Z ESG mají příjmy jen poradenské firmy. Zabíjí nás to, tvrdí šéf Fatry Čechmánek
Světově jde o byznys, který přesahuje sedm stovek miliard dolarů, tedy více než sedmnáct bilionů korun. Z tohoto monstrózního koláče si ale evropští výrobci ukusují čím dál tím menší kus, zaostávají především za Asií. Šéf tradiční české plastikářské značky vysvětluje proč.
Kolem poloviny všech produktů na světě je závislých na plastech. Ať už v podobě primárních materiálů, či obalů. A protože se toho vyrábí stále více, můžeme předpokládat, že výroba plastů roste též. Nebo ne?
Globálně ano, výroba plastů celosvětově v roce 2023 vyrostla o 3,4 procenta, čísla za loňský rok by měla být podobná. Jenže ne v Evropě, na našem kontinentu naopak produkce všudypřítomného materiálu o více než osm procent spadla.
Nejinak je tomu u českých výrobců. Jedním z největších z nich je Fatra z jihomoravských Napajedel, značka s kořeny ještě v meziválečném Československu, kdy ji založil koncern Tomáše Bati.
Dnes vyrábí plastové výrobky pro stavebnictví, automotive či elektrotechnický průmysl. Vyniká především jako výrobce hydroizolačních fólií Fatrafol či vinylových podlah, v obojím jsou v tuzemsku jediní. Českou ikonou Fatry, která však nepřináší zásadní ekonomickou hodnotu, jsou nafukovací dětské hračky.
Dnes firma spadající pod koncern Agrofert sedmého nejbohatšího Čecha Andreje Babiše vykazuje roční tržby v nižších jednotkách miliard korun, její zisky EBITDA se v posledních letech pohybovaly kolem dvou set milionů korun.
„Po dvou letech poklesu výroby se v roce 2024 dařilo výrobu i prodej znovu navyšovat. Je to ale růst křehký s ohledem na nízkou poptávku a stále sílící levný dovoz z Asie,“ říká generální ředitel podniku Petr Čechmánek v rozhovoru pro Forbes.
Evropský průmysl s plasty vykazuje pokles, navzdory mírnému růstu toho světového. Kde jsou příčiny?
Příčiny tohoto jevu jsou především ve ztrátě konkurenceschopnosti. Evropské firmy se potýkají s vysokými cenami energií a surovin v porovnání s konkurenty, zejména z Asie a z Ameriky.
K tomu se přidává výrazná byrokratická zátěž spojená s novými legislativními požadavky, které evropské podniky musejí bezvýhradně splnit. Bohužel se ale často stává, že mimoevropské firmy je plnit nemusejí nebo tyto požadavky úspěšně obcházejí.
Platí to samé v Česku?
Ano, podobně jako ostatní evropští zpracovatelé plastů jsme v roce 2023 zaznamenali pokles výroby i prodeje.
Mluvil jste o legislativních požadavcích, co máte konkrétně na mysli?
Ve Fatře je desetičlenný tým lidí, který se už rok schází a vyplňuje v rámci ESG reportingu stovky řádků excelovských tabulek vzájemně propojených metrik a ukazatelů.
Nebráníme se odpovědnému podnikání a snahám minimalizovat dopady na životní prostředí. To vše děláme už desetiletí a považujeme to za správné, ale tato enormní administrativní zátěž nepřináší hodnotu pro nás ani pro zákazníka.
Z nových legislativ dále řešíme NIS 2, což je směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů, nařízení o ekodesignu pro udržitelnou produkci, pravidla o deforestaci v dodavatelských řetězcích, mechanismus pro přizpůsobení uhlíkových emisí na hranicích, nařízení o obalech a obalovém odpadu, povinnosti v rámci rozšířené odpovědnosti výrobců, regulaci Evropské unie zaměřenou na prevenci ztrát plastových pelet v dodavatelském řetězci atd.
Z této šílené administrativy profitují pouze poradenské a certifikační firmy, ale průmysl to zabíjí. Zároveň to zvyšuje počet úředníků v jednotlivých členských zemích, kteří tuto agendu spravují a kontrolují.
Jedná se o čistě neproduktivní činnosti, které nepřinášejí žádnou hodnotu, ale zvyšují nám náklady, které nemají naši konkurenti mimo Evropskou unii.
Existuje ve vašem oboru společná evropská iniciativa, která by vyvíjela nějaký tlak směrem k Evropské unii?
Jsme členem European Plastic Converters, což je sdružení evropských zpracovatelů plastů, které sídlí v Bruselu. Sdružení zastupuje náš obor a zdůrazňuje důležitost tohoto segmentu výroby z pohledu výborných užitných vlastností plastů včetně jejich recyklovatelnosti i významnosti pro ekonomiku.
Dále jsme se v roce 2024 připojili k nově vzniklé Antverpské deklaraci pro Evropskou průmyslovou dohodu, která by měla doplnit Green Deal s cílem donutit Evropskou komisi k vytvoření akčních plánů pro zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu.
Věříte mantře Evropské unie o tom, že předstižení především asijské konkurence z hlediska udržitelnosti přinese v dlouhodobém horizontu větší konkurenceschopnost?
Evropa neurčuje celosvětový směr vývoje ekonomiky a udržitelnost řeší i jiné kontinenty včetně například Číny, ale s jiným přístupem než my v Evropě. Takže v tom budoucí konkurenční výhodu nevidím.
Hodně firem dnes z Evropy míří raději za oceán do USA. Vidíte podobný impulz ve vašem oboru? Jsou Spojené státy vnímány jako země byznysově přívětivější?
