Lidská práva

10. prosinec je dnem lidských práv. Toho dne se v demokratických zemích připomíná, že ne všude na světě se dodržují a prosazují lidská práva. I my jsme žili ve společnosti, kde byla pošlapávána všechna lidská práva – alespoň nám to tak říkali.

S lidskými právy byl odjakživa problém. V rámci mnoha evropských zemí bylo zavedeno plné hlasovací právo pro všechny muže až na přelomu 19. a 20. století, po 1.světové válce i pro ženy - ve Švýcarsku o dalších 50 let déle. Navzdory četným vyhlášením lidských práv nedochází automaticky k jejich přijetí v praxi, nebo i právní úprava je jen omezená. Např. v USA po válce Severu proti Jihu sice bylo zrušeno otroctví, prosazení všeobecné rovnosti v lidských právech pro černošské obyvatelstvo ale trvalo až do osmdesátých let 20. století. Ještě před několika málo desetiletími museli američtí černoši bojovat o rovnoprávnost (Martin Luther King). Přesto se Spojené státy staví do role arbitra lidských práv.

Jako reakce na 2. světovou válku je v OSN přijata Všeobecná deklarace lidských práv, která označila všechny lidské bytosti za svobodné a rovnoprávné bez ohledu na pohlaví, rasu, národnost a náboženství.