Nezlomný Nguyen Manh Tung. Jak kluk z ulice vybudoval milionový byznys
Příběh Manh Tung Nguyena je epopejí o síle lidského ducha a odhodlání vzepřít se nástrahám života. Od skromných začátků na tržnici v hornoslezském Krnově se přesunul k budování široce rozkročené byznysové skupiny, která kromě toho, že vydělává miliony korun, úspěšně propojuje českou a vietnamskou společnost.
Jeho cesta byla ale trnitá. V dětství ho zasáhla rodinná tragédie, boj s vlastní identitou i šikana okolí. Negativní události ve svém životě však dokázal přeměnit v průbojnost a touhu pomáhat druhým.
Dvě dekády svého života zasvětil propojování Čechů s Vietnamci a prohlubování vztahů mezi oběma národnostmi. Právě jeho zásluhou vzniklo několik organizací a firem.
Za zmínku stojí neziskový spolek Viet Up zabývající se životem mladých Vietnamců v Česku, na jehož vzniku se podílel spolu s dalšími členy, organizace CZECH VIET, nebo populární gastro průvodce Sapa Trip, který vás vezme do známé pražské tržnice nejen na ochutnávku tradičních vietnamských jídel. Tříhodinový zážitek v srdci vietnamské komunity začíná na tisíci korunách a může se podle požadavků vyšplhat až na šest tisíc korun.
Každá z těchto entit si podle jeho slov žije vlastním životem. Sám přiznává, že se pro věci rychle nadchne, ale málokdy je dokončí. Proto většinu projektů předal mladým schopným lidem, kteří je posouvají dál. Tungův obrat za poslední rok ze všech jeho aktivit přesahuje 23 milionů korun.
Mohlo by se zdát, že život Manh Tung Nguyena protínala nepřízeň osudu už od narození. Přišel na svět v roce 1989 v Československu, jehož politické a sociální klima cizincům nepřálo. Dětství prožil na tržnici v Krnově poblíž polských hranic. „Měl jsem přísnou výchovu, neboť pocházím z vojenské rodiny. Táta byl ten, který diktoval pravidla,“ svěřuje se mi pětatřicetiletý podnikatel u šálku zázvorového čaje.
Jeho otec však zemřel na nádorové onemocnění mozku, když bylo Tungovi pouhých čtrnáct let. Péče o psychicky nemocnou maminku a mladšího bratra ho navíc donutila převzít zodpovědnost za celou rodinu a vydělávat.
V jedenácti letech začal brigádně prodávat noviny, přičemž si uvědomil svou výhodu: Byl jiný než ostatní. Jako jediného kamelota vietnamského původu v okolí s perfektní češtinou si ho zákazníci rychle zapamatovali a oblíbili. V ten moment poprvé pochopil, jak odlišnost otočit ve svůj prospěch.
Svou výškou byl ale menší než většina dětí jeho věku. Kvůli svému vzhledu se běžně setkával s výsměchem okolí a nevyhnul se ani fyzickým potyčkám. „Nejsem Číňan, ale Vietnamec. Měli byste si zopakovat zeměpis,“ ohrazoval se předtím, než ho dva starší kluci napadli na ulici.
„Vrátil jsem se pak domů s monoklem a táta mi ještě vynadal, že se jako kluk neumím bránit,“ vzpomíná. Nespočet podobných situací mladého Tunga přimělo učit se řeckořímský zápas a později box. Právě bojové sporty mu otevřely dveře do komunity Řeků a Romů, kteří ho přijali mezi sebe.
„Líbilo se mi, že drželi při sobě,“ popisuje a přiznává, že díky tomu se poprvé setkal s pocitem soudržnosti, který u vietnamské komunity postrádal. Necítil se tak být ani jako Čech, ani jako Vietnamec.
Po otcově smrti boj s identitou vyvrcholil. Svému blízkému okolí vyčítal, že se k jeho rodině otočilo zády. Dokonce si pohrával s myšlenkou, že vietnamskou komunitu opustí.
