Raději oslovit milion amatérů než Ronalda, říká Rybníček. S chrániči dobývá Česko
Štěpánu Rybníčkovi je devětadvacet let a v letošním výběru 30 pod 30 se zařadil po bok dalších talentovaných mladých podnikatelů. S byznysem začínal před osmi lety, kdy ještě s kamarádem Pavlem Chalupou vyrobili první fotbalový chránič. To, co zpočátku brali jako vedlejšák, je dnes úspěšně živí. Od nuly se vypracovali k dvacetimilionovému obratu a jejich firma Foul stále roste.
Vsadili přitom na výrobek, který vlastně není ani vidět. Fotbalisté nosí chrániče schované pod štulpnami a leckdo by si myslel, že na jejich designu nezáleží. A přesto právě design a materiál je to, co za úspěchem Foulu stojí.
„V době, kdy jsme začínali, tak chrániče byly jedním slovem hrozné. Ta naše přidaná hodnota byla v tom, že jsme udělali takové, jaké bychom je sami chtěli. Aby byly lehké, nepřekážely, a ještě jsme schopni na ně natisknout fotku nebo iniciály. Což sice není vidět, ale pro toho hráče je to důležité a může to mít i místo talismanu,“ přibližuje Štěpán Rybníček.
Jejich první chránič byl vyrobený stylem pokus-omyl. Nevěděli jak, ani s kým. K dispozici měli do začátku jen pár desítek tisíc korun. Dlouhou dobu produkt ladili a každý půlrok procházel updatem, než s ním byli na sto procent spokojeni.
„Zpočátku jsme využívali subdodavatelů, protože jsme neměli potřebné stroje. Ale věděli jsme, že jednou chceme být soběstační. Což se nám postupně podařilo a dnes jsme ve fázi, kdy si chránič vyrábíme celý sami a v Česku. Díky tomu jsme schopni ho vyrobit do druhého dne, i s vlastním designem,“ vysvětluje.
Jedna z důležitých vlastností chrániče je, že je ohebný a přizpůsobí se holeni. Design má na starosti ve většině případů právě Štěpán Rybníček. Pokud chce někdo vlastní obrázek, zpracuje návrh tým grafiků.
Jejich chrániče nosí třeba fotbalista Bukayo Saka z Arsenalu nebo Vladimír Coufal, který hraje za Westham. Ostatně s jeho původními chrániči dnes běhá po hřišti Rybníček.
„Zbyly na mě. Vláďa si nechal nejdříve udělat chrániče s logem Slavie, jenže to bylo týden předtím, než přestoupil do Westhamu. Takže jsme mu pak vyráběli nové a mně zůstaly ty jeho slávistické. Jen má žena se trochu divila, co to v tašce nosím, na jednom z chráničů je totiž i obrázek Vláďovy manželky,“ prozrazuje s úsměvem.
Rozdíl mezi tím, kdo jejich produkty nosí, ale nedělají. Koupit si je mohou jak amatéři, tak i profesionálové. Zpočátku ale věděli, že přes známé tváře se snadněji dostanou k masám. „Pro nás je důležité, aby o Foulu vědělo co nejvíce lidí. A kdybych si měl vybrat, zda s nimi bude hrát Messi či Ronaldo, nebo milion amatérů, určitě bych volil ty amatéry,“ dodává spolumajitel Foulu.
Zatímco loňský rok pro ně byl ve znamení zatažené ruční brzdy, protože firmu hlavně stabilizovali, aby zvládli odbavit veškerou poptávku, letos chtějí brzdu odjistit a dostat se tak zpět na rychlejší růst. A míří také víc do zahraničí, klíčový je pro ně především trh v Evropě.
Proč se nechtějí pouštět do výroby dalšího oblečení pro sportovce? V čem vidí jako výhodu začínat s podnikáním před třicítkou? U čeho si nejvíce vyčistí hlavu? A jaké jsou jejich plány do budoucna? Poslouchejte další díl Forbes Byznys podcastu, kde najdete odpovědi.
The post Raději oslovit milion amatérů než Ronalda, říká Rybníček. S chrániči dobývá Česko appeared first on Forbes.