Dědice pivního impéria spojovali s vraždami. Přesto nikdy nebyl obviněn
Dvojnásobné podezření z vraždy, policejní honička a zabavené zbraně. Jasná cesta za mříže? U amerického podnikatele Augusta Busche IV. tomu tak nebylo.
Ráno 13. listopadu roku 1983 objevila americká policie u cesty ve městě Tucson v Arizoně mrtvé tělo dvaadvacetileté Michele Frederick. Nedaleko se našlo rozbité auto. Uvnitř byl revolver a peněženka s řidičským průkazem vydaným na jméno Augusta A. Busche IV.
Busch, tehdy devatenáctiletý student Arizonské univerzity, byl dědicem jednoho z nejlegendárnějších nápojových gigantů všech dob, pivovaru Anheuser-Busch, který vyrábí například pivo značek Budweiser a Michelob.
Busche našli krátce po objevení mrtvoly ležet nahého v jeho domě. Ležel pod dekou a na horní části těla měl zaschlou krev. Policie našla také zakrvácené oblečení, poloautomatickou pušku a brokovnici. Busch tvrdil, že si není jistý tím, co se stalo. Souhlasil s poskytnutím vzorků krve a moči, které se ale později ztratily.
Okresní prokuratura proti němu nakonec po osmi měsících vyšetřování obvinění nepodala. Připustila však, že byl řidičem auta, které způsobilo smrt místní barmanky. Svědci, kteří ho viděli před nehodou, uvedli, že pil alkohol, ale nebyl zjevně pod vlivem.
Důkazy z místa nehody pak naznačují, že auto pravděpodobně jelo rychlostí přes 112 kilometrů za hodinu, což je víc, než je povolená rychlost, ale to samo o sobě nestačilo k obvinění z vraždy.
Busch IV. měl krátce po svých devatenáctých narozeninách, když se v negativním světle dostal na všechny titulní stránky novin. Pro americký Forbes odmítl odpovědět na jakékoli otázky.
Prostřednictvím svého právního zástupce Maurice Grahama vydal prohlášení, které znělo: „Rozhodnutí časopisu Forbes znovu rozebírat předchozí události, za které pan Busch nikdy nebyl uznán vinným, je nechutné a znevažující. Pan Busch je hrdý na své dlouholeté filantropické působení a početné podnikatelské úspěchy včetně vytvoření miliardového bohatství pro akcionáře společnosti Anheuser-Busch.“
Busch skutečně nikdy nebyl za nic odsouzen. Kdyby nepocházel z jedné z nejbohatších rodin ve Spojených státech, pravděpodobně by se jeho případu ani nedostalo tolik veřejné pozornosti.
Následné incidenty včetně policejní honičky, druhé podivné smrti a záhady s helikoptérou ho však znovu dostaly na titulní stránky novin a zastínily i jeho kariérní úspěchy.
„Rád se bavil. Všichni Buschovi se rádi bavili,“ říká William Knoedelseder, autor knihy „Bitter Brew: The Rise and Fall of Anheuser-Busch and America’s Kings of Beer“. „Byli jako Kennedyovi ze St. Louis. Rád říkám, že byli jako Kennedyovi se zbraněmi.“
Rozený lídr
V St. Louis byl Busch známý jako playboy. „Vždycky měl nějaké krásné dívky,“ upozorňuje Knoedelseder. V květnu roku 1985, jen dva roky po osudném incidentu v Arizoně, byl Busch zatčen po neslavně známé policejní honičce.
Přibližně v půl druhé ráno narazil svým mercedesem do neoznačeného policejního auta, za což ho začali policejní detektivové ze St. Louis pronásledovat.
Busch se tehdy vracel domů z nedalekého baru. Honička trvala dvacet minut a policisté si údajně mysleli, že pronásledují známého drogového dealera. Zastavit Busche se jim podařilo až potom, co mu prostřelili levé zadní kolo. Když zjistili, že jde o známého byznysmena, pneumatiky mu vyměnili.
Při prohlídce auta však našli na podlaze revolver kalibru 38. Podle agentury Associated Press byl Busch později obviněn z tří případů útoku.
