Legislativní změny 2026. Jak nové zákony promění práci, daně i odpovědnost firem

Méně formulářů, více dat. Větší transparentnost odměňování, tvrdší nároky na kybernetickou bezpečnost i nový přístup k trestní odpovědnosti firem. Rok 2026 přinese jednu z největších legislativních změn posledních let. Pro podnikatele, manažery i zaměstnance to znamená nutnost přenastavit procesy, kulturu i očekávání. Co všechno se mění a na co se připravit už teď?

Rok 2026 se zapíše jako období, kdy se český pracovní a podnikatelský svět dostává do nové rovnováhy mezi zjednodušením administrativy a výrazně vyšší mírou kontroly.

Zatímco stát slibuje méně formulářů a jasnější pravidla, zaměstnavatelé se musí připravit na to, že o nich bude mít veřejná správa víc informací než kdykoli předtím a bude je umět lépe využívat.

„Nejde o kosmetické úpravy, ale o strukturální změnu pracovněprávního prostředí,“ říká Petra Schneiderová, advokátka Deloitte Legal specializující se na pracovní právo. Podle ní se rok 2026 dotkne každého zaměstnavatele bez ohledu na velikost či obor.

Jednotné měsíční hlášení: konec roztříštěné administrativy

Zřejmě nejviditelnější změnou je zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Jeho cílem je nahradit dosavadní systém desítek paralelních hlášení různým institucím jediným elektronickým podáním.

„Dosavadních přibližně 25 měsíčních a ročních formulářů bude nahrazeno jedním měsíčním hlášením, které se bude podávat vždy do 20. dne měsíce následujícího po měsíci, kterého se hlášení týká,“ vysvětluje Lenka Nováková, ředitelka daňového oddělení KPMG.

Zákon je účinný od 1. ledna 2026, ale samotné elektronické podávání začne až od dubna. „První hlášení se tedy bude týkat dubna 2026 a zaměstnavatelé jej odešlou do 20. května. Současně však budou muset zpětně dodat hlášení za leden až březen 2026, a to v období od dubna do června 2026,“ vysvětluje Nováková.

Zásadní je, že ačkoli se za první čtvrtletí nebudou podávat klasické přehledy o výši pojistného na sociální zabezpečení, samotné pojistné musí být i nadále řádně hrazeno.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele zasáhne prakticky celý pracovní trh. „Zaměstnavatelé budou mít povinnost poskytovat předepsané informace o sobě a svých zaměstnancích a jejich pracovněprávních vztazích, složkách odměny, zdanění, odvodech  v jedné ucelené formě elektronicky v takzvané datové větě prostřednictvím centralizovaného systému, který bude spravovat Česká správa sociálního zabezpečení,“ vysvětluje Schneiderová. 

Od ní si data následně převezmou další instituce, a to Úřad práce ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Finanční správa a Český statistický úřad. V tuto chvíli stojí mimo tento systém hlášení pouze zdravotní pojišťovny, které se pravděpodobně připojí později.

S tímto zákonem úzce souvisí i doprovodný zákon, který přinese změny v administrativě zaměstnavatelů a také zásadní úpravy v zákoně o daních z příjmů.

„Vzhledem k postupnému nabývání účinnosti jednotlivých opatření doporučujeme pečlivě sledovat další výkladové materiály a metodiky vydávané příslušnými úřady,“ radí Nováková. Včasná příprava a úprava interních procesů podle ní může pomoci minimalizovat případná rizika a efektivně využít nové možnosti, které legislativa nabízí.

Jednotné hlášení ale neznamená jen administrativní úlevu. Znamená také kvalitativní skok v tom, jak stát s daty pracuje.

„Zaměstnavatelé budou předávat velmi detailní informace o pracovněprávních vztazích, mzdách, benefitech, zdanění i odvodech. Stát otevřeně deklaruje, že tato data bude analyzovat a využívat k cílenějším kontrolám,“ upozorňuje Schneiderová.

Právě proto odborníci doporučují firmám nepodcenit přípravu. Vedle technického nastavení mzdových systémů je klíčová i revize samotných dat. Personální a mzdový audit může odhalit nesrovnalosti, které by se jinak mohly stát spouštěčem kontrol, například v oblasti rovného odměňování nebo nelegální práce.

