Nespokojenost Němců s politikou je kritická, varuje odborník

Ekonomická nejistota a bující kriminalita vedla ve východním Německu k průlomovému volebnímu výsledku. V nedělních zemských volbách v Durynsku poprvé zvítězila pravicově extremistická Alternativa pro Německo (AfD). V sousedním Sasku skončila jen těsně druhá. Co to znamená pro budoucnost země, která je pro Česko nejdůležitějším obchodním partnerem?

„V zemi roste pocit, že Německo vyčerpalo svůj tradiční úspěšný model a musí změnit sebe i podmínky, v nichž funguje,“ varuje Vladimír Handl, expert na česko-německé vztahy z Institutu mezinárodních studií na Univerzitě Karlově. V rozhovoru pro Forbes upozorňuje mimo jiné na přetrvávající hospodářské nerovnosti mezi obyvateli východu a západu Spolkové republiky.

Co znamená volební úspěch AfD v Durynsku a Sasku pro Německo a jeho sousedy? 

Výsledky voleb v obou malých spolkových zemích znamenají změnu politické karty v Německu, protože poprvé vyhrála parlamentní volby pravicově extremistická strana. Je to zároveň poprvé, kdy ve volbách naprosto selhaly strany současné spolkové vlády. Obě země tak čekají složitá vyjednávání o vládních koalicích a zřejmě nezvykle dlouhé období blokády politického procesu.

Je tento výsledek překvapivý? Předvolební modely přece ukazovaly na možný úspěch AfD.

Výsledek skutečně nebyl překvapením a panovala obava z toho, že bude ještě horší, tedy že se strany vládní koalice do zemských parlamentů vůbec nedostanou – sociální demokraté to zvládli v obou zemích, Zelení alespoň v Sasku. To stále umožňuje sestavení vlády bez účasti AfD. 

Překvapením pro mě nebyl ani úspěch krajně levicového Hnutí Sahry Wagenknechtové – BSW. Tato strana se zřejmě stane nezbytnou součástí demokratických koalic jak v Sasku, tak v Durynsku. 

Německá ekonomika už počtvrté za sebou klesla. Letos má podle odhadů institutu Ifo vzrůst jen o 0,4 procenta. Ovlivnilo i to výsledky voleb?

Bezesporu mají sociálně ekonomické problémy velký dopad na politickou realitu východního Německa, daleko větší než na západní část země. Jednak muselo obyvatelstvo východní části od roku 1990 přežít velké zvraty a změny ve vlastním životě, protože až osmdesát procent obyvatel přišlo počátkem devadesátých let o své původní zaměstnání.

A také má obyvatelstvo nových spolkových zemí devětkrát menší majetek než obyvatelstvo západních zemí SRN – každý výkyv se tak promítá do přímého nebo alespoň pociťovaného ohrožení. To přispívá k celkovému pocitu nespokojenosti spojenému s nezvládnutou regulací azylové a migrační politiky, pocitem ohrožení fyzické bezpečnosti, odmítáním nároků na ekologickou přestavbu společnosti, nedostatečnou reprezentaci a uznání.

Odbory, které s Volkswagenem normálně velmi funkčně spolupracují, ohlásily radikální odpor a očekávají se napjatá jednání.

Jak ve světle současné situace působí zprávy, podle nichž automobilový koncern Volkswagen zvažuje uzavření některých svých provozů v zemi? 

Problémy německého Volkswagenu, spojené zejména se ztrátami koncernu na čínském trhu – se okamžitě objevují v médiích a jsou součástí rostoucího pocitu ve společnosti, že Německo vyčerpalo svůj tradiční úspěšný model a musí změnit sebe i podmínky, v nichž funguje. Odbory, které s Volkswagenem normálně velmi funkčně spolupracují, ohlásily radikální odpor a očekávají se napjatá jednání. Problém posiluje celkovou atmosféru nejistoty a nespokojenosti. Mimochodem český Volkswagen je na rozdíl od německého nadále ziskový.

Může mít vítězství extremistů v zemských volbách nějaký dopad na česko-německé vztahy?

Demografická krize, pocity ohrožení a nepochopení či zneuznání vedou většinou k defenzivnímu chování až k nacionalismu, tendencím uzavírat se místo ke snaze otevírat se světu a vytvářet podmínky pro příchod nezbytně nutných mladých a kvalifikovaných lidí. 

Dokud vládní politiku nedefinuje AfD, nejsou tyto tendence určující a bude nadále převládat snaha rozvíjet spolupráci s Českou republikou jako součást hospodářského modelu, zejména exportně orientovaného Saska. Také usídlení technologicky vyspělých společností v Sasku představuje pro Česko byznysovou příležitost. 

Na úrovni politických stran se může prohlubovat spolupráce AfD s tuzemskou SPD, případně BSW s českými komunisty, ale národovecký akcent tuto spolupráci zároveň limituje.

Extrémní pravicové myšlenky Alternativy pro Německo sdílí pětina až čtvrtina voličů.

V jaké celkové atmosféře se volby konaly? Řekl byste, že šlo o protestní hlasy? 

Atmosféra ve společnosti na východě i západě země je kritická, zejména vzhledem k dopadům azylové a migrační politiky, německý systém je prostě přetížen a nefunguje dostatečně efektivně. Volání po změnách, a to rychlých, je všeobecné.

Pokud jde o AfD, její radikální až extrémní pravicové myšlenky sdílí asi pětina až čtvrtina voličů, dalších asi čtyřicet procent ve straně vidí radikálního ochránce konzervativních hodnot, aniž by sdílelo její extrémní názory, a zbytek představují skutečně protestní voliči.

V čem je konkrétně Alternativa pro Německo problematická? 

Jde především o to, že svým vztahem k obyvatelům Německa neněmeckého původu porušuje klíčový ústavní princip nedotknutelnosti důstojnosti člověka. Politicky pak zahrnuje extremistické, rasistické, nacionálně-pravicové kruhy, delegitimuje demokratický stát neustálým zpochybňováním jeho suverenity.

Snaží se proto oddělit Německo od Spojených států a ostatních západních spojenců, vidí své vzory v autokratických režimech a podporuje zejména režim putinovský, například opakovanou účastí na pozorování, a tedy legitimizaci takzvaných voleb v Rusku. Má sexistické a šovinistické tendence, založené na bílé, respektive mužské dominanci.