Policisté tvrdí, že se během honičky snažil, aby se vybourali. Případ se dostal až před soud a Busch byl uznán za nevinného. Jeho advokát uspěl s obhajobou, že si podnikatel myslel, že ho pronásledují únosci.
Vášeň pro rychlost se u Busche projevila už ve dvaceti letech. V letech 1990 až 1991 se podnikatel zúčastnil dvanácti závodů motorových člunů na moři. Jeho otec, August Busch III., se však obával o jeho zdraví, a tak mu dal mnoho pracovních povinností, aby na podobnou zábavu neměl čas.
Dědic pivovarského impéria nastoupil do firmy Anheuser-Busch ve dvaceti letech jako pivovarnický učeň. Na začátku roku 1990 byl povýšen na vedoucího manažera značky Bud Dry Draft, poté ho otec jmenoval viceprezidentem pro značky Budweiser a později viceprezidentem pro řízení všech značek.
„Lhal bych, kdybych řekl, že jsem nechtěl být generálním ředitelem,“ řekl Busch v roce 2000 pro americký Forbes. „Tuto ambici mám a chci ji naplnit, ale jsem ještě mladý a čas je na mé straně.“
Firma Anheuser-Busch byla založena jeho prapradědečkem Adolphem Buschem již v roce 1852. Ve vedení rodinného podniku však často docházelo ke sporům. Například v roce 1974 se osmatřicetiletý Busch III. spikl proti vlastnímu otci a přesvědčil správní radu firmy, že ji má vést on.
Úspěšný nástup a rychlý pád
V roce 2002 Busch III. z pozice šéfa odstoupil a jeho osmatřicetiletý syn se zdál být vhodným kandidátem na převzetí funkce. Místo něj však představenstvo překvapivě zvolilo dlouholetého ředitele společnosti Anheuser-Busch Patricka T. Stokese. Ten se stal prvním generálním ředitelem, který nebyl členem rodiny Buschových.
Busch IV. byl na generálního ředitele povýšen až v roce 2006, kdy se po čtyřicítce usadil a oženil s šestadvacetiletou Kathryn Thatcher. Busch se v roce 2007 pro Forbes vyjádřil, že někteří lidé se obávali, že byl na tuto funkci příliš divoký.
Ve své nové roli na první pohled exceloval. Za první rok působení zorganizoval akvizici piva Rolling Rock od společnosti InBev za 82 milionů dolarů. Pomohl také založit čtrnáct mikropivovarů s výraznějšími příchutěmi a vyšší hrubou ziskovou marží – až šest dolarů za bednu ve srovnání s 3,50 dolaru za bednu piva Budweiser.
Jeho působení na vrcholu však bylo krátké. V červenci roku 2008 odsouhlasilo představenstvo společnosti Anheuser-Busch převzetí konkurenční firmou InBev v hodnotě 52 miliard dolarů.
Buschovi bylo umožněno sedět v nové správní radě společnosti Anheuser-Busch InBev, ale byl zbaven výkonné funkce. Přibližně v té době se rozvedl s Thatcher. Ačkoli se zdálo, že pomalu mizí z očí veřejnosti, brzy se vše změnilo.
Smrt číslo dvě
19. prosince roku 2010 obdržela policie městské části Frontenac ve státě Missouri oznámení o nereagující osobě v domě v bohaté čtvrti Huntleigh v St. Louis.
Policie dorazila na místo, kde potkala obyvatele domu Augusta Busche IV., jak stojí ve dveřích na terase. Policistům řekl, že v ložnici našel svou přítelkyni Adrienne Martin, jak leží na zádech a nedýchá.
Martin měla bledou tvář a zmodralé ruce a rty. Na sobě měla černou mikinu, modré tričko, šedé elastické kalhoty, jednu černou ponožku a stříbrno-diamantové hodinky Breitling, na kterých se čas zastavil na 5:35:08.
V místnosti i koupelně byl nepořádek. Policie našla elektrické kabely, lahve od energetických nápojů, baterky, dálkové ovladače a další předměty rozházené po místnosti.
Na toaletě byla nabitá brokovnice a pistole Glock s prodlouženým zásobníkem, které visely hned vedle toaletního papíru.
Policie ve zprávě uvedla, že nezaznamenala žádné známky násilí. V posteli byla nalezena bílá plastová slámka naplněná bílým práškem, ve kterém byly později objeveny malé stopy kokainu.
