Mozky na útěku. Jak české kraje bojují s odlivem mladé generace?
Vyrostou, vystudují a odstěhují se. Do Prahy, jiného velkého města nebo do zahraničí. V lepším případě dočasně, v tom horším nastálo. Jak kraje motivují mladé lidi, aby zůstali ve svém rodném regionu a podporovali jeho rozvoj?
Odchod mladých lidí z regionů má závažné a dlouhodobé dopady na rozvoj krajů. Tyto důsledky zasahují ekonomickou, demografickou i sociální oblast a často vytvářejí bludný kruh, kdy se zhoršující podmínky stávají bariérou pro nové obyvatele.
Ekonomická ztráta mladých talentů vede k nedostatku kvalifikované pracovní síly, což omezuje růst místních firem a jejich konkurenceschopnost. Pokles poptávky po službách, bydlení a zboží oslabuje podnikatelské prostředí a brzdí hospodářství. Regiony bez mladých obyvatel přicházejí o hybatele inovací a technologického pokroku, v důsledku čehož se prohlubuje jejich stagnace.
A přehlížet nelze ani sociální aspekty této situace. Komunity přicházejí o mladé lidi, kteří by mohli přinést nové impulzy a obohatit místní společenský život. Starší obyvatelé se kvůli odchodu mladé generace často cítí izolovaní a osamělí.
Znepokojivé jsou také demografické dopady. Odchod mladých narušuje věkovou strukturu, což vede k postupnému stárnutí populace a zvyšujícím se nákladům na zdravotní a sociální péči. Méně mladých rodin znamená nižší porodnost, což ohrožuje dlouhodobou udržitelnost regionů. Venkovské oblasti zůstávají opuštěné, čímž ztrácejí nejen ekonomický, ale i kulturní a historický význam.
Zmenšující se populace negativně ovlivňuje udržitelnost škol, nemocnic a veřejných služeb, což dále snižuje atraktivitu regionů pro nové obyvatele. Obce s nižšími příjmy mají omezené možnosti modernizovat infrastrukturu, což ztěžuje jejich rozvoj.
To všechno jsou faktory, proti kterým se kraje snaží bojovat. Sedm z dvanácti oslovených krajů, které na dotaz redakce Forbes odpověděly, k problému takzvaného brain drain, neboli odlivu mozků, přistupuje několika způsoby.
Podpora pracovních míst
Jedním z krajů, pro které je boj proti odlivu mozků prioritou, je Moravskoslezský. Odchodu mladých se kraj snaží zabránit zlepšováním pracovních příležitostí a podporou místního podnikání a vzdělávání. Podporuje také příchod nových firem a investorů do regionu, kteří zde vytvoří kvalifikovaná pracovní místa.
„Pracujeme na tom, abychom měli připravené brownfieldy a území na to, aby k nám velký strategický investor zavítal. V lepším případě více investorů, kteří sem přinesou výzkum i vývoj, navážou spolupráci s univerzitami a zaplatí vědce, kteří budou bádat nad novými technologiemi a pomohou náš kraj posunout dopředu,“ komentuje trend Josef Bělica, hejtman Moravskoslezského kraje.
Příkladem jsou investoři v zóně Mošnov. V letošním roce zde začala výstavba továrny o rozloze dvacet tisíc metrů čtverečních společnosti IRCE, která bude produkovat vodiče pro vinutí z mědi a hliníku. Do dvou let přibude i automobilka BMW a její logistické centrum a tisíce pracovních na Karvinsku nabídne do budoucna třeba i Panattoni Smart Park.
Od roku 2017 v kraji podporují podnikání prostřednictvím Moravskoslezského inovačního centra, které poskytuje nejen programy začínajícím firmám, ale také pomáhá zavedeným podnikům s inovacemi a průnikem na mezinárodní trhy.
„Z úrovně hejtmanství také podporujeme podnikání prostřednictvím krajského dotačního programu. Dále u nás vznikají různé akcelerační a inkubační programy nebo coworkingová centra,“ dodává Bělica s tím, že odliv obyvatel se díky proměně celého regionu v posledních letech opravdu zmírnil. Moravskoslezský kraj se odklání od těžby uhlí a těžkého průmyslu směrem k nejmodernějším technologiím.
Cestou inovačních center se vydali také v Jihomoravském, Olomouckém nebo Ústeckém kraji.
