Seděl na břehu řeky, opíral se o kmen stromu a prozpěvoval si. Chodil sem často. Buď na ryby, anebo když trochu přebral a pohádal se se ženou. Byly dvě hodiny ráno. Rudolf Š. netušil, že na místě zvaném Přívoz není sám. „Seber se a táhni! Nedívej se na mě, nebo ti dám do rypáku!“ zařval na něj kdosi ze tmy. To byla poslední slova, která v životě slyšel.
