V roce 1906 připravoval divadelník Antonín Vaverka výpravnou operetu „Satanův poslední výlet“. Představení obsahuje scény odjezdu vlaku a režiséra napadlo vytvořit pozadí z filmového plátna, na které by se promítaly skutečné záběry ze Smíchovského nádraží. Minutovou sekvenci pro Vaverku natočil mladý fotograf a laborant Antonín Pech. Zážitek v něm zanechal takový dojem, že se stal tahounem počátků naší kinematografie, režisérem a ředitelem prvních filmových laboratoří.
