Co čekat od energetiky v roce 2025? Konec ruské ropy a českého uhlí i nižší faktury
Rok 2024 se v energetice nesl ve znamení pokračujícího poklesu cen elektřiny a plynu na burzách, což uvítali hlavně zákazníci, protože už nebyli chráněni vládními stropy.
Do toho vláda vybrala favorita na dostavbu jaderných bloků v Dukovanech, skupina ČEZ koupila plynovody GasNet a poprvé se proti sobě na fotbalovém pažitu v derby postavila dvě česká energetická esa Daniel Křetínský a Pavel Tykač, vlastníci dvou největších tuzemských fotbalových klubů Sparty a Slavie. Co vše můžeme v české energetice očekávat v nadcházejícím roce?
Podpis smlouvy o Dukovanech s KHNP
I v novém polokulatém roce budou pokračovat přípravy v největší investiční akci Česka v podobě dostavby jaderné elektrárny Dukovany. Vláda letos na základě doporučení společnosti ČEZ rozhodla o tom, že preferovaným uchazečem pro dostavbu celkem dvou bloků v Dukovanech s opcí na dostavbu jaderných bloků v Temelíně se stala jihokorejská skupina KHNP.
V současnosti stovky odborníků jak z KHNP, tak z ČEZ ladí detaily finální smlouvy. Ta má být podle harmonogramu podepsaná do konce března roku 2025. Nad zakázkou ale stále visí mnoho otazníků.
Jedním z nich je i to, jakým způsobem by se měl financovat druhý blok v Dukovanech, který by měla stavět KHNP. Takzvanou notifikaci dovolující veřejnou podporu pro stavbu totiž vláda získala zatím jen pro první blok, smlouva s Jihokorejci ale řeší oba budoucí dukovanské bloky.
Otázkou zůstává i cena za jeden blok. Zatímco vláda hovoří o nákladech na výstavbu ve výši 240 miliard korun za blok, celkové náklady se mohou podle některých odhadů vyšplhat až k půl bilionu korun.
Transformace ČEZ
Nutnost výstavby nových jaderných bloků v Česku rozhodne i o tom, zda bude, či nebude zestátněn ČEZ. Největší výrobce elektřiny v Česku je dnes vlastněný ze sedmdesáti procent státem, zbytek akcií je rozprostřen skrz burzu mezi minoritní akcionáře.
Problém je v tom, že ČEZ má být investorem očekávané výstavby možná až čtyř jaderných bloků za dohromady až biliony korun, což pro firmu i vzhledem k její velikosti může být velké riziko, do kterého se soukromým akcionářům nebude příliš chtít.
Navíc Jihokorejcům by se také lépe vyjednávalo s vládou, která má investora natolik rozsáhlé akce stoprocentně pod kontrolou. Premiér Petr Fiala sliboval, že brzy rozhodne o transformaci skupiny ČEZ už v roce 2022. Do této chvíle se ale v tomto směru nic nestalo.
Žaloby kvůli mimořádné dani
Minoritní akcionáři jsou ale nyní více rozlítostněni z jiné věci. A tou je stále platná daň z mimořádných zisků uvalená v době krize na energetické a petrochemické firmy, jejímž největším přispěvatelem je právě ČEZ.
Ten je fakticky mimořádně zdaněn na dvou úrovních – windfall tax daní a také daní z nadměrných tržeb výroby. Její efektivní zdanění se tak pohybuje kolem osmdesáti procent.
Daň i přes příslib ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) bude pokračovat i v roce 2025. Minoritní akcionáři ale pro ni při dnešní zklidněné situaci na energetickém trhu nevidí důvod. I přes časté apely na členy vlády se nedočkali změny, a proto se začali šikovat do sdružení minoritních akcionářů ČEZ, kde je dnes zhruba tisíc členů a které chystá žalobu proti státu.
Začátek konce uhlí v Česku
Velkým tématem roku 2025 budou i uhelné elektrárny. Měl by to být totiž rok, kdy se poprvé přestanou vyplácet a dojde k jejich postupnému vypínání.
„Připravujeme se na více scénářů a jedním z nich je i nyní diskutovaná varianta, že Sev.en Energy ukončí provoz uhelných zdrojů v roce 2025 a ČEZ o dva roky později,“ sdělil na jaře Forbesu tehdy ještě ministr průmyslu a obchodu a dnes eurokomisař Jozef Síkela.
Uhelné elektrárny jsou totiž na jedné straně zatíženy emisními povolenkami, na druhé straně jim zisky zejména v letních měsících omezují obnovitelné zdroje energie, které při dobrých meteorologických podmínkách stlačují cenu elektřiny často do záporu.
