Strasti s hudebním obrem. Jak na Spotify jede AI a proč na něm Češi vydělají míň?

Zašlapalo nelegální stahování písniček do země a daleko za sebou nechává Apple i YouTube. Ze Spotify je dnes hudební obr, který už dvacátým rokem nabývá na síle. V Evropě i ve světě má největší podíl na hudebním streamovacím trhu. V posledních týdnech ale utržil několik kopanců.

ABBA, Avicii, hity jako I Want It That Way, Toxic či Shake It Off. Vše má stejného jmenovatele – Švédsko. A právě v zemi s globálním vlivem na hudbu vznikla v dubnu 2006 i firma Spotify. O dva roky později rozjela stejnojmennou platformu, která rychle nabyla na popularitě.

Šla jinou cestou než do té doby Apple a jeho iTunes. Zatímco tam si lidé skladby za poplatek stahovali, u Spotify si je mohli rovnou přehrát. Žádné čekání na download. Základní verze je navíc zdarma, byť musí uživatelé počítat s reklamami a omezenými funkcemi.

Na tomto modelu funguje platforma dodnes. Čímž si na jednu stranu drží přízeň uživatelů, na druhou bojuje s výdělky. Jen reklamy ji neuživí a premium verzi má z přibližně 696 milionů uživatelů jen asi čtyřicet procent lidí. 

Do zisku se tak firma poprvé dostala teprve loni. Jak se zdá, letos zase zamíří do červených čísel. Ukázal to začátek týdne, kdy firma zažila nejhorší den za poslední dva roky. Její akcie se v úterý propadly o jedenáct procent. Důvod: nenaplněné očekávání investorů pro uplynulé čtvrtletí a slabý výhled na následující měsíce.

Za horšími čísly podle společnosti stály vyšší náklady na personál, marketing, odborné služby a také takzvané sociální odvody.

Druhý kopanec schytalo v posledních týdnech Spotify od několika kapel – naposledy šlo o alternativní skupinu King Gizzard and the Lizard Wizard -, které veřejně ohlásily odchod ze Spotify. Vadí jim investice šéfa platformy Daniela Eka do společnosti vyvíjející autonomní bojové technologie založené na umělé inteligenci.

Tohle ale není rána, která by platformu zabolela. A to i kdyby šlo o známější jména. Spíše to pocítí interpreti, kteří platformu opouštějí. A to i přesto, že hudební gigant dlouhodobě čelí kritice hudebníků, že jim platí málo za přehrání jejich písní, zvlášť když část jde labelům, pod kterými jsou.

„I když pro spoustu interpretů zůstává hlavním zdrojem příjmů stále koncertní činnost, mít svou hudbu na Spotify a dalších platformách je dnes nezbytností,“ říká Jiří Kouba, A&R ředitel vydavatelství Island Records. Ve své pozici má na starost hledání umělců, spolupráci s nimi a produkci jejich hudby.

Být na Spotify a spol. je vhodné z marketingového i finančního hlediska. Streamovací platformy totiž představují stále podstatnější zdroj příjmů. 

„Ačkoli to závisí na komerčním úspěchu a žánru, ti nejposlouchanější, převážně rapoví umělci z Česka a Slovenska, dokážou ze streamu generovat měsíčně příjmy v řádu vyšších statisíců korun,“ popisuje Kouba.

Dlouhodobě se uvádí, že si umělci na Spotify vydělají 0,003 až 0,005 dolaru za jedno přehrání skladby, tedy zhruba sedm až dvanáct haléřů. Jde ale o odhad a například agentura AP loni napsala, že žádná přesná fixní sazba neexistuje.

Jak upozorňuje nová studie českých výzkumníků Miloše Hrocha a Petra Szczepanika, na příjem z přehrání má také vliv, odkud daný umělec pochází. Spotify si podle studie rozdělilo části světa do různých kategorií a na každou z nich uplatňuje jiná pravidla.