„Inovační centrum Olomouckého kraje (ICOK) rozvíjí prostřednictvím svých programů podnikavost a kreativitu na základních a středních školách, nabízí akcelerační program pro podnikavé lidi s nápadem nebo specializovanou STARTUP Academy pro již pokročilé podnikatelské projekty a startupy,“ vysvětluje Vladimíra Hacsíková z kanceláře hejtmana Olomouckého kraje.
Pro zralé inovativní firmy pak Olomoucký kraj nabízí expertní konzultace v programech ICOK PLATINN, ICOK DIGI a ICOK ENVI.
„Oproti většině ostatních inovačních center v Česku se ICOK zaměřuje na cílenou podporu regionů mimo krajské město díky vybudované síti takzvaných regionálních scoutů a místních srdcařů, kteří přinášejí aktivity a služby ICOK do regionů,“ zmiňuje Hacsíková.
Podpora středoškoláků
Olomoucký kraj na svých středních školách podporuje síť kariérních poradců, poskytuje stipendia perspektivním oborům, zajišťuje praxe studentů u zaměstnavatelů z regionu a aktivně organizuje burzy práce a vzdělávání. Perspektivní zaměstnavatele prezentuje a propaguje formou různých publikací a soutěží.
Plzeňský kraj se zase snaží, aby byla oborová nabídka středních škol rovnoměrně rozmístěna po celém území kraje. Školní vzdělávací programy jednotlivých oborů jsou průběžně inovovány s ohledem na potřeby společnosti i trhu práce tak, aby byly atraktivní a přínosné pro žáky ze základních škol.
„V minulých letech doznaly změn například některé elektrotechnické a strojírenské obory. Kraj také inovuje oborovou soustavu a rozšiřuje vzdělávací nabídku o obory, o které mají zájem uchazeči a odjíždějí z toho důvodu do jiných krajů. Jedná se o obory ekonomické a gastronomické na Tachovsku a o obor předškolní pedagogika na Rokycansku,“ vysvětluje Vladimír Kroc, náměstek hejtmana pro oblast školství a sportu.
Plzeňský kraj realizuje ve spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou Plzeňského kraje projekt Smart akcelerátor Plzeňského kraje III, jehož cílem je podpora a rozvoj prostředí výzkumu, vývoje a inovací v kraji. Součástí projektu jsou i činnosti zaměřené na ověření funkčnosti vybraných služeb péče o talentované žáky středních škol.
„Hlavním smyslem je vytvořit funkční síť talentů, odborníků a institucí pod značkou GoHigher. Mladým talentům tím chceme poskytnout prostor pro vzájemné sdílení znalostí i zkušeností a spolupráci s odborníky, výzkumnými organizacemi či firmami z jimi preferovaného oboru,“ dodává Kroc.
Zaostřeno na postižené oblasti
Karlovarský kraj pokládá za svůj největší problém absenci veřejné vysoké školy. Kvůli vysokoškolskému studiu totiž kraj opouští velké množství mladých lidí, kteří se již většinou zpět nevrátí.
„Jsme strukturálně postižený kraj a v otázce vysoké školy cítím obrovskou potřebu podpory ze strany státu. Umím si představit vysokou školu, která by mohla v kraji spolupracovat s firmami a centry zabývajícími se vědou, výzkumem a inovacemi,“ říká Jana Mráčková Vildumetzová, hejtmanka Karlovarského kraje.
„Samozřejmě oborová nabídka musí odpovídat potřebám kraje a zaměstnavatelů v oblasti. Samotný kraj si s tímto ale neporadí,“ dodává hejtmanka. Zvrátit trend odlivu mladých lidí je v Karlovarském kraji obzvláště těžké. Region se proto alespoň snaží podporovat studenty vysokých škol prostřednictvím stipendií.
„Zvýhodňujeme pak vybrané studijní obory zejména v oblasti pedagogiky a zdravotnictví, kde je finanční podpora ještě navýšena. Toto zvýhodnění vychází z potřeb kraje. Například studentům lékařských fakult v oborech všeobecného lékařství a zubního lékařství nabízíme jedno z nejvyšších stipendií v rámci Česka, a to ve výši 150 tisíc korun za akademický rok,“ vysvětluje Mráčková Vildumetzová.
V kraji totiž zásadně chybějí zejména praktičtí lékaři a zubaři. Stipendisté se zavazují k návratu do regionu po dokončení studia a k vykonávání své profese na jeho území. Náborové příspěvky nabízejí také atestovaným lékařům nebo pedagogům.
