Na vašem daru záleží. Proč nás Wikipedie každou chvíli prosí o peníze?
Nejpopulárnější online encyklopedie každoročně přichází s emotivní kampaní, kterou prosí své čtenáře o peníze. V té aktuální Wikipedie apeluje na Čechy tvrzením, že zůstává „internetem, který nám byl slibován“, tedy komunitně budovanou databází faktů, v níž čtenáře nerozptylují reklamy ani „zájmy bohatých vlastníků“.
Kolik peněz vůbec potřebuje jedna z nejpopulárnějších webových stránek na světě, jejíž veškerý obsah vytvářejí lidé zadarmo? A je její nezávislost skutečně v ohrožení, jak naznačuje aktuální kampaň?
Wikipedii spravuje americká nezisková organizace Wikimedia Foundation. Její výroční fundraising obvykle začíná koncem kalendářního roku v USA a posléze následuje oslovování čtenářů i v dalších zemích světa.
Má podobu nepřehlédnutelného banneru na stránkách encyklopedie, většinou obsahujícího prosbu o přečtení krátké zprávy a lehce pasivně agresivní poznámku typu „jen si vzpomeňte, kolikrát jste letos Wikipedii navštívili“. Výjimkou není ani aktuální česká kampaň, která poběží celý duben.
Emotivní podtext těchto kampaní se stal v minulosti terčem kritiky dobrovolníků, kteří vytvářejí obsah online encyklopedie bez nároku na odměnu. Obzvlášť peprná debata se na jejich fóru vedla o kampani z roku 2022, kterou dobrovolníci strhali jako zavádějící a neetickou. Tehdejší výzva čtenářům podle nich působila dojmem, že Wikipedii co nevidět dojdou peníze.
Na finančních výsledcích Wikimedia Foundation je vidět, že žádným akutním problémům s likviditou nečelí. Podle posledních dostupných dat držela nadace k 30. červnu 2024 v hotovosti a peněžních ekvivalentech 82,8 milionu dolarů, což je o 9,3 procenta více než rok předtím.
Tento objem peněz by jim stačil na více než pět měsíců provozu, což je pro neziskovou organizaci tohoto typu solidní číslo a známka finanční stability. V minulosti ale mívala k dispozici větší finanční polštář a v posledních letech jí výdaje rostou rychleji než příjmy.
Celkové příjmy Wikimedia Foundation dosáhly v posledním uzavřeném roce rekordních 185,4 milionu dolarů. Nicméně historicky nejvyšší byly i výdaje: 178,5 milionu dolarů.
Hlavním důvodem opakujících se fundraisingových kampaní je fakt, že na individuálních příspěvcích čtenářů Wikipedie je nadace závislá. Tvoří více než devadesát procent jejích příjmů, zbytek peněz pochází z různých grantů nebo jde o výnosy z investic.
Většina individuálních finančních darů proudí do rozpočtu nadace právě díky bannerům, co se každoročně objevují na stránkách Wikipedie provázené odkazem na platební bránu. Nadaci se aktivním fundraisingem daří dlouhodobě navyšovat celkový objem příspěvků, podpora čtenářů neopadla ani během pandemie covidu-19.
Nezisková organizace má však i rezervu na horší časy. V roce 2016 spustila projekt s názvem Wikimedia Endowment, což je podpůrný fond provozovaný mimo její rozpočet.
Podle posledních dostupných dat jsou v něm aktiva za více než 144 milionů dolarů, která fungují čistě jako pojistka stability všech „wiki“ projektů v budoucnu.
Kromě encyklopedie mezi ně patří například databáze volně využitelných multimediálních souborů Wikimedia Commons, knihovna volně dostupných textů a historických dokumentů Wikisource nebo kolekce učebnic a manuálů Wikibooks.
Klíčovým projektem organizace ovšem zůstává soustavně se rozpínající internetová encyklopedie, která se s více než deseti miliardami pageviews měsíčně řadí k desítce nejpopulárnějších webů světa.
Veškerý obsah wiki impéria dodávají nadšenci z celého světa bez nároku na odměnu. Není ho zrovna málo, jen na Wikipedii loni přibyly téměř dva miliony nových článků.
Výdaje Wikimedia Foundation proto jdou hlavně na platy pro vývojáře, právníky, produktové manažery nebo designéry uživatelského prostředí. Nebo na různá ocenění či granty, případně samotné zpracování finančních darů, které posledně vyšlo na sedm a půl milionu dolarů.
Náklady na webhosting se navzdory extrémní popularitě Wikipedie daří držet relativně nízko – aktuálně na zhruba třech milionech dolarů ročně.