Daně: konec srážkové daně a větší flexibilita

Jednotné měsíční hlášení má i významné daňové dopady. Doprovodná legislativa postupně ruší srážkovou daň u některých příjmů. Konkrétně se to týká dohod o provedení práce, dohod o pracovní činnosti nebo malého rozsahu a také odměn členů vedení firem, pokud jsou daňovými nerezidenty Česka. Ke zrušení srážkové daně u fyzických osob dojde ve dvou fázích.

„Od 1. ledna 2026 se ruší výhodný režim zdanění odměn členů orgánů právnických osob, kteří jsou fyzickými osobami a českými daňovými nerezidenty. Jejich odměny budou nově zdaněny prostřednictvím měsíčních záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti s aplikací progresivní sazby daně. Pokud výše jejich roční odměny přesáhne 36násobek průměrné mzdy, vznikne těmto fyzickým osobám povinnost podat daňové přiznání v České republice za příslušné zdaňovací období,“ vysvětluje Eliška Brychtová Junior Consultant v daňovém oddělení KPMG.

Od 1. ledna 2027 pak dojde také ke zrušení srážkové daně u dohod o provedení práce, dohod o pracovní činnosti a zaměstnání malého rozsahu. Tyto příjmy budou nově zdaněny formou měsíčních záloh na daň, přičemž při splnění stanovených limitů nevznikne povinnost podávat daňové přiznání.

„Poplatník se však může rozhodnout tyto příjmy do daňového přiznání zahrnout, například za účelem uplatnění slev na dani nebo daňového zvýhodnění,“ doplňuje Brychtová.

Zvýšení atraktivity zaměstnaneckých akciových programů

 Začínající firmy a startupy se často potýkají s omezenými finančními možnostmi při odměňování a jen obtížně konkurují zavedeným společnostem v boji o špičkové zaměstnance. Právě zaměstnanecké akcie a opce pro ně mohou představovat účinný motivační nástroj.

„Klíčovým prvkem úpravy účinné od roku 2026 je zavedení takzvaných kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí,“ říká Lukáš Poulík, daňový poradce z advokátní kanceláře Dentons.

Tyto opce budou moci poskytovat pouze takzvaní kvalifikovaní zaměstnavatelé, kteří splní zákonem stanovená kritéria, zejména limity obratu a hodnoty aktiv, a zároveň nepůsobí v regulovaných odvětvích, jako je bankovnictví nebo pojišťovnictví.

Vyloučeny jsou také společnosti poskytující právní, daňové či auditorské služby. Zaměstnavatelé budou mít navíc povinnost oznamovat správci daně nejen udělení opcí, ale i jejich uplatnění či vypořádání.

Na straně zaměstnanců je režim rovněž podmíněn splněním konkrétních požadavků. „Aby byl zaměstnanec považován za kvalifikovaného, musí být u zaměstnavatele zaměstnán alespoň dvanáct měsíců, jeho příjem musí dosahovat minimálně 1,2násobku minimální mzdy a prostřednictvím tohoto režimu může získat maximálně pětiprocentní podíl na společnosti,“ vysvětluje Poulík.

Kvalifikovaná zaměstnanecká opce je přitom definována jako nepřevoditelný a bezúplatný příslib nabytí obchodního podílu za sjednanou opční cenu, poskytnutý na základě písemné smlouvy a při splnění dalších zákonných podmínek.

„Nově si zaměstnavatelé mohou zvolit, zda budou benefit z akcií danit ihned při jejich nabytí zaměstnancem, nebo využijí možnost odloženého zdanění až do okamžiku prodeje akcií, přičemž tuto volbu je však nutné oznámit správci daně,“ vysvětluje Jakub Kolda, expert na korporátní právo z KPMG Legal. Z povinného režimu odloženého zdanění se tak stává režim dobrovolný.

Tato změna přináší větší flexibilitu pro firmy i zaměstnance, zjednodušuje administrativu a může zvýšit atraktivitu zaměstnaneckých akciových programů, zejména ve startupech a technologických firmách.

Transparentní odměňování: kultura pod drobnohledem

Další velké téma roku 2026 představuje transparentní odměňování. Evropská směrnice o rovném odměňování mužů a žen sice platí už od roku 2023, český zákon ji však s výjimkou doložek o mlčenlivosti ohledně mzdy zatím nepřenesl do praxe. To se má změnit nejpozději v polovině roku 2026.

Ačkoli konkrétní znění české legislativy zatím není známé, základní rámec je jasný. Podle Schneiderové může tento zákon pravidla a povinnosti dané směrnicí v podstatě zkopírovat, nicméně je tam i prostor pro jejich zmírnění nebo zpřísnění. Znění českého zákona tak bude pro aplikační praxi rozhodující. 

