Francouzské červené není v kurzu. Jeho spotřeba drasticky klesá hlavně mezi mladými

Francouzské červené víno, které bylo po staletí synonymem pro francouzskou kulturu a gastronomii, dnes čelí vážné existenční krizi. Mladší generace, které bývaly dříve symbolem vychutnávání vína, se stále častěji obracejí k jiným nápojům, nebo dokonce zcela vylučují alkohol ze svého života. Tento trend, který je stále patrnější, zaznamenal i server listu Financial Times (FT).

Podle vinařského sdružení Conseil Interprofessionnel du vin de Bordeaux (CIVB) klesla spotřeba červeného vína ve Francii od sedmdesátých let minulého století přibližně o devadesát procent.

„Problémy s vínem – zejména s červeným vínem – se stávají existenčními, a to už více než deset let,“ sdělil FT analytik odvětví nápojů Spiros Malandrakis ze společnosti Euromonitor International.

Celková konzumace vína, včetně bílého a růžového, se ve Francii od konce druhé světové války snížila o více než osmdesát procent. Generace Z, do které spadají dospělí narození v roce 1997 a později, nakupuje pouze polovinu objemu vína ve srovnání se staršími mileniály narozenými v osmdesátých letech.

Malandrakis upozorňuje, že odvětví doplácí na „nedostatečné spojení s mladšími generacemi“ a že dříve propadlo pocitu sebeuspokojení kvůli popularitě vína u takzvané generace baby boomers narozené po druhé světové válce.

„Nemůžeme pokračovat v produkci vín, která nikdo nepije. Pokud je model vadný, musíme se přizpůsobit,“ uvedl člen rady CIVB Jean-Pierre Durand.

Sestupný trend podle něj trvá několik desetiletí, „jestliže dědeček vypil tři sta litrů červeného vína ročně, otec vypije sto osmdesát litrů a syn třicet litrů“.

Někteří producenti reagují na měnící se vkus mladých spotřebitelů přechodem k výrobě bílých, oranžových nebo nízkoalkoholických vín.

Brigitte Tribaudeau z vinařství Château Mauvinon například rozšířila produkci o bílé a oranžové víno a experimentuje s nízkoalkoholickými variantami. Vinařství také získalo certifikát ekologického hospodaření, což oslovuje mladší zákazníky.

Část vinařů s inovacemi váhá kvůli vysokým nákladům na přechod k jiným odrůdám nebo moderním technologiím.

Malandrakis poukazuje na pomalé přijímání produktů, jako jsou míchaná vína nebo konzervované varianty, které by mohly přilákat nové konzumenty.

Vedle změny spotřebitelského chování čelí vinařství poklesu poptávky z Číny, jednoho z klíčových exportních trhů, a dopadům klimatických změn.

Produkce ve Francii, která byla předloni největším producentem vína, se podle odhadu Mezinárodní organizace pro révu a víno loni snížila o třiadvacet procent. Jde o nejvyšší pokles v odvětví.

Produkce v Itálii se ale mírně zotavila, země tak znovu předstihla Francii a loni se opět stala největším producentem. V Itálii produkce podle tohoto odhadu loni činila zhruba čtyřicet jedna milionů hektolitrů, ve Francii pak 36,9 milionu hektolitrů.