Jelikož Česko spadá z pohledu platformy do východní Evropy, mají zdejší interpreti menší šanci, že se dostanou do globálně nabízených playlistů, kde mohou zaujmout více posluchačů. A tak si i více vydělat. Preferovaní jsou hlavně angloameričtí umělci. Studie přitom upozorňuje, že navenek se Spotify tváří, že dává všem rovné příležitosti.

Postavení regionu v hierarchii se podle Szczepanika zároveň odráží i na výši výdělku zdejších hudebníků. „V západní Evropě máte přibližně dvojnásobek toho, co interpreti berou za jeden stream u nás,“ říká pedagog z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Proti „menším“ autorům pak jde ještě i systém, podle kterého Spotify umělce odměňuje. Nejdříve se všechny příjmy z předplatného a reklam shromáždí do jednoho fondu (poolu) pro každou zemi nebo region.

Balík se pak rozdělí mezi všechny interprety podle podílu jejich streamů na celkovém počtu přehrání v daném regionu. Když tedy někdo hodně poslouchá jednoho malého umělce, tak to ještě neznamená, že ten dostane zaplaceno za všechny streamy v poměru jedna ku jedné.

Letos v létě se naplno ukázalo, že část z koláče tantiém si navíc mohou ukousnout kapely, jaké svět doslova neviděl. Od přelomu června a července začala na Spotify trendovat alternativní skupina Velvet Sundown, jež během krátké chvíle získala statisíce posluchačů. A to i přesto, že hudba ani text nejsou nijak originální.

Má to jednoduchý důvod. Všechny její písně jsou kompletním výtvorem umělé inteligence (AI). Už od počátku kapela budila podezření, že není reálná, jelikož neměla doložené, že kdy vůbec koncertovala, a fotografie členů byly viditelně vytvořené v AI.

Kapela nabrala na popularitě díky tomu, že platforma zařadila její muziku do svého globálního playlistu. Přestože je známé, že jde o dílo AI, skupině nadále roste počet měsíčních posluchačů. Aktuálně jich má 1,1 milionu, což je více, než mají úspěšní čeští muzikanti.

Případ Velvet Sundown však není ojedinělý. Podle dat aplikace Deezer, francouzského konkurenta Spotify, se denně nahraje na platformu až přes dvacet tisíc skladeb, které jsou dílem AI, tedy téměř pětina z celkového denního objemu.

„Hudebníkům to ještě více ztíží obživu,“ uvedl Mathieu Gendreau, profesor na Rowan University v New Jersey, který je zároveň hudebním producentem.

Producent a skladatel Yung Spielburg míní, že interpreti porazí umělou inteligenci u „aktivních“ posluchačů. U hudby, kterou si lidé pouštějí jako zvukovou kulisu například při vaření či při práci, však může AI bodovat.

Na Spotify, Apple a YouTube v této souvislosti směřuje kritika za to, že uživatelé nijak nezjistí, zda je interpret reálný, nebo hrozí, že jde o dílo umělé inteligence. Na rozdíl od Deezeru nedávají žádné vodítko.

Už loni se objevily informace, že Spotify zařazuje do některých ze svých největších playlistů takzvané ghost artists. Tedy hudebníky, kteří tvoří velké množství hudby, ale Spotify jim platí méně. Umisťováním do playlistů jim pak navyšuje čísla a při rozdělování tantiém ušetří, jelikož jim posílá menší odměny.

Nic z toho ale minimálně teď není důvodem, aby Spotify přišlo o své výsadní postavení na hudebním trhu. Interpreti tam stále jsou a počet uživatelů narůstá. Nejen díky hudbě, ale i podcastům a audioknihám, jejichž nabídka se neustále zvětšuje.

The post Strasti s hudebním obrem. Jak na Spotify jede AI a proč na něm Češi vydělají míň? appeared first on Forbes.