Správce i inovátor. William R. Lobkowicz vdechuje historii digitální život

Vánoce trávil doma v Česku. Teď už ale zase míří zpátky do Londýna. Harvard mu totiž nestačil. Studuje, aby mohl co nejvíce přispět ke správcovství a inovátorství české historie. William Rudolf Lobkowicz v podcastu Forbes Life! povídal o tom, jak umístil evropské dědictví na blockchain, inovoval mecenášství a jaké má plány se sdílením Lobkowiczkých sbírek.

„Bramborový salát musí být,“ říká mladý šlechtic, když popisuje právě uplynulé Vánoce. Trávil je se svou rodinou v Česku. Tuto zem považuje za svůj domov, i když se narodil ve Spojených státech amerických. Spíš než o šlechtici o sobě uvažuje jako o správci a inovátorovi české historie.

William Rudolf Lobkowicz v současnosti studuje v Londýně MBA program a učí se, jak dále pracovat s Lobkowiczkými sbírkami a nacházet způsob, jak je financovat a spravovat jejich odkaz. „Musí za tím být byznys koncept a plán, aby mohly žít dalších 700 let,“ popisuje. 

A právě o historii či umění byla v podcastu Forbes Life! řeč. Před třemi lety to byl on, kdo vymyslel, jak propojit blockchain a umělecká díla Lobkowiczké sbírky. Ty se soustředí na respekt k minulosti, ale přitom velice promyšleně koukají do budoucnosti. Ostatně tak zní i jejich motto: „Sdílíme minulost, tvoříme budoucnost.“

S blockchainem a NFT (nezastupitelné tokeny jsou speciální třídou kryptoaktiv a slouží jako prostředek k prokázání vlastnictví digitální či fyzické položky, pozn. red.) začali pracovat během covidu. Projekt úspěšně běží doposud a mají s ním velké plány, chtějí ho přiblížit a zpřístupnit i ryze českým investorům.

„Příběhy jsou ten nejkrásnější způsob, jak přiblížit lidem umění. Jestli budeme mít nějakou budoucnost a jestli chceme inovovat, musíme stavět na tom, co jsme udělali v minulosti. Jinak tam není progres,“ vypráví William Rudolf.

Lobkowiczské sbírky jsou technologickým inovacím nakloněny. „Přemýšlíme nad tím, co digitalizujeme a za jakým účelem. Vždy se chceme ujistit, jakou longevity technologie mají a jak se dají využívat v budoucnosti,“ vysvětluje.

V rámci technologických experimentů testovali různé věci a nejlépe se ujal projekt „Proof of Patronage“. Funguje na bázi toho, že nějakému obrazu, který potřebuje restaurování, se draží NFT v ceně opravy.

„Vezmeme lidi na cestu mecenášství a restaurování. Mohou například vidět, jak se obraz restauruje ve studiu,“ říká. Cílem bylo vybudovat komunitu, díky níž se lidé mohou propojit s Lobkowiczkou sbírkou.

Takto se podařilo zrestaurovat už 63 objektů a v novém roce jsou ambice ještě větší. „Jednalo se spíše o malby, ale chceme více propojit technologii blockchainu, abychom si takto mohli prohlédnout, dražit a restaurovat i 3D objekty,“ popisuje. 

„Jsme pět let napřed, lidé se stále snaží pochopit, co jsme vyrobili. Někteří se NFT bojí, ale tato technologie má bezbřehé možnosti. Může reprezentovat letenku nebo vstupenky do divadla,“ říká s úsměvem. 

Dlouhodobě se jim takto daří zvát a propojovat lidi z muzejního světa a krypto scény. „Například ředitel Dalí nadace dřív nesnášel NFT. To bylo skvělé slyšet, protože bez komunikace a konfrontace se neposuneme. A lidé z krypto scény potřebují slyšet, jak přemýšlejí ostatní. Často totiž pracujeme separátně a nemluvíme spolu,“ říká.

V současnosti s Českým vysokým učením technickým v Praze (ČVUT) dělají 3D skeny objektů a takto doufají v ještě lepší propojení lidí po celém světě skrz sdílení předmětů z Lobkowiczké sbírky.

„Chceme, aby se lidé stali součástí. Nejsou to jen naše sbírky. Vždycky říkáme, že se necítíme jako majitelé sbírek, my o ně pečujeme tak, abychom je mohli sdílet s celým světem. Není to jen naše rodinná historie, je to evropská a potažmo světová historie,“ uzavírá William Rudolf Lobkowicz.

Co všechno plánují Lobkowiczké sbírky? Jakou roli bude mít umění v roce 2025 a proč se podle Williama Rudolfa Lobkowicze máme obklopit láskou k umění? Jak se stát kryptomecenášem Lobkowiczkých sbírek? Dozvíte se v novém díle podcastu Forbes Life!