Češi si změn v práci nevšímají, i když inovuje devět firem z deseti, odhalil nový průzkum  

Firmy investují do inovací v průměru půl milionu korun ročně, startupy ale téměř dva miliony. Ukázal to čerstvý Index inovací, který připravila ČSOB společně s Mastercard. 

Největší brzdu pokroku vidí firmy a podnikatelé v nákladech na inovace. Druhou komplikací je nedostatek kvalitních a kreativních zaměstnanců, třetí pak chybějící poptávka. Nejméně bariér vnímají startupy, ukázal aktuální Index inovací. 

Z průzkumu vyplývá, že české podniky v průměru investují do inovací půl milionu korun. Zatímco malé firmy s obratem do tří milionů vyčlení jen 48 tisíc ročně, ty velké s obratem nad čtyřicet milionů investují 2,1 milionu. Samotné startupy pak ​uvedly roční náklady na inovace v hodnotě 1,9 milionu. Data ze společného průzkumu v úterý zveřejnily společnosti ČSOB a Mastercard. 

Takzvaný Index inovací zkoumá to, jak firmy i lidé hodnotí současný stav inovací v zemi a jaká očekávání v tomto směru mají. Oslovil celkově 1355 respondentů, pět stovek firem a 32 startupů.  

Celkový index dosáhl hodnoty 78,3 bodu ze sta možných. „Prostor ke zlepšení tu rozhodně je,“ shodují se Michaela Bauer, členka představenstva ČSOB, a Jana Lvová, šéfka Mastercardu pro Česko a Slovensko. 

Že se věnují novým technologiím a modernizaci svého byznysu, uvedlo devět z deseti oslovených podniků. Průzkum ale ukázal zajímavý kontrast: čtyři pětiny zaměstnanců totiž inovace ve své práci zcela postrádají. „To můžeme interpretovat i tak, že firmy sice investují do nových technologií a toho, jak být celkově efektivnější, ale pozornosti jejich zaměstnanců to minimálně zčásti uniká nebo si toho nevšímají,“ vysvětluje šéfka Mastercardu Jana Lvová. 

Lepší spolupráce mezi státní správou, dostupnější zdravotní péče, sdílení informací mezi lékaři a kvalitnější dopravní infrastruktura. To jsou hlavní oblasti, s nimiž Češi nejsou spokojení. 

Zároveň však právě dopravu lidé vnímají jako oblast, v níž se Česko jako země posouvá k lepšímu. Odpověděla tak skoro třetina oslovených. Celkově vůbec nejspokojenější jsou lidé s novými způsoby placení a dalšími finančními technologiemi, s rozvojem a dostupností online zábavy a rozvojem umělé inteligence. 

„Zatímco v pandemii a po ní se rozvinuly online služby ve finančním sektoru a v gastronomii a začala se používat bankovní identita, tak jiné oblasti v inovacích přešlapují na místě. Lidé tento rozdíl vnímají a oprávněně požadují více,“ doplnila Michaela Bauer z ČSOB. Výrazné zlepšení lidé očekávají například u ochrany vody a v kvalitě potravin.