„Abychom byli úspěšní, potřebujeme cílenou pomoc od státu, tedy zejména podporu a vybudování veřejné vysoké školy s následným navázáním na příchod investora nebo investorů s přidanou hodnotou. Doposud ale nebyla pomoc této vlády směrem k našemu kraji příliš intenzivní, což bych ráda změnila,“ tvrdí karlovarská hejtmanka, která je členkou opozičního hnutí ANO.
Strukturálně postižené oblasti mají identifikované i v Pardubickém kraji. Mezi takzvaná hospodářsky a sociálně ohrožená území (HSOÚ) patří Českotřebovsko, Moravskotřebovsko, Králicko a Svitavsko, kde k odlivu mladých mimo kraj dochází mnohem častěji. Kraj se však v rámci celé řady nástrojů snaží, aby k tomu nedocházelo.
„V tuto chvíli pracujeme především na české poměry unikátním nástroji – nadačních fondech, které by za přispění financí od českých bank, místních firem, municipalit a kraje měly sdružit finanční prostředky na granty. Ty by pak měly cílit na motivování vysokoškoláků z území, aby se po dokončení studia vrátili zpět do těchto oblastí,“ říká hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.
Granty mají podle Netolického sloužit také k přilákání absolventů z jiných částí republiky, aby se do regionu po dokončení studia přestěhovali. Kraj aktuálně dokončuje jednání s jednotlivými subjekty, a to tak, aby mohly být fondy založené na konci prvního čtvrtletí příštího roku. Následně má dojít k samotnému vypsání grantů.
Kromě toho se v kraji snaží vytvářet programy pro začínající podnikatele, a to nejen prostřednictvím podnikatelského inkubátoru se sídlem v Pardubicích a pobočkou v České Třebové.
„Rozhodně je ale nutné, aby byl do podpory podobných aktivit více zapojen i stát, což se bohužel zlepšuje jenom pozvolna, i když na to společně s kolegy upozorňujeme. První vlaštovkou by mohly být výzvy na podporu HSOÚ, které připravuje ministerstvo pro místní rozvoj, ve spolupráci s kraji, snad na začátek příštího roku,“ doplňuje Netolický.
Lepší podmínky pro život
Kraje napříč Českem se také snaží vytvořit lepší podmínky pro život. Prioritou Jihočeského kraje je, aby se tu lidem dobře žilo bez rozdílu věku.
„Snažíme se o intenzivní budování fungující dopravní infrastruktury, kdy se kromě jiného podařilo současnému vedení kraje v čele s hejtmanem Martinem Kubou zprovoznit jihočeské letiště. Modernizují se regionální vlakové soupravy a pracuje se na integrovaném systému hromadné dopravy,“ říká za Jihočeský kraj Hana Brožková z kanceláře hejtmana.
Dětem ze znevýhodněných rodin přispívají v Jihočeském kraji čtyřmi tisíci korunami na zájmové kroužky a pro mladé připravují výstavbu tří stovek městských bytů. Prostřednictvím Krajského investičního fondu pomáhají zlepšit občanskou vybavenost, aby udrželi mladé v menších obcích.
„Skvělých úspěchů dosahují Jihočeské nemocnice, jejichž je kraj stoprocentním akcionářem. Abychom lidem usnadnili přístup k lékařskému ošetření, nabízíme zdarma pohodlnou a rychlou online pohotovost,“ zmiňuje Brožková.
Kraj Vysočina se trend snaží zmírnit podporou modernizace školek, zajištěním venkovských služeb, včetně fungování obchodů.
„Za klíčové považujeme rozšíření integrované dopravy, a to nejen zvýšením frekvence spojů v pracovní dny, ale i o víkendech a do budoucna také slevou jízdného pro vybrané cílové skupiny.
Městům a obcím jsme nabídli 670 milionů korun, tedy nejvíce ze všech krajů v Česku, abychom podpořili rozvoj jejich vlastní sportovní infrastruktury a urychlili realizaci jimi připravených projektů,“ vyzdvihuje Jitka Svatošová z Krajského úřadu Kraje Vysočina.
Už od roku 2017 Vysočina podporuje formou stipendií mediky, kteří následně nastupují do místních krajských nemocnic, postupem času k nim přibyli i zubaři. „Tato podpora se nám nyní vrací a v regionu se mírně zlepšuje obsazenost lékařských profesí. Ale nemáme vyhráno,“ konstatuje Svatošová.
„Co však nejsme schopni ovlivnit, je odměna za práci v regionu mimo Prahu a dostupnost bydlení kvůli zvyšujícím se cenám,“ přiznává Svatošová.