„Základní obrysy budoucích pravidel a požadavků jsou však již patrné ze směrnice, a lze tedy zaměstnavatelům doporučit, aby přípravu na zavedení transparentního odměňování neodkládali. Směrnice zakotvuje nové povinnosti zaměstnavatelů v oblasti přístupu k informacím pro uchazeče o zaměstnání i zaměstnance,“ konstatuje advokátka s tím, že další povinnosti se budou týkat podávání zpráv o rozdílech v odměňování a interakce se zástupci zaměstnanců při společném posuzování odměňování.

Nezaměstnanost: vyšší podpora, méně sankcí

Novela zákona o zaměstnanosti, účinná od roku 2026, přináší jednu z největších změn systému podpory v nezaměstnanosti za poslední roky. Cílem je podle Lenky Gomez Tomčalové, expertky na pracovní právo z KPMG Legal, zvýšit finanční jistotu v prvních měsících bez práce, zjednodušit pravidla a zároveň motivovat lidi k rekvalifikaci a změně oboru.

Nejvýraznější změnou je navýšení podpory v úvodu podpůrčí doby. Uchazeči do 52 let nově získají v prvních dvou měsících osmdesát procent průměrného čistého výdělku namísto dosavadních 65 procent. U osob starších 52 let se tato vyšší podpora prodlužuje dokonce na tři měsíce.

„Systém je nově nastaven tak, aby lidem poskytl silnější finanční oporu na začátku hledání nové práce,“ vysvětluje Tomčalová. V dalších měsících podpora klesá na padesáti procent, u starších uchazečů po tři měsíce, zatímco v závěru podpůrčí doby se snižuje na čtyřicet procent čistého výdělku, což má motivovat k rychlejšímu návratu na trh práce.

Významně se zlepšují také podmínky pro rekvalifikace. Podpora při rekvalifikaci se zvyšuje z šedesáti na osmdesát procent průměrného čistého výdělku, což podle Tomčalové zásadně zlepšuje dostupnost změny profese.

Další podstatnou novinkou je zrušení krácení podpory v případech, kdy uchazeč ukončí pracovní poměr sám nebo dohodou bez vážného důvodu. „Od roku 2026 už tyto situace nebudou automaticky znamenat nižší podporu,“ dodává.

Zvyšuje se také maximální výše podpory, a to z 0,58násobku na 0,8násobek průměrné mzdy v národním hospodářství. Současně se prodlužuje podpůrčí doba ve všech věkových kategoriích – do 52 let na pět měsíců, mezi 52 a 57 lety na osm měsíců a u osob starších 57 let až na jedenáct měsíců.

Nový systém tak podle Tomčalové lépe reflektuje realitu trhu práce, zejména u starších uchazečů, pro které je návrat do zaměstnání často složitější.

Kybernetická bezpečnost: povinnost pro většinu firem

Významnou legislativní novinkou je zákon o kybernetické bezpečnosti, účinný od 1. listopadu 2025, který do českého práva převádí požadavky směrnice NIS2 a výrazně rozšiřuje okruh regulovaných subjektů. „Oproti původní úpravě z roku 2014 se regulace nebude týkat jen úzkého okruhu kritické infrastruktury, ale většiny středních a velkých podniků,“ upozorňuje Jaroslava Kračúnová, advokátka a partnerka Deloitte Legal.

Zákon dopadá na firmy a organizace napříč klíčovými odvětvími, od energetiky, financí, zdravotnictví a dopravy přes digitální infrastrukturu až po výrobní průmysl, veřejnou správu, vodní a odpadové hospodářství či obranný sektor. Smyslem nové úpravy je podle Kračúnové především posílení prevence a systematického řízení kybernetických rizik, nikoli jen řešení incidentů zpětně.

Zásadní novinkou je přenesení odpovědnosti na samotné firmy. Ty si musejí samy vyhodnotit, zda poskytují regulovanou službu, a pokud ano, registrovat se jako její poskytovatelé prostřednictvím Portálu NÚKIB do šedesáti dnů od splnění zákonných podmínek, případně do 31. prosince 2025 u subjektů, které je splňovaly již ke dni účinnosti zákona. „Povinnost posouzení neleží na státu, ale přímo na organizacích,“ zdůrazňuje Kračúnová.