Podle Busche byli večer předtím na večeři v restauraci. Adrienne Martin se prý dlouho necítila dobře. Večer však sledovala televizi, a zatímco Busch šel spát velmi brzy, už kolem šesté, ona si šla lehnout až po druhé hodině ranní.
Přibližně ve tři ráno se Busch probudil a všiml si, že jeho přítelkyně je vzhůru. Policii řekl, že znovu usnul a probudil se až kolem jedné odpoledne. Poté šel do kuchyně, aby připravil dva proteinové koktejly. Když se mu nepodařilo přítelkyni probudit, požádal sluhu, aby zavolal policii.
Busch policistům řekl, že jeho přítelkyně neužívala žádné léky na předpis ani nelegální drogy. Lékařská zpráva však ukázala, že měla v těle trochu kokainu a oxykodonu.
Malá dírka v její nosní přepážce měla pravděpodobně souvislost s chronickým užíváním kokainu. Příčina smrti byla uvedena jako intoxikace oxykodonem a byla považována za nehodu.
Boží trest
Týdny po tomto incidentu policie vyslechla bývalého manžela zesnulé ženy Kevina Martina. Ten policii řekl, že si s Buschem byli blízcí a že se o něj bál, protože se zdál být vystresovaný. Busch se mu prý svěřil s myšlenkou, že ho Bůh trestá za nehodu s dívkou v Arizoně.
Podle Bloomberg Businessweek krátce poté Busch přestal spolupracovat s policií. O několik měsíců později podal Kevin Martin jménem Adriennina syna na Busche žalobu za neúmyslné zabití.
K žalobě se brzy přidali i rodiče zemřelé ženy. Busch nicméně odmítl jakoukoli odpovědnost za Adrienninu smrt. Žalobci v říjnu roku 2012 dosáhli s podnikatelem dohody o mimosoudním vyrovnání ve výši 1,75 milionu dolarů.
Ve vyjádření pro média právní zástupce Maurice Graham uvedl, že Busch je šťastný, že celý spor skončil. Jeho hlavním zájmem prý bylo, aby Adriennin syn dostal co největší část z dohodnuté sumy.
Policie také ukončila vlastní vyšetřování a prokurátoři odmítli vznést obvinění, protože podle médií údajně neexistovaly žádné důkazy, které by naznačovaly, že by šlo o něco jiného než o nehodu. To však lidem nezabránilo v tom, aby si udělali vlastní závěry.
Nevyléčitelný divoch
Busch se držel v ústraní až do 10. července roku 2017, kdy byl zatčen po tom, co policie obdržela oznámení, že se opilý muž pokouší z parkoviště ve městě Swansea ve státě Illinois odletět vrtulníkem.
Policie dorazila na místo a našla Busche uvnitř vrtulníku a přiměla ho, aby vystoupil a podrobil se dechové zkoušce. Podle policejní zprávy sice neměl v krvi žádný alkohol, ale nebyl schopen zřetelné řeči.
Níže: Buschova zadržená zbraň
Policie rovněž uvedla, že Busch vypadal neklidně, neudržoval oční kontakt a zdálo se, že není schopen udržet jednotný tok myšlenek. Ve vrtulníku bylo šest nebo sedm malých psů a žena, která se představila jako Buschova manželka. Ta sdělila policii, že Busch trpí úzkostí a kvůli léčbě neplodnosti musel vysadit léky.
Policisté nejprve Buschovi řekli, že může odejít, ale poté ho podle zprávy začali dále vyslýchat. Ve vrtulníku totiž našli čtyři nabité zbraně a léky na předpis (Xanax a Clonazepam).
Všimli si, že měl na sobě vodítko pro psa, které sloužilo jako opasek. Zatkli ho pro podezření z bezohledného chování, nezákonného použití zbraně a opilosti v letadle a na základě soudního příkazu ho podrobili krevnímu testu.
Testy ovšem ukázaly, že v jeho těle nebyl žádný alkohol ani drogy. Žádné obvinění tedy proti němu nikdy nebylo vzneseno.
The post Dědice pivního impéria spojovali s vraždami. Přesto nikdy nebyl obviněn appeared first on Forbes.