Mezitím v Absurdistánu 243: Polsko se (pomalu) odvrací od ničivého populismu. Opravdu?

Pro mě osobně je největším zklamáním situace na polských hranicích s Běloruskem, kde jsou migranti stále nelegálně zatlačováni zpět do Běloruska a pravidelně umírají.Protože jsem se připravoval na zkoušku z finštiny a pak jsem měl měsíc prázdnin, rozhodl jsem se dát si od zpráv a sociálních médií (z větší části) pauzu. Ale tentokrát to bylo jiné - tentokrát jsem úplně vypadl z kola ven. Proč?Protože politika už není pro všechny tématem číslo jedna. Většinu letošních prázdnin jsem strávil v Polsku. Poprvé po mnoha letech se všechny rozhovory s mými přáteli okamžitě neodvíjely od politiky. Moje rodina nechodila na protesty. Ve výlohách nebyly žádné protivládní plakáty ani nálepky proti PiS na autech. Moji přátelé a čtenáři mě nezaplavovali odkazy na nějaké šílené články s komentáři „Podívej, co zase udělali“ nebo „To je něco přímo pro tvůj seriál Absurdistán“. Je to velký pocit úlevy, země se cítí, jak jsem napsal v jednom z předchozích článků z tohoto seriálu, jako kdyby někdo otevřel okno a vpustil dovnitř čerstvý vzduch.