Chtěl mít ten nejlepší kámen, tak si koupil lom. Zakázky má z Hradu i od miliardářů
Jeho kuchyně mají ve svých domovech známí čeští byznysmeni i osobnosti z uměleckého světa, vaří v nich ale také kuchaři v luxusním hotelu Tulia na Zanzibaru. Mají pec, udírnu a možnost otevřeného ohně. To vše jim dovoluje materiál, z něhož jsou vyrobené.
Kameník Tomáš Hrdina na ně používá pískovec, kámen, který těží v lomu Vyhnánov u Dvora Králové nad Labem. Ve svém vlastním lomu. Aby si mohl vybírat ty nejlepší kusy a měl kamene stále dost, jednoduše si ho koupil.
„Tohle je úžasné místo,“ prohlašuje nadšeně, ačkoli musí při každém kroku odlepovat holínky z bláta. Prosincové sychravé počasí nevytváří pro návštěvu lomu zrovna ideální podmínky, o nic lepší to ale prý není ani v létě. „Když je sucho a vedro, je tu také k nevydržení, všude se práší a před sluncem se nikam moc neschováte,“ říká mi.
Lom koupil letos v dubnu od svého kamaráda Josefa Synka, s nímž se znal ze školy a který ho získal v dražbě před dvanácti lety.
„Léta jsem od něj kámen odebíral a pak za mnou jednou přišel, že by lom prodal. Myslel jsem si, že si dělá legraci, když jsem zjistil, že to myslí vážně, začal jsem nad tím uvažovat. A nakonec ho koupil, a splnil si tak sen,“ přibližuje. Přesnou cenu prozradit nechce, byly to ale vyšší desítky milionů korun.
Všude kolem nás jsou obrovské pískovcové bloky vážící okolo patnácti tun, které ze stěn odvalil devadesátitunový bagr stojící opodál. Kousek od něj zrovna nařezává pila kusy kamene na užší pláty. Jako když krájíte chleba, jen za pomoci vody a diamantu.
„Pískovec má v sobě 87 procent křemene. Díky tomu je nejtvrdší a nejkvalitnější ve střední Evropě. Vůči konkurenci jsme o třicet procent lepší,“ chlubí se David Vacek, šéf kamenolomu.
Výjimečný je kámen i svou barevností – nabízí variace od úplně bílé až po hnědou. Vysoký obsah křemene dovoluje kámen také precizně vyleštit. Proto si do lomu často zajíždějí pro materiál designéři, sochaři i architekti.
Tomáš Hrdina nedávno navázal spolupráci například s duem designérů Terezie Lexová a Štěpán Smetana. Na letošním Designbloku představili společně kolekci jídelních stolů vytvořených právě z vyhnánovského pískovce.
Desku si v lomu sami vybrali a nechali si ji nařezat. „Do návrhů jsem jim nezasahoval. Řídili jsme si ale pak výrobu, protože přece jen v technologických postupech a ve zpracování se tolik nevyznají. Ale jsem rád, že designéři tu výzvu přijali, nikdy předtím ještě s kamenem nepracovali. O to to pro ně muselo být těžší,“ přibližuje kameník.
K řemeslu se dostal přes svého otce Karla. Dobrovolně. Když viděl, jak ho jeho práce dělá šťastným, zamiloval se do kamenictví také. Po škole pak nastoupil nejdříve do otcovy firmy, kterou vlastnil ještě se svým společníkem a pracoval v jejich kamenolomu, aby si řemeslo co nejvíce osahal i v praxi.
V roce 2008 se ale osamostatnil a založil vlastní podnikání pod názvem Hrdina & České pískovce a do firmy přizval i svého otce.
Začátky byly obtížné. Nejdříve navrhovali jednoduché udírny a krby, až později přešli na velké kamenné pece, do nichž se vejde i celé prase. K tomu, aby se jejich firma stala jednou z nejvyhledávanějších v oboru, dopomohl zákazník, který s manželkou toužil po velké kuchyni z kamene. A tím vlastně nastartoval i jejich další směřování.
„Našli jsme způsob, jak se na trhu odlišit. A vyšlo to. Začali se ozývat další zákazníci a dnes máme tolik objednávek, že nestíháme,“ popisuje Tomáš Hrdina. Reklamu už nepotřebují, stačí jim doporučení od klientů.
Koupě lomu do podnikání ideálně zapadá. Pro sebe si mohou vybírat ten nejlepší kámen a pískovec z něj prodávají i dalším kamenickým firmám. Nově se tak dostávají k zakázkám na památkově chráněných budovách, a mohou se tak rozšířit do dalších oblastí gigantických staveb.
Opravovali například zámek Kuks, vyráběli schody pro Maltézské rytíře v centru Prahy, dodávat kámen budou i pro největší klášter v zemi – Plasy. Kamenná fasáda na novém Probošství na Pražském hradě je rovněž z vyhnánovského pískovce.
„Ten kámen je absolutně čistý, ostatní obsahují jílovité nebo hlinité pojivo, ten náš ne. Ale tím, jak je tvrdší, je náročnější na opracování. Musíte na něj mít diamantové nářadí, musíte také přesně vědět, na co konkrétně chcete kámen použít,“ prozrazuje kameník.
„My jsme třeba tři čtvrtě sezony vzorkovali a hledali, jaký vhodný kámen přijde na Probošství. Hlavně kvůli barevnosti. Vyhnánov v tom má velkou výhodu, a možná i trochu nevýhodu, že co kámen, to originál,“ dodává.
Pro jejich kuchyně ale spatřuje v pískovci jen samá pozitiva. Podle něj je neuvěřitelně akumulační na teplo a tím, jak se v něm střídají barvy, vytváří úžasnou atmosféru a krásné vzory. „V lomu je kamene na sto padesát let, máme povolení až do jeho úplného vytěžení,“ odpovídá David Vacek na otázku, zda mají dostatek materiálu.
Zájem o jejich pískovec mají i zahraniční firmy. Po kvalitním kameni je hlad, navíc v Česku ho seženou levněji. Většinu ze sortimentu firmy stále tvoří kuchyně, a to jak venkovní, tak i vnitřní.
Kámen má výhodu, že je věčný, a kuchyně, které navrhl už před dvaceti lety Karel Hrdina, jsou stálé a nestárnou. Jedna z nich stojí i v luxusním hotelu na Zanzibaru. Ostatně právě tato zakázka byla pro firmu zatím ta nejdražší.
„Já tam tehdy moc nechtěl, Afriky jsem se bál. Ale když jsem viděl fotky toho hotelu, tak jsem to pojal jako výzvu. Museli jsme vymyslet kuchyň, aby v ní mohli Afričané opékat speciality pro hosty z celého světa. I proto je odlišná od těch, které stavíme u nás doma. Hlavně tím, že má africké prvky, aby zapadla do tamního prostředí,“ popisuje Tomáš Hrdina.
Kuchyní dnes vyrobí padesát až šedesát ročně v ceně okolo několik set tisíc korun i milionu. Firma zaměstnává kolem dvaceti lidí a k tomu si najímá často i kameníky na dohodu.
Kromě kuchyní a krbů vyrábí i kamenná umyvadla, zídky, dlažbu, fontány nebo květináče. „Máme štěstí, že děláme to, co milujeme,“ uzavírá kameník Hrdina.