Kotle uhelných elektráren jsou tak čím dál častěji odstavovány, protože se v daný den nevyplatí jejich provoz. A v roce 2025 by se poprvé měl přestat ekonomicky vyplácet i jejich celoroční provoz.
Podpory uhelným elektrárnám
Pokud ovšem začnou soukromé firmy vypínat uhelné zdroje, Česko už nebude soběstačné ve výrobě elektřiny a bude ji muset částečně a zpravidla za vyšší ceny dokupovat v zahraničí. Uhelné elektrárny v Česku totiž dnes dodávají zhruba sedm gigawattů výkonu, což je více než trojnásobek celého Temelína.
V příštím roce tak politici budou muset vyřknout před veřejností otázku, jestli má stát vypínat uhelné elektrárny bez jejich náhrady a začít místo toho ve velkém dovážet elektřinu, nebo zda bude jejich ztrátový provoz dotovat, aby si udržel energetickou soběstačnost.
Tato otázka bude nepochybně rozdělovat společnost, protože vlastníkem uhelných elektráren v Česku jsou kromě společnosti ČEZ i soukromníci, jako je Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače nebo Sokolovská uhelná, která patří rodinnému klanu Štěpánků a částečně i obchodníkovi s uhlím Petru Pauknerovi. A právě těm je nyní z řad veřejnosti často spíláno, že mají z energetiky nekřesťanské zisky.
Konec závislosti na ruské ropě
Na jih od hranic finišují práce na rozšíření ropovodu TAL na TAL-Plus, který už dnes do Česka přivádí ropu z italského přístavu Terst. Jeho rozšíření, které má být zprovozněno v první polovině roku 2025, navýší dovoz ropy touto cestou do tuzemska o čtyři miliony tun ročně. Roční spotřeba ropy země se přitom pohybuje na sedmi milionech tun.
Česko se tím stane zcela nezávislé na ruské ropě, bez které se nyní neobejde a kterou dnes odebírá ze zhruba šedesáti procent. Proto má i dojednanou výjimku, že i přes uvalené sankce může ruskou ropu stále odebírat.
Rozšíření ropovodu TAL jsme detailně probírali v podcastu s šéfem MERO Janem Pantůčkem.
Jak se budou vyvíjet ceny energií?
Ceny energií v roce 2024 zvolna klesaly a to se propíše i do nižších faktur za energie, zejména pro domácnosti. Konečná cena faktury se skládá ze dvou složek – z obchodní a z regulované části.
Obchodní složka odráží cenu energií na burze. Zatímco cena ročního kontraktu se pohybuje stabilně kolem sto eur za megawatthodinu, cena plynu meziročně klesla o pětinu, na což letos v několika vlnách zareagovali dodavatelé energií snížením ceníků jejich tarifů.
Do toho zejména domácnostem pomohl i Energetický regulační úřad (ERÚ), který určuje výši druhé, regulované složky. Peníze z ní plynou například na podporu obnovitelných zdrojů energie či na rozvoj přenosové a plynovodní soustavy. A regulační složku letos úřad zvýšil jen nepatrně.
„Elektrická distribuční síť je klíčová pro rozvoj obnovitelných zdrojů. I z tohoto důvodu se do ní musí investovat a právě to zohledňuje ERÚ. Pozitivní je, že cena elektřiny v příštím roce i přes zvýšení regulované ceny celkově klesne. Méně než polovinu ceny totiž tvoří neregulovaná část složky, tedy cena za silovou elektřinu, která se snižuje, a stálý měsíční poplatek,“ vysvětluje Michal Kulig, ředitel společnosti Yello.
Podle odhadu ERÚ mohou domácnosti na plynu i elektřině ušetřit zhruba deset procent ročně, roční úspory za energie u domácností tak mohou přesahovat deset tisíc korun podle typu sazby. Pro příští roky ale musíme počítat naopak s výraznějším růstem regulované složky.
Přesuny energetických es
Rok 2025 bude také dalším z roků, kdy druhý a čtvrtý nejbohatší Čech v podobě Daniela Křetínského a Pavla Tykače budou pokračovat v pozvolném opouštění českého trhu a investování svých aktiv do zahraničí.
Pavla Tykače, který v Česku začne zavírat uhelné elektrárny i hnědouhelné doly na severozápadě Čech, zajímají nerostné suroviny v Austrálii, v Africe, uhelné elektrárny v jihovýchodní Asii a nově vstoupil i do ocelářství.
Daniel Křetínský pak plánuje odklon od uhelného byznysu, který si nechá pouze v Německu, kde vlastní obrovské hnědouhelné doly. Jeho zájem se také čím dál více stáčí do zahraničí, i když proti Tykačovi zůstává zatím spíše regionálním hráčem. Investuje ve Francii (Casino, CMI France), ve Velké Británii (Royal Mail) nebo v Německu (Thyssenkrupp).