Firmy v průměru investují do inovací půl milionu ročně, říká Michaela Bauer z ČSOB

Čtyři pětiny zaměstnanců ve své práci zcela postrádají inovace, přitom devět z deseti českých podnikatelů a firem tvrdí, že se inovacím svého byznysu věnují. Nejspokojenější jsou Češi s novými způsoby placení, online zábavou a využíváním AI. Naopak největší inovační deficit je podle nich u úřadů, ve zdravotnictví a u silniční sítě. Výrazné zlepšení očekávají i u ochrany vody a v kvalitě potravin.

Vyplývá to z výsledků letošního Indexu inovací, velkého průzkumu, který společně připravily ČSOB a Mastercard. Celkově má index v Česku hodnotu 78,3 bodu ze sta možných, což je slušný výsledek, který ale zároveň ukazuje dost prostoru k dalšímu zlepšování.

„Bez investic do digitalizace, udržitelnosti a produkce s vyšší přidanou hodnotou se s transformací české ekonomiky nepohneme z místa,“ upozorňuje členka představenstva ČSOB zodpovědná za technologie a inovace Michaela Bauer. „Češi vítají inovace, protože je vnímají jako faktor, který zlepšuje dosavadní stav, zkvalitňuje život a přináší lepší zákaznickou zkušenost,“ podotýká.

A rovnou hodnotí, jak je na tom Česko s inovacemi. „Zatímco v pandemii a po ní se rozvinuly online služby ve finančním sektoru a v gastronomii a začala se používat bankovní identita, tak jiné oblasti v inovacích přešlapují na místě. Lidé tento rozdíl vnímají a oprávněně požadují více,“ říká.

Kde vidí Češi největší potenciál pro inovace?

Průzkum ČSOB a Mastercard ukázal, že inovacím se věnuje devět z deseti českých firem, které do nich v průměru investují půl milionu ročně. „Zlepšují své výrobky nebo služby, hledají energetické úspory, optimalizují výrobu,“ popisuje žena, která má v jedné z největších tuzemských bank na starosti právě technologie, data a inovace.

Rozdíl je ale logicky ve velikosti podniků – zatímco malé firmy s obratem do tří milionů investují do inovací jen 48 tisíc korun ročně, ty velké s obratem nad čtyřicet milionů vydávají v průměru 2,1 milionu. 

Velkým firmám se téměř vyrovnají startupy, které investují do inovací ročně 1,9 milionu korun. „Jenže právě nákladnost bývá také prvním důvodem, který firmy uvádějí jako překážku pro inovace,” doplňuje Michaela Bauer.

Vysoké náklady jsou hlavní překážkou razantnější modernizace pro dvě třetiny podniků, následuje nedostatek kvalitních zaměstnanců, ale také chybějící poptávka od klientů. „Z našeho pohledu je cenné vědět, co firmám v inovacích brání,“ poznamenává Michaela Bauer.

Inovace by se podle ní neměly zastavit, navzdory překážkám. „Nemůžete zůstat stát na místě, ale zároveň je důležité mít cit pro to, co si vybrat,“ uvažuje. „Ne všechno s čím začnete, má ten potenciál, který to na první pohled vzbuzovalo. To je riziko, které na sebe musíte vzít.“

Vůbec poprvé se Index inovací věnoval speciálně umělé inteligenci. Tu aktivně využívá devadesát procent startupů a třetina zavedených podniků. Primárně na vyhledávání informací a jako pomocníka třeba při tvorbě a kontrole textů i při tvorbě grafiky. Startupy AI častěji nasazují i při analýze dat a k programování.

Naproti tomu téměř polovina českých firem v průzkumu uvedla, že umělé inteligenci nerozumí. A firmy, které AI nepoužívají, tvrdí, že k tomu nemají důvod.

Index inovací vznikl letos na podzim už potřetí. V jeho byznysové části odpovídalo pět set zástupců firem a podnikatelů a dvaatřicet startupů.

„Je zřejmé, že se Index stal svébytným průzkumem. Nám doplňuje informace k trendům, které sami sledujeme a řešíme. I my při inovacích sledujeme nejen trendy, ale i společenskou poptávku,“ vysvětluje Michaela Bauer význam průzkumu pro ČSOB. 

A jaká byla poslední vlastní inovace bankovního domu? „Investovali jsme například do dalšího zdokonalení naší virtuální asistentky Kate, která nyní dokáže klientům pomoci v širším spektru situací, aniž by museli na pobočku,“ uzavírá Michaela Bauer.