Kidman září v erotickém thrilleru. Škoda, že k tomu nedostala lepší scénář

V práci jako CEO technologické společnosti vede velký tým, v posteli ale touží být submisivní. Manžel ji v tom neuspokojí, mladý zajíček by ale mohl. Taková je premisa thrilleru Babygirl s Nicole Kidman, jednoho z nejočekávanějších lednových snímků.

Moderátorka letošních Zlatých glóbů Nikki Glaser se v jednom z rozhovorů po předávání cen podělila o vtip, který při živém přenosu nakonec nepoužila. Měl mířit na jednu z nominovaných v publiku, herečku a hvězdu filmu Babygirl.

„Na nejlepší animák je nominovaný The Wild Robot –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a tím myslím Nicole Kidman po dvou skleničkách bílého,“ chtěla prý komička zažertovat, ale nakonec se vystrašila, že by se Kidman mohlo dotknout, že ji přirovnává ke zdivočelému stroji.

Stoická, až porcelánová hvězda klasického střihu, která už hodně let musí odrážet narážky na své mimické svalstvo, ale i v oné Babygirl hraje profesionální lidskou mašinu jménem Romy, která vede úspěšnou technologickou firmu. I když si v první scéně na první pohled užívá sex s manželem, je to ona, kdo je „nahoře“.

Něco je však špatně. Poté, co s partnerem v podání Antonia Banderase dosáhnou údajného vrcholu, Romy se mu neschoulí na hruď, ale odběhne do jiné místnosti v jejich luxusní newyorské rezidenci. Tam si rychle otevře laptop a pustí si porno s tematikou BDSM. Až tehdy následuje orgasmus, který není předstíraný.

Divák z toho ale příliš potěšení nemá, protože si uvědomí, že černohumorný thriller režisérky a scenáristky Haliny Rejin obnažuje touhy své protagonistky až příliš rychle, jasně a zřetelně. To se projeví i s příchodem mladého stážisty Samuela hraného Harrisonem Dickinsonem, který okamžitě vycítí, co Romy potřebuje. A je z toho aféra.

Režisérka jejich dostaveníčka umisťuje do zasedaček i hotelových pokojů, kde se Romy učí uvolnit a poddat se svým touhám. Když jí Samuel poručí, aby šla na čtyři, odfrkne si, po chvíli se ale stejně skácí k zemi, kde už je pro ni připravena miska s mlékem.

Co myslíte, začne ho lízat jako „hodná holka“, jak ji Samuel počastoval, když jí předtím na firemním večírku poručil vypít celou sklenici?

Babygirl chce patrně velmi delikátně uvolňovat zadržované napětí, které zároveň na druhé straně zahušťuje, protože čekáme, kdy románek zapovězený nejen HR oddělením praskne.

Na žádné temné poklesky, které by dokázaly vyvést z míry, ale nikdy nedojde, protože se většinou cítíte jako na kurzu BDSM, kdy Samuel v jednu chvíli Romy vysvětlí, co je to konsent, aby se jí poté zeptal, zda by s ním šla na terapii. To by se v devadesátkovém erotickém thrilleru nestalo.

Ale budiž, jsme v roce 2025, přesto si ale říkáte, co by s takovým materiálem udělali takový Kubrick, Haneke nebo Trier.

Ti by své postavy asi tolik nezbožňovali, jejich činy hned jasně neinterpretovali a třeba ve finále zabloudili i někam, kde by se divákovi tolik nelíbilo a nemusel se spokojit s katarzí tak banální, že za to ta dvouhodinová předehra úplně nestála. Čekáte zkrátka Tár, dostanete Padesát odstínů šedi s lepšími herci.

Rejin se tak mohla víc soustředit třeba na korporát, který nechala Romy vést. Jsou to totiž její podřízení, kdo ji neustále sekýrují, že by se měla „víc zapojovat“, popřípadě si uvědomit, že „zranitelnost není slabost“.

Ve své pozitivní zlověstnosti zní tenhle nový firemní newspeak až orwellovsky, scénář se jím ale víc nezabývá, přitom scéna, v níž jedna ze zaměstnankyň šéfku vydírá, že bude o aféře držet jazyk za zuby, pokud firma najme „víc žen“, patří k nejlepším.

Tím zdaleka nejpodmanivějším na tomto filmu tak zůstává samotná Kidman, oceněná již na festivalu v Benátkách, která je tak oduševnělou herečkou, že dokáže dát své postavě nuance a hloubku, jež materiál na papíře postrádá.

Je jako člověk, který odvede tu nejlepší práci i ve chvíli, kdy podmínky nejsou ideální, takže se nad ně musí povznést –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a tím povznese i film samotný.

Měla by si vybírat lepší projekty? Možná ano –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jeden vtip totiž moderátorka Glóbů Nikki Glaser použila a byl naprosto přesný. „Děkuji ti, Keithe Urbane, že u vás doma hraješ na kytaru tak často, že Nicole musí být furt pryč a točit 18 filmů ročně,“ sdělila s odkazem na slavného hereččina manžela a její zabijácké pracovní tempo.