Nevěděla, kdo je Messi, teď zvedá celý sport. Kdo je královna ženského fotbalu?
Ještě před několika lety jí fotbal nic neříkal, natožpak ženská kopaná. Přesto je dnes Michele Kang její královnou. Vlastní tři fotbalové kluby a své impérium hodlá dál rozšiřovat. Byla první, kdo do tohoto sportu nalil do té doby nepředstavitelné sumy a stále se snaží ho zvedat.
V posledních týdnech pak Kang zvedá ještě jednu věc – poháry. Začátkem května oslavila se svým celkem London City Lionesses (Londýnské lvice) vítězství ve druhé anglické lize a postup do nejvyšší soutěže. Je to vůbec poprvé v historii, co se do Women’s Super League dostane čistě ženský klub bez mužského protějšku.
Minulý týden pak o stovky kilometrů dál oslavovala pětašedesátiletá Kang úspěch dalšího ze svých týmů. Fotbalistky Lyonu vyhrály poosmnácté francouzskou ligu.
Pokud by však další sezonu opět opanovaly, bude to už pod jiným znakem a jménem. Po letní pauze ponese tým místo dosavadního Olympique Lyonnais Féminin nový název OL Lyonnes. Ten kombinuje název města s francouzským výrazem pro lvici (lionne). A hlavně se tak osamostatňuje vůči mužskému Lyonu.
„Nejde jen o změnu názvu nebo změnu loga,“ uvedla při pondělním oznámení Kang, která dnes patří do klubu dolarových miliardářů. „Jde o nové definování toho, co je pro ženský fotbal možné.“
Její vizí je vytvořit vlastní identitu coby ženského týmu a zbavit se tak toho, aby se na něj pohlíželo jako na nějakou druhořadou značku, kdy ta hlavní patří mužům.
Zároveň mají fotbalistky z Lyonu hrát v příští sezoně všechny své domácí zápasy na stadionu, kde hraje mužský výběr. Tedy na místě s kapacitou 59 tisíc míst. Obvykle ženské výběry hrají na velkých stadionech jen při opravdu významných zápasech a jinak nastupují na menších plochách.
Jenže právě nabourávání dosavadních zvyků a vydání se po cestě, kterou se dosud nikdo nevydal, je pro Kang typické. „Mám tendenci dělat poprvé spoustu věcí, které nikdo nikdy nedělal,“ řekla dříve deníku Financial Times. I proto to s ní měli rodiče složité.
Michele Kang vyrůstala jako nejmladší ze tří sester v Jižní Koreji. A kvůli dceřině chování byla její matka několikrát pozvána do školy. Nikoli proto, že by Kang dělala problémy – byla nejlepší studentkou -, ale protože zpochybňovala učitele a pravidla.
„Ve společnosti, kde se od mladých lidí, zejména od dětí, očekává, že budou dodržovat pravidla, jsem byla problémové dítě,“ vzpomínala před lety pro server The Athletic.
Zatímco její otec studoval po druhé světové válce jako jeden z prvních Jihokorejců ve Spojených státech, Kang studovala na přání rodičů vysokou školu v Koreji. Aby si zachovala kulturní identitu.
Nastoupila na univerzitu v Soulu na obor s ekonomickým zaměřením, kde byla zapsaná jako jediná žena. A přestože patřila v prvním roce k nejlepším studentům, rozhodla se, že dál chce studovat ve Spojených státech. I proto, že pro sebe neviděla ve své vlasti příliš velkou příležitost.
„I kdybyste absolvovali vysokou školu s nejvyšším počtem bodů a podobně, pravděpodobně se přesto stanete asistentkou nějakého předsedy představenstva. A když se vdáte, budete požádáni, abyste odešli,“ prohlásila Kang.
V roce 1981 proto přesvědčila rodiče, aby jí peníze, které šetřili na její svatební věno, dali místo toho na pokrytí školného v Americe. Tam studovala na Chicagské a poté na Yaleově univerzitě.
Po škole postupně pracovala na manažerských pozicích v několika společnostech, v nichž se řešily technologie a zdraví. A v roce 2008 se rozhodla založit vlastní technologickou firmu – Cognosante, která se zaměřila na transformaci amerického zdravotního systému. Pod vedením Kang se společnost stala důvěryhodným partnerem federálních a státních agentur, včetně ministerstev zdravotnictví nebo obrany.
Fotbal ji ale stále míjel. „Ani jsem nevěděla, kdo to je (Lionel) Messi,“ prozradila o sobě Kang pro Financial Times. Na tom, že dnes pumpuje do ženského fotbalu vysoké sumy, mělo vliv mistrovství světa fotbalistek v roce 2019, které vyhrály Američanky.
Toxický trenér ji donutil jednat
„Kdyby mistrovství světa nevyhrály, nekonala by se oslava v americkém Kongresu, kam jsem pak byla pozvaná na recepci. Tam jsem se poprvé dozvěděla o profesionální ženské lize,“ vzpomínala Kang. A právě tehdy se začal rodit její příběh coby královny ženské kopané, která je oproti té mužské stále spíše přehlížená.
