Czechia i sestup do aktivní sopky. Google slaví dvacet let svých map. Jak se vyvíjely?
Mapy Google slaví dvacet let. Z nástroje, který měl původně jediný cíl – dostat uživatele z bodu A do bodu B – se stal komplexní ekosystém, který dnes každý měsíc využívají více než dvě miliardy lidí po celém světě.
První verze Map Google se na počítačích objevila osmého února 2005 a od té doby se jejich vývoj nezastavil. Ve stejném roce spustila skupina inženýrů v Portlandu ve státě Oregon aplikaci Google Transit Trip Planner, která se později stala základem pro dnešní informace o veřejné dopravě v Google Mapách. Dnes mapy spolupracují s více než desítkou tisíc dopravních podniků a agentur po celém světě.
V Česku byly mapy od Googlu oficiálně spuštěny v roce 2006, tedy rok po jejich globálním debutu. Zpočátku nabízely základní mapové podklady a vyhledávání míst, ale bez navigace. Ta byla do českých Map Google přidána až v roce 2009, kdy Google spustil navigaci s hlasovými pokyny.
Roku 2007 se Mapy Google přesunuly na mobilní zařízení. Přibyly také aktuální dopravní informace ve více než třiceti městech USA.
V tentýž rok přišel Google s ikonickým Street View. Funkce, která umožňuje uživatelům procházet virtuálními ulicemi a získat pohled na svět z úrovně chodce, dnes pokrývá více než dvacet milionů kilometrů silnic, což odpovídá 500 cestám kolem světa.
Pro detailní zachycení využívá terénu Google využívá speciálně upravená auta vybavená kamerami s 360° záběrem, ale i pěší průzkumníky, kola, sněžné skútry a dokonce i podvodní kamery pro mapování korálových útesů. Uživatelé si tak mohou prohlédnout nejen městské ulice, ale i přírodní rezervace, horské stezky nebo historické památky, kam se běžně nedostanou.
O dva roky později, v roce 2009 přišla na řadu navigace s hlasovými pokyny. Tento rok znamenal zásadní zlom – Google začal vytvářet vlastní mapy. Využíval data od místních úřadů, snímky ze Street View i satelitní fotografie, což výrazně zlepšilo přesnost a aktuálnost mapových podkladů.
Společnost také spustila tlačítko „Nahlásit problém“, které uživatelům poprvé umožnilo navrhovat na Mapách změny a tím aktivně přispívat k jejich zlepšování.
V roce 2012 se Mapy Google vydaly i tam, kde nejsou silnice. Díky Trekkeru – batohu s 360° kamerou – mohli průzkumníci zamířit na místa nepřístupná autům. První expedice vedla nikam do majestátného Grand Canyonu, odkud Google přinesl dechberoucí záběry. Od té doby Trekker zachytil nejrůznější místa po celém světě, od hlubin amazonského pralesa až po vrchol Eiffelovy věže.
V roce 2014 začaly Mapy zobrazovat podrobnější informace o místech, včetně otevíracích hodin, hodnocení podniků a cenového rozpětí restaurací, barů či hotelů. Tyto informace dnes pokrývají více než 250 milionů míst po celém světě. O rok později vznikla komunita Local Guides – jde o dobrovolníky, kteří sdílejí recenze, fotky a důležité informace, třeba o přístupnosti míst.
Technologický pokrok přinesl v roce 2019 navigaci s rozšířenou realitou (Live View) a o čtyři roky později funkci Immersive View, která umožňuje prohlížet památky a místa v realistickém 3D zobrazení.
V roce 2024 vstoupily Mapy do éry Gemini – s pomocí umělé inteligence firma slibuje ještě sofistikovanější možnosti plánování cest a aktivit.
Všude (skoro)
Ačkoliv jsou Mapy Google dostupné ve většině světa, existují země, kde je jejich použití omezené nebo zcela zakázané. Například v Číně jsou Google Mapy blokovány a uživatelé musí využívat místní alternativy, jako je Baidu Maps nebo Amap. Severní Korea zůstává jednou z mála zemí, kde Mapy Google prakticky nefungují – většina území není detailně zmapována a neexistuje zde oficiální podpora služby.
V Íránu sice lze Mapy Google používat, ale některé funkce, jako je navigace, nejsou dostupné kvůli geopolitickým restrikcím. Sýrie a části Ukrajiny (například Krym) mají omezené mapové služby kvůli sankcím a konfliktům. Podobná situace platí i pro Rusko, kde po invazi na Ukrajinu Google přestal aktualizovat některé mapové údaje a část funkcí byla omezená.
V některých zemích jsou mapy samotné použitelné, omezena je však jejich služba Live View. Jedním z příkladů je hned sousední Německo. Google tam službu oficiálně spustil v roce 2010, ale narazil na kritiku ze strany politiků i občanů, kteří se obávali narušení soukromí.
Kvůli tomu Google umožnil obyvatelům předem požádat o rozmazání svých domů, čehož využily desítky tisíc lidí. Výsledkem bylo, že v roce 2011 Google zastavil další aktualizace Street View v Německu a pokrytí zůstalo omezené pouze na dvacítku největších měst, jako jsou Berlín, Mnichov či Hamburk.
Situace se částečně změnila až v roce 2023, kdy Google oznámil, že po více než deseti letech začne Street View v Německu znovu aktualizovat. I nadále však musí dodržovat přísná pravidla a respektovat žádosti o rozmazání objektů.
V Česku vzbudil Google vlnu pozdvižení v roce 2017, kdy anglické označení pro Českou republiku změnil z Czech Republic na zkrácené Czechia. Kritici však brečeli na špatném hrobě: doporučení používat jednoslovný název jako oficiální zkrácené označení země v angličtině vydala o rok dříve sama česká vláda.
Google zkrátka jen pojmenovává místa tak, jak se jmenují oficiálně. Nedávno technologický gigant nepřímo potvrdil, že pokud by Trumpova administrativa opravdu přejmenovala Mexický záliv na Americký záliv a horu Denali na McKinley, přejmenoval by je tak i ve své mapové aplikaci. Alespoň tedy pro uživatele z USA. Pro mexické uživatele by mapy ukazovaly označení Mexický záliv, pro zbytek světa by uváděly oba názvy.
Navzdory výše zmíněným překážkám zůstávají Mapy Google klíčovým nástrojem pro miliardy lidí po celém světě. A záběry Googlu můžeme najít i z míst, odkud bychom je opravdu nečekali.
Každý den je do Map Google přidáno přes sto milionů aktualizací. Uživatelé tak mohou spoléhat na aktuální informace nejen o trasách, ale i o dopravních zácpách, firmách či kvalitě ovzduší.
Hlavním zdrojem příjmů Map Google jsou reklamy, které mohou ve vyhledávání zvýhodnit určité firmy, jež si za to zaplatí. Přesné údaje o příjmech, které Googlu z jeho map pramení, ale nejsou veřejně dostupné, protože společnost tyto informace nezveřejňuje samostatně.
Mapy Google nejsou jen nástrojem pro navigaci, ale svým způsobem fungují i jako komunitní síť. Ročně do aplikace í přispívá přes 500 milionů lidí svými recenzemi, fotografiemi a hlášeními. S funkcemi jako cestování časem ve Street View, zjišťování návštěvnosti míst, kontrola obsazenosti veřejné dopravy nebo úsporné trasy pro šetření paliva, se Mapy Google staly nepostradatelnou součástí každodenního života.
The post Czechia i sestup do aktivní sopky. Google slaví dvacet let svých map. Jak se vyvíjely? appeared first on Forbes.