Stříbro, které hřeje, ale trochu i bolí. Takové individuální kvality možná česká dvacítka neměla od dob, kdy na začátku tisíciletí přivezla dvě zlata z mistrovství světa po sobě. Mladí hokejisté si svých kvalit byli dobře vědomí. A někdy až moc spoléhali na své dovednosti a zapomínali na potřebnou píli. Na poslední chvíli si ale i díky práci trenéra Patrika Augusty uvědomili, že bez dřiny a správného nastavení se úspěch nedostaví.