Amerika má zcela jistě lepší podmínky pro podnikání. Na druhou stranu je přesun výroby realizován především u globálních firem, které mají závody po celém světě a přesunem výroby logicky reagují na aktuální nepříznivé podmínky v Evropě. Fatra je česká firma, která má ve Zlínském kraji dva výrobní závody, a bylo by pro nás nesmírně složité začít vyrábět v USA.
Máte problémy se surovinami?
V tomto roce nám výrazně zdražuje nejpoužívanější retardér hoření. Evropští výrobci kvůli evropským regulacím omezili nebo ukončili jeho výrobu a na čínský dovoz byla uvalena antidumpingová cla.
Navíc v Číně výrazně vzrostla poptávka po tomto retardéru a čínská vláda vyhlásila omezení vývozu této důležité suroviny, protože se zároveň používá při výrobě solárních panelů a také pro vojenské účely. A tak za něj platíme několikanásobně víc.
Zde je jasně vidět, jak je evropská politika zákazů, nařízení a regulací krátkozraká. Vyháněním výroby z Evropy se stáváme závislými na dovozech strategických surovin a komponent od mimoevropských společností.
Obměnila se technologicky výroba plastů za poslední dekády?
Základní principy plastikářských technologií zůstávají neměnné. Ve Fatře využíváme technologie, jako je vytlačování, válcování, laminace, vstřikování, lisování, svařování a tvarování. Inovace se zaměřují hlavně na automatizaci dílčích operací, optimalizaci logistických toků a snižování energetické náročnosti.
Důležitou součástí našich technologických vylepšení je také práce s cirkulárními materiály. S tím souvisejí i strategická rozhodování o nových investicích do technologií, kde musíme také zohledňovat personální náročnost pro zajištění celého procesu výroby.
Propisují se vám nějak nové technologie do skladby produktového portfolia?
Loni jsme uvedli na trh systémy upevňování fotovoltaických panelů na plochých střechách. Dále se zaměřujeme na vývoj nových typů izolačních fólií vhodných pro izolaci podpovrchových i povrchových jímek a nádrží pro chemicky agresivní kapaliny. Z oblasti podlahových krytin můžu zmínit vinylové podlahy s definovaným recyklovaným podílem.
Kteří zaměstnanci se vám dnes shánějí nejhůře a jak s jejich nedostatkem bojujete?
Nejhůře se nám shánějí spolehliví lidé do výroby. Tento problém řešíme zaměstnáváním zahraničních zaměstnanců. Podíl těchto pracovníků je v současné době do pěti procent.
Do kterých průmyslových segmentů dodáváte nejvíce a co? Kam nejvíce exportujete?
Fatra je exportně orientovaná firma. Můžeme se pochlubit tím, že své výrobky vyvážíme na všechny trvale obydlené kontinenty do více než padesáti zemí.
Nicméně naším dominantním trhem je Evropa. Hlavní uplatnění našich výrobků je ve stavebnictví, dále pak ve spotřebním, elektrotechnickém a obalovém průmyslu. Část produkce míří také do autoprůmyslu a pro speciální aplikace.
Jak promlouvají témata udržitelnosti do celého segmentu?
Udržitelnost musíme brát vážně. Významně jsme snížili emise skleníkových plynů, dokonce jsme už splnili i emisní cíle Evropské unie pro rok 2030, které požadují snížení emisí CO₂ o 55 procent oproti roku 1990.
Jak jde byznysová stránka? Poslední roky růstové nebyly.
Po dvou letech poklesu výroby se v roce 2024 dařilo výrobu i prodej znovu navyšovat. Je to ale růst křehký s ohledem na nízkou poptávku a stále sílící levný dovoz z Asie.
U některých produktů jsou ceny asijských výrobků včetně dopravy nižší než naše variabilní náklady. Proto se snažíme více zaměřovat na mimo komoditní výrobky a produkty, které vyžadují servis nebo specifické služby.
Jsou to například poradenské a školicí služby v aplikaci našich výrobků v rámci stavebních segmentů. V Napajedlích máme školicí středisko, kterým ročně projdou stovky nových aplikátorů podlahových krytin a izolačních fólií z Česka i zahraničí.
Jako příklad nekomoditních výrobků můžu uvést barevné nebo nánosované biaxiálně orientované PET fólie, které se používají v obalovém nebo spotřebním průmyslu.
Kde nejvíce šetří asijští výrobci v porovnání s vámi tak, že i po transportu do Evropy zvládnou stále prodávat levněji?
Asijští výrobci mají všechny klíčové vstupy výrazně levnější: suroviny, energie a mzdy. Zároveň těží z velkých investic do výrobních kapacit, které jim umožňují snižovat podíl fixních nákladů ve výrobku, nemusejí investovat energii a náklady na dodržování výše zmiňovaných neproduktivních byrokratických nařízení a jejich export je často podporován různými státními subvencemi.
Který průmyslový segment, myslíte, má největší potenciál pro větší využití plastů? A odkud plasty naopak pomalu mizejí?
Plasty patří mezi nepostradatelné materiály moderní doby, a to díky svým vlastnostem, které jsou flexibilní ke specifickým potřebám a podmínkám. Jedná se hlavně o kombinaci pevnosti a lehkosti těchto materiálů.
V některých aplikacích, například ve zdravotnictví, autoprůmyslu a stavebnictví, jsou těžko nahraditelné. I přes negativní mediální kampaň vůči plastům mají tyto výrobky velmi pozitivní přínos pro společnost, pokud jsou využívány pro správné aplikace, tedy jako výrobky s dlouhou životností nebo výrobky, které díky svým vlastnostem nelze nahradit jiným vhodnějším materiálovým řešením.
Klíčovou roli bude hrát schopnost recyklace a cirkularity těchto materiálů a v neposlední řadě také inovace, které budou směřovat k udržitelným řešením.