V Oslavanech se započalo s těžbou uhlí kolem roku 1755. Až do roku 1783 se černé uhlí na Moravě těžilo jedině na oslavanském panství. Rosicko-oslavanský uhelný revír byl v historii svědkem celé řady stávek. Mezi nejznámější patří ty, ke kterým došlo v posledních třech desetiletích 19. století a prvních třech desetiletích století dvacátého. Ke stávkám zde samozřejmě docházelo ještě v období monarchie, a to zejména v letech 1875, 1889, 1898, 1907 a 1917. A také v letech následujících po vzniku Československé republiky. Stávkovalo se zde poté opakovaně také v období let 1920, 1923, 1926, 1928 a 1932-1933. Mzdy horníků zde byly nejnižší ze všech uhelných revírů monarchie a ani po roce 1918 se podmínky zásadněji nezlepšily. Proto také docházelo k poměrně častým a bouřlivým protestům horníků. V roce 1920 se obce a města černouhelné pánve účastnily tzv. prosincové stávky, jež vyústila v boje o oslavanskou elektrárnu. Stávka byla nakonec sice potlačena vojskem, ale stávkující získali cenné zkušenosti, které mohli využít později při důrazné obhajobě svých práv na lidskou důstojnost a únosné životní poměry.
Promo článek:
Promo článek