Zákon zároveň rozlišuje režim vyšších a nižších povinností podle velikosti a strategické důležitosti organizace. V obou případech však vyžaduje zavedení konkrétních bezpečnostních opatření a dodržování základních pravidel kybernetické bezpečnosti.

Firmy by proto podle Kračúnové neměly s přípravou otálet. Včasné vyhodnocení dopadů a nastavení procesů bude klíčové nejen pro splnění zákona, ale i pro omezení budoucích provozních a reputačních rizik.

Trestní právo: compliance jako klíčová obrana

Rok 2026 přinese výraznou novelizaci trestního práva, která zasáhne nejen trestní zákoník a trestní řád, ale také zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Změny podle Andrey Kolcunové, advokátky Deloitte Legal specializující se na trestní právo, otevřou řadu nových interpretačních otázek a posunou důraz od samotného trestání k prevenci a nápravě.

Od 1. ledna 2026 se rozšíří skutkové podstaty trestných činů související například s tvorbou a šířením deepfake obsahu. Zároveň se rozšiřuje škála trestů, které bude možné uložit fyzickým osobám. Nově půjde například zákaz plnění veřejných zakázek, účasti ve veřejné soutěži nebo zákaz přijímání dotací a subvencí, což byly dosud sankce vyhrazené především právnickým osobám. Novela zároveň pokračuje v trendu posilování peněžitých trestů a klade větší důraz na prevenci trestné činnosti.

Zásadní posun nastane od 1. července 2026 v oblasti trestní odpovědnosti právnických osob. „Novela zdůrazňuje význam skutečně funkčních compliance programů a jejich vynucování v praxi,“ vysvětluje Kolcunová. 

V této souvislosti bude zaveden odklon podmíněného upuštění od trestního stíhání právnické osoby. „Právnické osobě, která bude usilovat o využití tohoto odklonu a splní další zákonné podmínky, bude možné uložit povinnost zavést účinný soubor preventivních a nápravných opatření a podrobit se kontrole jeho dodržování ve zkušební době,“ objasňuje Kolcunová.

Tuto kontrolu bude vykonávat nezávislý odborník z řad auditorů nebo advokátů, přičemž náklady ponese samotná právnická osoba. Podobný model, známý jako corporate monitorship, funguje řadu let například ve Velké Británii nebo ve Spojených státech. 

Cílem podle Kolcunové není jen náprava konkrétního pochybení, ale dlouhodobá změna compliance a firemní kultury. Pokud firma této možnosti nevyužije a bude odsouzena, soud bude při ukládání trestu nově povinen zohlednit, zda už compliance opatření zavedla, případně zda alespoň prokazatelně podniká kroky k jejich realizaci, což může vést k mírnějšímu trestu.

Daňový odpočet na výzkum a vývoj: silnější motivace pro inovace

Novela zákona o daních z příjmů od roku 2026 výrazně zatraktivňuje daňový odpočet na výzkum a vývoj. Klíčovou změnou je zavedení zvýšeného odpočtu ve výši 150 procent na prvních padesát milionů korun uznatelných nákladů. „Cílem je podpořit větší a dlouhodobější investice do inovací,“ říká Eliška Brychtová, Junior Consultant v daňovém oddělení KPMG.

Zvýšený odpočet bude možné uplatnit i v rámci takzvané odpočtové skupiny, aby nedocházelo k účelovému dělení nákladů mezi více společností, zatímco náklady nad tuto hranici zůstávají odečitatelné ve výši sto procent. Novela zároveň prodlužuje dobu pro uplatnění odpočtu ze tří na pět zdaňovacích období a umožňuje firmám zvolit, kdy jej v tomto období využijí, což přináší větší flexibilitu při daňovém plánování.

Nízkoemisní vozy si udrží daňové zvýhodnění

Novela zákona o daních z příjmů od roku 2026 zachovává daňové zvýhodnění služebních vozů používaných i pro soukromé účely. Nově zavádí vlastní definici nízkoemisního vozidla: Jde o vozidla kategorií M1, M2 a N1 s emisemi CO₂ do padesáti gramů na kilometr, která nejsou bezemisní.

„Bez této úpravy by od roku 2026 daňové zvýhodnění u řady nízkoemisních služebních vozidel zaniklo,“ vysvětluje Eliška Brychtová z daňového oddělení KPMG. Nová definice tak firmám zachovává možnost daňově zvýhodněného využívání služebních aut i k soukromým účelům.

The post Legislativní změny 2026. Jak nové zákony promění práci, daně i odpovědnost firem appeared first on Forbes.