Lepší spánek i odolnost vůči stresu. Otestovali jsme přístroj Exomind
Vyzkoušeli jsme si přístroj, který si oblíbila i tenistka Serena Williams nebo herečky Courteney Cox a Gwyneth Paltrow. Pomocí zařízení Exomind od firmy BTL se dá stimulovat mozek. Že to zní jako něco mezi sci-fi, biohackingem a lékařským experimentem? Realita byla prozaičtější.
Pětadvacet minut vleže, jemné pulzy v levé části hlavy a po čase efekt, který jsem nečekala tak zřetelný. Spánek i psychická pohoda byly nesrovnatelně lepší.
Exomind, přístroj české skupiny BTL, se pohybuje na pomezí medicíny, technologií a wellbeingu. Společnost je známá hlavně z fyzioterapie, kardiologie a estetické medicíny, pouští se ale i do segmentu, který je obchodně i společensky možná ještě zajímavější: mentálního zdraví.
Po několika návštěvách a s odstupem času mohu říct dvě věci. Efekt jsem na sobě opravdu cítila a z hlediska byznysu se BTL zjevně trefilo do prostoru, kde se během příštích let bude točit čím dál víc peněz, pozornosti i pacientů.
„Technologie transkraniální magnetické stimulace existuje už čtyřicet let a vzniklo o ní přes sedmnáct tisíc studií,“ říká manažerka Barbora Nezpěváková.
Exomind stojí na této zavedené metodě využívající elektromagnetické pole, kterou BTL vzalo, přepracovalo a vybavilo vlastní technologií ExoTMS. Používá postupně nabíhající pulzy, speciální patentovanou konstrukci cívky a chlazení, aby byla terapie komfortnější a aby se dalo dosáhnout výsledků už ve čtyřech až šesti sezeních.
Původně tuto technologii vyvinuli dva profesoři ve Spojených státech, kteří pracovali s elektromagnetickým polem ve fyzioterapii. Jeden z nich měl zablokovanou krční páteř, ale bál se pustit si elektromagnetický aplikátor blízko míchy.
Potom ale začali experimentovat s myšlenkou, že by si ho pustili na hlavu. Ten depresivnější z nich to vyzkoušel a druhý den se psychicky cítil lépe a za chvíli se to na bázi výzkumu rozkřiklo.
Ale nebylo to jen tak.
„Na tomto přístroji jsme pracovali asi sedm let a posledních pět let jsme dávali dohromady všechny možné studie. Uvědomili jsme si, že potenciál této technologie je nevyužitý, a díky souhře zkušeností a schopností našich vývojových týmů a klinických specialistů jsme byli schopni překonat náročné technické výzvy a dát dohromady nejmodernější TMS systém na světě,“ říká Nezpěváková.
„Máme zkušenosti s pulzním magnetem pro stimulaci svalů a kloubů pro fyzioterapii. Tam vyprovokujeme tělo, aby se lépe zahojilo. Něco podobného děláme i s mozkem,“ doplňuje technický ředitel skupiny BTL Tomáš Drbal.
„V tomto případě to byla řádově větší výzva. Tvar a intenzitu pulzu jsme museli upravit, a navíc vyřešit jeho precizní nasměrování. Klíčová byla také jednoduchost pro obsluhu, abychom mohli dosáhnout co největšího rozšíření terapie mezi lékaři, pacienty a klienty. Za tímto účelem jsme vyvinuli jednoduchý navigační systém, a tak přístroj mohou lékaři ovládat i bez zásadních školení,“ říká.
Technologie pracuje s antiadaptivními pulzy, tedy proměnlivým vzorcem stimulace, aby si mozek na terapii příliš rychle nezvykl. Já si ale velmi brzy zvykla na to, jak příjemné terapie jsou. Pětadvacet minut člověk leží přikrytý na pohodlném lehátku a do hlavy mu jde příjemné až meditativní vrnění.
Mozek versus Exomind
Přístroj cílí na levou část dorzolaterálního prefrontálního kortexu, tedy oblast mozku spojovanou s emoční regulací, rozhodováním, sebekontrolou a kognitivními funkcemi.
