Zrovna Černá Hora , zrovna teď
Keno Verseck
2. 12. 2015 Spiegel on line
Rusko reaguje na pozvání Černé Hory do NATO podrážděně. Ale Alianci jde o vliv na západním Balkáně. Nedostatek demokratických standardů v malém státě je proto Bruselu zjevně jedno. Vztah NATO k Rusku je od ukrajinské krize silně poškozen. Jakákoliv spolupráce je ukončena, sestřelení ruského bitevníku členskou zemí NATO Tureckem zvýšilo dále napětí. Zrovna v této situaci pokračuje vojenské uskupení ve své politice rozšiřování: Černá Hora dostala ve středu pozvánku ke vstupu do NATO.
Moskva reagovala promptně. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov oznámil jasnou odpověď Moskvy: Ruské vedení bude situaci analyzovat a na ni reagovat.
Černá Hora je sice nejmenší z bývalých jugoslávských dílčích republik.Země má jen 600 000 obyvatel a armádu s pouze 2100 muži. Ale všichni pozorovatelé se shodují, že u pozvánky ke vstupu nejde spojenectví jen čistě o bezpečnostní aspekty. Dusan Reljic, expert na Balkán nadace Věda a politika / SWP/, vidí v ochotě přijetí zřetelné poselství Aliance Moskvě, poté, co Rusko již delší dobu proti tomu ostře protestuje: „ NATO dává jasně najevo, že neexistuje žádné právo veta třetího státu proti vstupu“, tolik Reljic.
„ Ostrov stability“ na západním Balkáně
Také předseda černohorské nevládní organizace „ Centrum demokracie a lidských práv“, Nenad Koprivica, vidí jako motiv kroku Bruselu zápas o vliv na západním Balkáně mezi NATO a EU na straně jedné a Ruskem. „ Pozvání Černé Hory je geopolitické rozhodnutí“, říká Koprivica, „ neboť určitá demokratická a právněstátní kritéria plní Černá Hora stejně tak málo, jak tomu bylo v roce 2009 u Albánie a Chorvatska“.
V Černé Hoře, která v roce 2006 prohlásila svou nezávislost, vládne již čtvrtstoletí premiér Milo Djukanovic. Protože svou zemi postjugoslávským válečným zmatkem provedl mírovou cestou, platí Černá Hora na západním Balkáně za „ ostrov stability“. Kritikové však Djukanovicovi vyčítají, že vede zemi jako soukromou firmu a vládne mafiánskými metodami. Jisté je, že Djukanovič již dávno obsadil v zemi klíčové politické a hospodářské pozice svými členy rodiny a přáteli ze své vládnoucí „ Demokratické strany socialistů“./DPS/
Djukanovič trpěl dlouhou dobu v zemi drogové bossy. Italské úřady ho vyšetřují, protože se zřejmě podílel na široce založeném pašování cigaret. Černohorští novináři, kteří o tom informují, žijí v nebezpečí. Dodnes je nevyjasněna série útoků na novináře, kteří odhalili případy korupce a organizované kriminality, mezi nimi i vraždu Dusko Jovanovice, bývalého šéfredaktora deníku „ Dan“ v květnu 2004.
Djukanovic kdysi pěstoval úzké vztahy s Moskvou: Bohatí Rusové kupovali velké části Jaderského pobřeží, ruský miliardář Oleg Deripaska získal většinový podíl v kombinátu na aluminium KAP, největším černohorském podniku.
Djukanovič se ale Moskvě mezitím vzdaluje. Neboť ruští investoři, mezi nimi i Deripaska, nedodrželi své finanční sliby. Perspektiva NATO a EU je pro Černou Horu, která je nutně odkázána na vnější finanční zdroje, nejen slibnější, ale důležitá pro přežití.
Téměř polovina obyvatelstva je proti vstupu do NATO
V červenci 2012 proto zahájila Černá Hora jednání o přistoupení k EU –byla to také odměna Bruselu za roli země jako stabilizačního faktoru v oblasti. Plán postupné demokratizace země v souvislosti s jednáními se však dosud uskutečnil jen omezeně – EU stále kritizuje Černou Horu za velké nedostatky při právněstátních reformách.
Kvůli těmto nedostatkům došlo v minulých měsících k pouličním protestům, opozice navíc bojkotovala parlamentní práci. Požaduje mimo jiné férové volební zákonodárství, které zabrání falšování. V protestech se ukázalo i hluboké rozštěpení černohorské společnosti: Těsná polovina obyvatelstva je podle anket proti vstupu do NATO, vládne i rozšířená skepse vůči EU. Djukanovič nechal občas protesty násilně ukončit.
Nezávislí pozorovatelé v Černé Hoře pozvánku pro vstup do NATO kritizují: „ Djukanovič ji může prodat jako velký úspěch, a to ho posílí“, říká Boris Raonic, předseda nevládní organizace „ Občanská aliance.“ „ Mezinárodní společenství opět ukazuje, že se o metody vládnutí Djukanovice nestará, pokud bude hrát pozitivní regionální roli.“
Podobně to vidí i Mihailo Jovovic, šéfredaktor nezávislého deníku „ Vijesti.“ Pod jeho kanceláří v hlavním městě Podgorica explodovala v roce 2013 bomba – pachatel neznámý.
„ Samozřejmě, že nás vstup do NATO nebude demokratizovat“, říká Jovovic. „ „Demokratizovat nás bude jen změna vlády. Bohužel jsme dosud jedinou zemí v Evropě, která ve svých dějinách ještě nezažila změnu vlády svobodnými volbami.“
Pro Novou republiku vybrala a přeložila Mgr. Zdeňka Holešová
Ausgerechnet Montenegro, ausgerechnet jetzt, Spiegel online , 2. Dezember 2015, Keno Verseck