Z žádné jiné foglarovky není tolik zřejmé, jak moc Jaroslav Foglar lpěl na svém oddíle a na svých výchovných metodách. Jednotlivcům, společnosti i dějinám navzdory. Strach nad Bobří řekou je sice formálně román pro mládež, ale mnohem víc jde o autorovu autobiografii, ve které se vypořádává s hrůzností totalitního režimu, s děsivou rolí českých kolaborantů a s nutností lavírovat mezi mlýnskými kameny brutálních okolností a často na nepředstavitelně tenké hranici mezi hrdinstvím a zbabělostí.