Lidský mozek obsahuje přibližně sto miliard neuronů, z nichž každý vytváří tisíce synapsí, a právě stimulace této oblasti má podporovat neuroplasticitu, tedy vytváření a posilování nervových spojů a také lepší komunikaci mezi neurony prostřednictvím neurotransmiterů, jako jsou dopamin, serotonin a noradrenalin.
Pomocí aktivace neuronů elektromagnetickým polem jsme schopni postupně podpořit jejich přirozenou funkci v běžném životě.
„Zvykli jsme si naše zdraví odevzdat medicíně, vzít si pilulku, která do půl hodiny pomůže, a je vyřešeno. Exomind není další pilulka, kterou problém potlačíte, aktivně s ním pracuje. Doba se přiklání k hledání příčin, proč nejsme zdraví,“ komentuje technický ředitel společnosti, jež loni utržila 18,5 miliardy a jejíž obrat meziročně vzrostl téměř o pětinu.
„Koukáme se skutečně spíš na příčiny různých následků a chceme na ně navázat,“ doplňuje ho Nezpěváková a mluví o této části mozku jako o „kapitánovi“. Ten pomáhá řídit zbytek týmu a podle ní platí, že když tato oblast nefunguje dobře, člověk může sklouzávat k úzkostem, přetížení, horšímu spánku, impulzivitě nebo přejídání.
To je mimochodem důvod, proč se Exomind neprofiluje jen jako přístroj na depresi, i když je určen pro léčbu deprese a úzkosti, obsesivně-kompulzivního chování a přejídání.
„Pracovala jsem i s lidmi, kteří uvažovali o sebevraždě a po terapiích se cítí lépe a cítí štěstí. To mě moc inspiruje,“ doplňuje Nezpěváková. Exomind má ale také zlepšovat spánek a mentální pohodu, snižovat stres, podporovat sebekontrolu a výkonnost a pomáhat v oblasti ženského zdraví a menopauzy.
Přesně tady je důležité odložit fascinaci technologií na chvíli stranou a podívat se na ekonomiku. BTL je průmyslově rozkročená skupina s širokým portfoliem a výrobním zázemím. „Ročně vyrobíme zhruba 45 tisíc kusů přístrojů ve čtyřiceti technologiích,“ popisuje Drbal.
„Exomindu jsme loni vyrobili kolem tisícovky a byl to první rok na trhu. To je pro nás raketa, nikdy se nám jednoho přístroje za rok nepodařilo prodat tolik. Ve Státech už jsme na obratu sto milionů dolarů,“ dodává.
Firma BTL se mentálním zdravím v minulosti příliš nezabývala, věnovala se například kardiologii či rehabilitaci.
„Jsme na trhu zaběhlí a ostatní k nám vzhlížejí, co nového přineseme. Teď jsme otevřeli nový segment a neřešíme jen fyziologické aspekty, ale i to, jak se člověk cítí. A díky neuroplasticitě mozku v této technologii vidíme obrovský potenciál,“ říká Nezpěváková.
Za první rok nového produktu je to velmi svižný nástup. „Asi 800 jich teď máme v Americe, v Británii a v Asii je to hodně populární. Evropa teprve začíná,“ líčí Nezpěváková.
Přístroj vyjde řádově na jednotky milionů korun a jedna terapie se pohybuje od pěti tisíc korun výš. V České republice jsou zatím nižší desítky přístrojů a výrobcům se se zájmem ozývají soukromé kliniky i psychiatrická oddělení.
Pacient si je v současnosti musí hradit, pokud nemá diagnózu deprese a nevyzkoušel už předtím několik různých antidepresiv, která mu nezabrala. Na rozdíl od prášků nemá přístroj téměř žádné vedlejší účinky.
Elektromagnetické pole pulz po pulzu
První krok, tedy po sundání kovových šperků, které by mohly vadit, je stanovení individuální intenzity. Nezpěváková mi hledá takzvaný motorický práh, tedy intenzitu, při níž pulz aktivuje mé motorické centrum a já pohnu prsty na pravé ruce. Teprve potom se aplikátor přesune na cílovou oblast, levou přední část mého mozku.
Samotná stimulace podle nich trvá pětadvacet minut. Dalo by se to připodobnit k pravidelnému příjemnému mravenčení nebo jemnému ťukání, na které si tělo okamžitě zvykne.
Jde o opakovanou stimulaci, která má mozek přivést k tomu, aby znovu využíval dráhy, jež se v přetížení, stresu nebo špatných návycích oslabily. Terapie by se měly absolvovat v rozmezí dvou až deseti dnů.
