Evropská unie krotí AI giganty. Akt o umělé inteligenci ale přišel podle expertů pozdě
Nová pravidla Aktu o umělé inteligenci, která nabyla účinnosti od soboty, se dotknou zejména velkých poskytovatelů AI modelů, jako jsou například ChatGPT, Gemini a Claude. Podle odborníků přicházejí pravidla pozdě a navíc nebylo do poslední chvíle jasné, jak si je vykládat.
Akt o AI byl přijat v srpnu loňského roku jako první ucelená regulace umělé inteligence na světě. Doplnil ho dobrovolný kodex, jehož cílem je mimo jiné omezit generování obsahu porušujícího autorská práva a zavést mechanismy pro vyhodnocování rizik před i po uvedení modelu na trh.
Ještě na začátku července bylo podle advokátky pražské kanceláře Dentons Štěpánky Havlíkové velmi nejasné, jak pravidla AI Aktu vykládat.
„Po velmi intenzivní debatě byl následně zveřejněn Kodex správné praxe pro obecné modely AI, jehož zveřejnění předpokládá přímo Akt o AI. Kodex upřesňuje, jak splnit povinnosti vyplývající z Aktu o AI, a současně usnadní poskytovatelům prokazování jejich souladu s požadavky aktu,“ dodala.
Přínos kodexu spočívá především v tom, že požadavky nařízení převádí do konkrétních závazků týkajících se bezpečnosti, transparentnosti a autorských práv.
Obsahuje mimo jiné vzor formuláře pro technickou dokumentaci modelů, závazky podporující dodržování autorských práv při používání tréninkových dat, ale i postupy pro zajištění bezpečnosti a řízení rizik u obecných modelů AI se systémovým rizikem.
Pravidla se vztahují na obecné modely AI uvedené na trh po 2. srpnu. Pro modely uvedené před tímto datem platí dvouleté přechodné období do srpna 2027.
Nové AI modely by měla doprovodit technická dokumentace podle vzoru Evropské komise, informace pro další subjekty v dodavatelském řetězci, které zamýšlí na základě AI modelů stavět další produkty, ale i shrnutí, jaká data se využívala ke trénování modelu.
„Kodex není právně závazný a jeho přijetí je dobrovolné. Výrazně však usnadní poskytovatelům prokázat, že požadavky na transparentnost, autorská práva a bezpečnost podle Aktu o AI splňují,“ podotkla Havlíková.
Poskytovatelé, kteří se rozhodnou kodex nepodepsat, budou muset prokázat, že k zajištění povinnosti vyplývajících z aktu přijali vhodná, účinná a přiměřená opatření.
Podle spolumajitele technologického projektu Lexicon Labs Daniila Shakhovského dobrovolné kodexy nestačí.
„Pomalé vyčkávání nás staví do závislosti na modelech velkých hráčů. Kdo dnes nemá nástroje na ověřování autenticity a původu obsahu, ztrácí. Potřebujeme povinné minimální standardy a infrastrukturu, která funguje i mimo dohled platforem. Vyhrává ten, kdo koná – ne ten, kdo čeká na pokyny,“ reagoval.
Zveřejnění kodexu je podle ředitele České asociace AI Lukáše Benzla důležitý krok, ale přichází relativně pozdě. Poskytovatelé obecných modelů umělé inteligence až do poslední chvíle nevěděli, co přesně po nich bude Evropa v praxi vyžadovat.
„Takový přístup ztěžuje plánování, zpomaluje inovace a podkopává důvěru ve stabilitu regulačního rámce. Je čas přehodnotit tempo a komplexnost regulace, a to především s ohledem na AI akční plány USA a Číny. Pokud se Evropská unie chce stát globálním lídrem, musí jít příkladem nejen ambicí, ale i kvalitou a předvídatelností procesu,“ dodal Benzl.
Kodex správné praxe se podle ředitele společnosti elevaty.ai Zdeňka Valuta stává de facto průvodcem implementace Aktu o AI pro obecné modely. Poskytovatelům i integrátorům doporučuje aktivně s kodexem pracovat.
„Kdo začne s implementací včas, získá nejen právní jistotu, ale i potenciálně i konkurenční výhodu. Z pohledu řízení rizik i reputace je přistoupení ke kodexu racionální volbou,“ uzavřel Valut.
The post Evropská unie krotí AI giganty. Akt o umělé inteligenci ale přišel podle expertů pozdě appeared first on Forbes.