kontinentální Evropě přitom mají široký výběr studijních programů v angličtině a životní náklady tam bývají do půl milionu. To může být pro některé uchazeče alternativní volba,“ vysvětluje Bůžková.
O podporu musejí zájemci žádat ještě předtím, než vůbec vědí, na jaké školy byli přijatí. A s přípravou podkladů by měli začít už na začátku maturitního ročníku.
„Uchazeči nám dokládají svoje úspěchy, podklady ohledně finanční situace rodiny, píší esej a vzkaz pro právní radu. Velkou roli hrají i doporučující dopisy. Je opravdu rozdíl, jestli studenta doporučí třídní učitel s tím, že je výkonem v horních deseti procentech třídy, nebo profesor z Astronomického ústavu Akademie věd s komentářem, že je v top procentu studentů, které potkal za celou kariéru,“ prozrazuje Bůžková.
Přihlášky do grantového řízení přijímá nadace každý rok od prvního ledna do posledního února. Komise jich posuzuje vždy kolem 120, přičemž letos do programu univerzit přijala šestnáct nových stipendistů a celkově budou v začínajícím školním roce podporovat 63 studentů.
Pokud porotu zaslané podklady zaujmou, pozvou si uchazeče k osobnímu pohovoru, kde hraje roli dosavadní zájem o vybraný obor. Samotné zaměření přitom není rozhodující – podporu můžou získat studenti technických, přírodovědných, uměleckých i humanitních oborů.
„Ptáme se, čemu se chce uchazeč věnovat po dokončení studia. Chceme, aby se naši stipendisté vraceli do Česka a přinesli sem to, co se v cizině naučili,“ uzavírá ředitelka.
2. Krsek Foundation
Na Oxford, Stanford nebo Harvard vysílá nadané české studenty i nadace miliardáře Tomáše Krska a jeho ženy Martiny. „V globalizujícím se světě hraje špičkové vzdělání čím dál důležitější roli. A to nejen pro jednotlivce – národy budou prosperovat nebo upadat podle toho, jak vzdělané budou mít elity. My chceme, aby naše země prosperovala,“ píší manželé na stránkách Krsek Foundation.
Každý rok nadace zaplatí studium desítce studentů a to pouze na některé z deseti nejlepších světových univerzit, jejichž přehled uvádí na svém webu. Školy jsou hodnoceny podle množství publikací, citací a zastoupení držitelů Nobelových cen a Fieldsových medailí.
Krskovi podporují výhradně magisterské studium, protože právě v něm podle nadace školy zvláště vynikají. Omezení platí i pro obory: o stipendium se mohou přihlásit studenti technických oborů, přírodních věd, ekonomie, historie a politologie. „Jejich absolventi mají obvykle širší vliv na to, jak se daří celé společnosti,“ vysvětlují manželé.
Aby se mohl uchazeč o stipendium přihlásit, musí mít v ruce přijetí k magisterskému studiu na jednu z uvedených škol, musí mu být maximálně 25 let a musí mít české občanství. Kromě dalších podmínek, jako je doklad o majetkových poměrech rodiny nebo motivační dopis, se v přihlášce zavazuje například k uskutečnění nejméně tří přednášek pro studenty českých škol o zkušenostech a možnostech studia v zahraničí a po dobu pěti let musí každoročně vypracovat esej na téma zadané nadačním fondem.
3. Bakala Foundation
V rámci programu Scholarship podporuje české studenty i nadace Michaely a Zdeňka Bakalových, která za čtrnáct let existence vyslala do světa 216 mladých lidí. Celkově jim rozdělila 184 milionů korun.
„Obvykle u nás o finanční podporu žádá kolem 160 uchazečů a po tříkolovém výběrovém řízení, které vrcholí osobními pohovory s odbornou podporou, nakonec obvykle podpoříme deset až patnáct z nich,“ popisuje Jana Wittbergerová, která má program Scholarship nadace Bakala Foundation na starosti.
Bakalovi studentům platí ucelený bakalářský nebo magisterský program na libovolné zahraniční univerzitě. Průměrná částka, kterou studentovi či studentce nadace poskytne na jeden akademický rok, se může vyšplhat i přes milion korun, ale průměrně je to kolem půl milionu. Záleží vždy na konkrétní rodinné situaci a výběru školy.
„Co se týká oborů, na které se uchazeči hlásí, převažují ty technické, informatika nebo biologie, ale tohle spektrum doplňují i humanitní obory včetně hudebních,“ doplňuje Wittbergerová.
Přihlášky pro nadcházející výběrové řízení začne nadace přijímat v listopadu. Podmínkou je věk do 34 let a české občanství nebo povolení k pobytu. K přihlášce je potřeba připojit doklady o finanční situaci rodiny, mimoškolní aktivity, esej, doporučující dopisy nebo studijní plán.
4. Další podpora
Nadaným studentům pomáhají i další nadace miliardářů, byť ne formou stipendia na vysokých školách, ale spíše prostřednictvím stáží v konkrétním oboru. Nadace The Pudil Family Foundation byznysmena Petra Pudila a jeho manželky Pavlíny podporuje mladé umělce skrze rezidenční programy v Londýně, konkrétně při Delfina Foundation.
Na studenty medicíny zase cílí projekt Novagrant Nadace Penta, nabízející stipendia na stáže v nemocnicích, přičemž po dokončení studií mají účastníci programu garantované místo v rámci sítě Penta Hospitals.