Kdo někdy psal diplomku, ví, jaká je to práce. Člověk buší do klávesnice a modlí se, aby stránky přibývaly. Někteří na to ale jdou poctivě a pro dvě slova prostudují dvacet stran, nikoli naopak. To je případem disertace Matěje Klímy Ladislav Klíma v české kultuře, za kterou leží spousta mravenčí práce. Je skvělé, že si našla cestu do příjemného ápětkového formátu, na hmatově i zrakově pohostinné, nažloutlé listy. Na podzim ideální – také proto, že na podzim 1904, před sto dvaceti lety, Ladislav Klíma (1878–1928) literárně debutoval filozofickým spisem Svět jako vědomí a nic. Bylo mu šestadvacet a vydal ho skromně pod iniciálou L.