„Nejprve do otce cpali, že se neumí postarat o děti a že by mě měl poslat do děcáku. Když zemřel, tak zase začali poučovat mě,“ líčí trpkou vzpomínku z doby, kdy bojoval sám se sebou.
Dnes byste z jeho vyprávění nepoznali, že jde o stejného člověka. Vietnamský podnikatel a filantrop působí skromně a nenápadně. Přitom jeho jméno zní ze všech stran komunity – od mentoringu mladých vietnamských podnikatelů, organizace dobrovolnických iniciativ během covidu nebo války na Ukrajině až po spolupráci s českými vládními institucemi.
Co se stalo s mladíkem, který nechtěl mít s Vietnamci nic společného? Velkou zásluhu přikládá setkání se starším laskavým Vietnamcem, který mu pomohl vyplnit chybějící části skládačky jeho původu. „Viděl ve mně kluka s dobrým srdcem. A utvrdil mě v tom, že nezáleží, co si o mně nebo o mé rodině myslí ostatní,“ vrací se k momentu, jenž byl začátkem důležitého přátelství.
Brzy nato odletěl do Vietnamu, kam se vydal objevovat vlastní kořeny. Poprvé se díky předkům seznámil s konfuciánskými myšlenkami, které mu zásadním způsobem změnily život. Nově nalezené hodnoty a principy si osvojil a dodnes se jimi řídí nejen v byznysu.
Jeho neúnavný zápal pro podnikání byl znát už na základní škole, kde spolužákům o přestávkách prodával tamagoči a pokémony. Pak se dostal na gymnázium, ale nikdy ho nedokončil. „Vykašlal jsem se na školu, protože jsem postrádal smysl života,“ zamýšlí se nad rozhodnutím, kterého dodnes lituje.
„Škola ti dá základní znalosti a informace, které můžeš aplikovat v praxi a otestovat, co ti jde a co ne. To jsem se musel naučit sám,“ dodává s tím, že pro něj bez dokončeného vzdělání bylo největší výzvou najít pracovní kontakty.
V šestnácti letech začal jako tlumočník pomáhat Vietnamcům, ale neuměl si za to říct o peníze. „Bylo mi divné brát si peníze od svých krajanů,“ přiznává. Tlumočení ho přivedlo k personálním agenturám, skrze které zaškoloval přes stovku vietnamských zaměstnanců pro práci v továrnách.
Do Sapy ho přivedla nabídka spolupráce s firmou, díky které poznal svého budoucího českého obchodního partnera. Ten ho přesvědčil, aby spolu založili první e-shop.
„Začal jsem zkoumat a obcházet Sapu, kde co prodávají, za jakou cenu, a vyhledával novinky,“ vysvětluje. V roce 2011 rostly slevové portály a s nimi vznikaly nové příležitosti. Tak se dostal do světa e-commerce. Po prvním e-shopu založil a skoupil několik dalších a brzy vydělal svůj první milion.
Na otázku, co chystá do budoucna, nadšeně vykresluje zážitkové cesty, které v rámci Sapa Tripu povedou za krásami čajových stezek a horských oblastí severního Vietnamu. O půvabu a krásách tohoto regionu se dozvěděl díky první cestě za rodinou, kdy zjistil, že vlastní drobnou čajovou plantáž v provincii Thái Nguyên.
Mimochodem, odsud také dováží prémiový výběr vietnamských sypaných čajů a kávy od místních farmářů. Ty v Česku najdete pod značkou Master Vietnam, jehož část zisku putuje na dobročinné projekty skrz Česko-vietnamský vzdělávací institut.
„Můj sen je postavit ve Vietnamu prestižní školu, která bude pomáhat těm, kteří vůbec studovat nemohli,“ dodává s tím, že se na české škole v oblasti Yên Bái již pracuje. Žákům chtějí nabídnout stipendia nebo také možnost studia v zahraničí.
V Česku by si zase přál vybudovat první zdravotnické centrum v areálu pražské Sapy. „Možná jsem naivní, ale chtěl bych ho vybudovat ještě v roce 2024,“ přeje si česko-vietnamský vizionář s velkými plány.