Výrazně rostoucí výdajovou položkou jsou však náklady na infrastrukturu související s rostoucím objemem stahování obrázků, videí a nahrávek z databáze Wikimedia Commons. Za touhle zvýšenou poptávkou jsou podle zástupců nadace automatizovaní boti, kteří shromažďují obsah z internetu pro trénování modelů umělé inteligence.
„Naše infrastruktura je postavena tak, aby zvládla náhlé nárůsty provozu od lidí během událostí, o které je velký zájem, ale objem provozu generovaného scraper boty je bezprecedentní a představuje rostoucí rizika a náklady,“ uvedli nedávno s tím, že od ledna roku 2024 vzrostl objem stahování z Wikimedia Commons o polovinu.
Pod tlakem je i samotná Wikipedie, která čelí snahám nejrůznějších politických i byznysových aktérů o ovlivňování jejího obsahu.
Tyhle snahy nejsou nové, ale s nárůstem digitálního aktivismu a polarizace politiky nabírají na intenzitě i pokusy nabourat přísné zásady neutrality a otevřenosti, které vyznává většina „wikipediánů“ – dobrovolných editorů online encyklopedie.
Velice hlasitým kritikem Wikipedie byl v posledních měsících americký miliardář Elon Musk. Své příznivce vyzval, ať přestanou dávat peníze „Wokepedii“, která je podle něj pod kontrolou krajní levice. Naposledy se do ní opřel po lednové inauguraci prezidenta USA Donalda Trumpa, když se v jeho profilu objevila zmínka o hajlování na pódiu.
Wikipedie je trnem v oku i pro další byznysmeny, kteří sdílejí Muskův pohled na svět. Shaun Maguire, partner v americkém VC kolosu Sequoia Capital, ji označil za „roky ideologicky zaujatou“. Jiný významný VC investor Chamath Palihapitiya napsal po Muskově gestu, že „Wikipedie lže“.
Online encyklopedie pochopitelně není imunní vůči špatným informacím, neshodám jejich editorů a nejrůznějším politickým a kulturním válkám. Obviněním ze zaujatosti čelí prakticky od svého vzniku.
I dnes veškerou Wikipedii aktivně píše dohromady zhruba 120 tisíc lidí po celém světě, i když uživatelských účtů je na ní téměř padesát milionů. Průzkum Wikimedia Foundation z roku 2020 ukázal, že 87 procent aktivních přispěvatelů jsou muži a více než polovina z nich žije v Evropě.
Wikipedie však občasné problémy s falešnými účty a lživými informacemi přiznává a snaží se s nimi vypořádat. Některé vědecké studie sice odhalily lehké ideové zabarvení článků na určitá témata, statisticky podložených důkazů o zjevné politické propagandě na Wikipedii je ale podle vědců minimum.
Například v rámci této studie Harvard Business School z roku 2016 dospěli autoři po prozkoumání více než sedmdesáti tisíc článků o americké politice k tomu, že byly obecně „mírně více nakloněné k demokratickému pohledu na svět“ než analogické striktně neutrální texty v encyklopedii Britannica.
I to se však lišilo v závislosti na tématu, zatímco články o občanských právech byly laděné spíše demokraticky, články o imigraci měly naopak spíše republikánský podtón.
Tahle studie z roku 2019 pak dospěla k tomu, že mezi velice širokou komunitou tvůrců Wikipedia panuje dostatečná diverzita na to, že se díky kolektivní snaze tlumí zaujatost informací na jejích stránkách.
Popularitu online encyklopedie se však pokoušejí zneužít i nejrůznější političtí aktéři z celého světa. V roce 2023 zatkla Saúdská Arábie dvojici tamních vysoce postavených editorů Wikipedie a poslala je do vězení na 32 a osm let. Dvojice arabských lidskoprávních organizací to označila za „infiltraci“ Wikipedie a snahu o manipulaci jejího obsahu.
K obrazu svému se snaží Wikipedii proměnit i americký konzervativní think-tank The Heritage Foundation, stojící mimo jiné za projektem 2025: detailním plánem otočení amerického politického kormidla směrem doprava stojícím na prezidentství Donalda Trumpa.
Podle uniklých dokumentů think-tank plánoval pomocí analýzy vzorců psaní, uživatelských jmen a technických dat identifikovat konkrétní editory Wikipedie, kteří podle něj zneužívají svou pozici na platformě, a zveřejnit jejich osobní údaje.
The post Na vašem daru záleží. Proč nás Wikipedie každou chvíli prosí o peníze? appeared first on Forbes.