Přišel čas se bránit!
3.12.2015 Rukojmí
Před více než měsícem prezident republiky Miloš Zeman vystoupil s dnes už klasickými třemi větami směrem k uprchlíkům a poté sdělil, že je třeba postavit na hranici vojsko.
Reakce jeho odpůrců byly odmítavé, část jako vždy, jak praví bonton Pražské kavárny posměšné, ale už nikoliv tak zuřivé, jako dříve. No a podívejme. Uplynulo pár dní a hranice se skutečně zavírá. Ne my, ale Německo!
Co to všechno znamená? Především to, že EU je rozložena a její koncept se v podstatě zhroutil. Vzato historicky, tak po staletí platí, že stát či impérium, které neumí ochránit svoje hranice není funkční a následuje zánik. No a přesně to se nyní přihodilo EU, která byla hrdinná, když francouzské a britské letky bombardovaly Kaddáfího, když se Ukrajinci zabíjeli mezi sebou, když pomáhali proti opozici proti Asadovi, aby z toho nakonec vznikl Islámský stát. Nyní se ale ukazuje, že EU je naprosto bezradná a sterilní, pokud nastane problém, který se dotkne jejího území. A nemusí to být vůbec vojenský útok, stačí pochod civilistů.
Jsem si teď už jist, že žádného systémového řešení ve prospěch svých obyvatel nejsou vrcholní politici EU schopni, naopak. Byla to Merkelová, která vyzvala uprchlíky, ať si pospíší, že náruč Německa je jim otevřená! Diletantismus, snílkovství, záměr? Ať to či ono, tak nastala situace, kdy se na EU nemůžeme dál spoléhat a čekat, neboť se od nich ničeho nedočkáme a musíme hájit svoji zemi bez ohledu na to, co tomu Merkelová, Hollande a jiní řeknou.
Nemám potřebu dále tyto věci rozvádět, jen bych opakoval fakta, která byla v posledních měsících popsána snad tisíckrát. Pouze konstatuji, že jsem dospěl k závěru, že EU ztratila schopnost řídit svoji politiku ve prospěch obyvatel jejích členských států a v důsledku toho jsme se ocitli ve stavu skutečného ohrožení a je naší povinností se bránit.
Co je třeba udělat? V prvé řadě urychleně připravit krizový pohraniční režim a podpůrnou legislativu. Dále svolat mimořádné schůze obou sněmoven PČR a projednat návrh postupu
ČR. A konečně třetím krokem, který může být souběžný, je třeba vypsání lidového referenda k otázce řešení hrozby uprchlíků a našeho postoje k EU v této věci.
Právě teď se láme chleba a je třeba mít jasný a podložený postoj našich občanů. Už třeba jen proto, aby si zodpovědný ministr ušetřil bláboly o tom, že si budeme uprchlíky vybírat. Většinový názor, a myslím si, že výrazně, je jasný a je třeba ho respektovat – je třeba bránit naše hodnoty a naši zemi.