Já je absolvovala vždy ráno a v mém případě se efekt projevil večer. Spánek přicházel přirozeně, a to je pro mě zásadní rozdíl. Jistě nejsem jediná, kdo je už několik let v režimu, kdy člověk celý den běží, večer padá, ale hlava stejně ještě další dvě hodiny dojíždí. Po čtvrté terapii se to změnilo. Tělo přestalo klást odpor a spánek si říkal o své místo. Celkově byl pak hlubší, kvalitnější a měla jsem pocit, že regeneruji.
A hlavně, ráno jsem se po mnoha letech budila vyspaná. A to je u člověka, který zná období přetížení, vnitřního hluku a ranní únavy, velmi konkrétní rozdíl. Vedle toho jsem cítila i lepší psychickou pohodu. V náročnějším životním období jsem měla pocit, že jsem jednoduše méně rozhozená. To se asi popisuje hůř než spánek, ale ve skutečnosti to hodnotím jako velmi cenné.
V tom je podle mě největší síla celé technologie: míří na místo, kde se potkává výkon, stres, emoční regulace a každodenní fungování. A můj mozek maximálně po čtyřech pulzních terapiích začal spolupracovat.
Skóre Exomindu
Má subjektivní zkušenost sama o sobě samozřejmě nestačí a Exomind byl mnohokrát testován. Studie zaměřené na spánek a stres se zúčastnilo 43 pacientů ve věku 22 až 65 let. Osmdesát osm procent z nich uvedlo lepší kvalitu spánku a nižší stres po poslední terapii.
Zároveň sto procent účastníků označilo terapii za komfortní a nezaznamenalo žádné závažné nežádoucí účinky.
Byznysový potenciál Exomindu nespočívá jen ve spánku a stresu. Velký trh je i v oblastech, které se pohybují mezi psychikou a životním stylem.
Ve studii zaměřené na sebekontrolu a vůli bylo zařazeno 51 pacientů a po šesti sezeních 72 procent uvedlo zlepšení sebekontroly a 76 procent lepší kontrolu nad každodenním jídelníčkem.
Ve studii s 23 pacienty hledajícími zdravější stravovací návyky došlo po čtyřech až šesti sezeních k šestatřicetiprocentnímu snížení chuti na jídlo, 78 procent pacientů po měsíci zhublo a průměrný úbytek hmotnosti činil 2,3 kilogramu.
A pak je tu záchvatovité přejídání, kterému se věnuje publikovaná studie Davida Pánka a Toniho Slavcheva Doncheva sledující 38 pacientů v Česku a Bulharsku. Po šesti terapiích a jednom měsíci follow-upu došlo k poklesu o 37,8 procenta po léčbě a o 47,9 procenta po měsíci.
To je trh na průsečíku psychiatrie, behaviorální medicíny a spotřebitelské ochoty utrácet za řešení, která neleží jen v klasické farmakologii.
Další studie, publikovaná v roce 2025 a zaměřená na mentální pohodu, sledovala 38 lidí a 88 procent zaznamenalo zlepšení mentální pohody do tří měsíců, tři čtvrtiny uvedly více energie a 78 procent lepší usínání.
Ještě zajímavější jsou data pro ženy po menopauze. Analýza čtrnácti postmenopauzálních žen ukázala přechod z pásma střední mentální pohody do pásma vysoké pohody. Všechny účastnice uvedly rovněž menší stres. V tuto chvíli se přístroj testuje i na jedince s ADHD, insomnií nebo tělesnými bolestmi.
Na Exomindu je pro mě nejzajímavější to, že se pohybuje ve velmi současném průsečíku mezi medicínou a výkonem, mezi prevencí a produktivitou a mezi psychiatrickou indikací a poptávkou lidí, kteří se nutně necítí „nemocní“, ale prostě špatně spí, hůř se regulují, jsou přetížení a chtějí fungovat lépe.
I proto je Exomind hojně poptávaný mezi vysoce výkonnými manažery, řediteli společností a sportovci. A já jsem mu vděčná za lepší spánek a psychickou pohodu.
The post Lepší spánek i odolnost vůči stresu. Otestovali jsme přístroj Exomind appeared first on Forbes.