Na akci se totiž seznámila se Stevenem Baldwinem, vlastníkem ženského týmu Washington Spirit. Kang sport zaujal natolik, že v roce 2020 koupila v týmu menšinový podíl. A pak přišly špatné zprávy.
O osm měsíců později se dostalo na veřejnost, že hlavní trenér se vůči hráčkám choval hrubě a vytvořil toxické prostředí, před čímž Baldwin zavíral oči. Kang v reakci na to začala usilovat o zisk většiny v klubu. To se jí povedlo v únoru 2022, když zaplatila 35 milionů dolarů. Stala se tak první ženou jiné než bílé pleti, která se stala většinovou majitelkou klubu v nejvyšší americké ženské lize.
Taková částka přitom byla astronomická oproti sumám, které se do té doby za ženské kluby dávaly. Například prodej většinového podílu v týmu Seattle Reign vyšel v roce 2019 na zhruba 3,5 milionu dolarů.
Kang ale svou investicí nastartovala zhodnocování ženských klubů v USA. Loni stanovil rekord ligy prodej Portland Thorns za 63 milionů dolarů. A ještě téhož roku byla hranice znovu přepsána, když se San Diego Waves prodalo za 120 milionů dolarů.
Zároveň byla majitelka washingtonského klubu první, která některé z hráček z celé ligy nabídla smlouvu na milion dolarů. A v USA se loni zviditelnila také darem třiceti milionů dolarů pro tamní fotbalovou federaci nebo tím, že v témže roce dala čtyři miliony dolarů i na americké ragbistky. A to poté, co je viděla hrát na olympiádě v Paříži.
Investuje do lidí
Ale zpět k budování jejího fotbalového království. V roce 2023 se Kang ještě více opřela do ženského fotbalu. Koupila většinový podíl v ženském týmu Lyonu – nejúspěšnějším evropském celku, a také londýnské lvice. To byl naopak klub na pokraji likvidace, který ale svými investicemi zvedla a nyní s ním pomýšlí na vysoké příčky v nejvyšší lize.
S vidinou výsledků se nebojí ani velkých investic do lidí. Například loni získala pro svůj americký tým jako hlavního trenéra Jonatana Giraldeze, jenž dovedl hráčky Barcelony k vítězství Ligy mistryň. Aby jej dostala za oceán, nabídla mu údajně pětkrát vyšší plat, než bral ve Španělsku. Pro londýnský klub, byť byl ještě druholigový, zase ulovila hlavního trenéra z dalšího velkoklubu – Paris Saint‑Germain, a zkušené hráčky.
Z angažování zkušených lidí však můžou těžit všechny její kluby, které jsou od minulého roku zastřešené pod společností Kynisca Sports International. Podle Kang je totiž „multiklubový model“, známý ostatně i z mužského fotbalu, cestou k tomu, jak zvedat ženskou kopanou. Všechny kluby mohou těžit z najatých odborníků.
„Osvědčené modely a postupy přebíráme v Lyon i v London City. Spirit se zase inspiruje tím, co fungovalo v Lyonu. Učíme se tak navzájem,“ vysvětlila Kang, která v minulém roce prodala za nezveřejněnou částku svou první firmu Cognosante. Podle žebříčku Forbesu světových miliardářů však její odhadované jmění činí 1,2 miliardy dolarů.
Netají se zároveň tím, že by se její fotbalová říše mohla ještě rozrůst. „Nevím, kolik jich nakonec bude, ale rozhodně chci mít jeden klub na každém kontinentu,“ sdělila deníku The Guardian. Dušuje se však, že za tím není žádná ješitnost či hamižnost.
Jelikož jí se splnil její americký sen, chce dopřát i ostatním, aby se o něj pokusili. „Viděla jsem, jak se neuvěřitelně talentované mladé dívky musely vzdát svých snů, protože neexistovala žádná schůdná cesta k profesionální kariéře. Takže chci vytvořit prostředí, kde si mladé ženy mohou plnit své sny bez jakýchkoli omezení, stejně jako by to dělal chlapec odvedle.“
Nejen proto je za své počínání lidmi v ženském fotbale velmi ceněná. „Dává peníze tam, kde je potřeba,“ prohlásila o ní bývalá manažerka Chelsea a současná manažerka amerického ženského národního týmu Emma Hayes. „Řeknu to ale jasně, je to bystrá obchodnice. Ví, že ženský sport je jednou z oblastí sportu, která má příležitost explodovat.“
Že její angažmá v ženském sportu není jen charita, ale je za tím investiční rozměr, přiznává ostatně i sama Kang. Odkazuje se přitom na loni uzavřenou dohodu o televizních právech, podle níž půjde na ženskou americkou basketbalovou ligu WNBA ročně dvě stě milionů dolarů namísto dosavadních šedesáti. „Je jen otázka času, kdy taková čísla budou také u ženského fotbalu,“ je přesvědčená Kang.
Roli ale hraje i to, že se pro ženský fotbal nadchla. „Nemám vlastní děti, ale najednou mám tři týmy. Snažím se být na všech zápasech a podporovat své hráčky. To je nakonec opravdu ta zábavná část,“ říká.
The post Nevěděla, kdo je Messi, teď zvedá celý sport. Kdo je královna ženského fotbalu? appeared first on Forbes.