Šikanu zažila většina dětí už na základce! Takhle ji poznáte
Na Linku bezpečí se denně obrátí zhruba 400 dětí a část z nich pak spojuje stejný problém - šikana. "U dítěte se změní chování proti časům předchozím, nerado chodí tam, kam rádo chodilo, nechce jít s kamarády ven, nechce se mu do školy. Má somatické potíže, bolí ho žaludek, hlava a podobně," vysvětluje psycholog Jan Lašek.
"Na Linku bezpečí volá šest procent dětí ohledně tématu šikany. Je to z celkového počtu 150 tisíc hovorů ročně, které na lince přijmeme. Ty děti se mohou stydět se někomu svěřit, jednak mohou mít obavy z toho, jaká bude reakce, nebo už se třeba svěřily a nesetkaly se s pochopením," uvádí ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášková.
Šetření, do kterého se zapojilo přes 160 škol, ukázalo, že s šikanou se setkalo sedm z deseti školáků. Ať už v roli oběti, agresora, nebo někoho, kdo jí jen přihlížel.
"Slovní útoky s fyzickým napadáním souvisí velice úzce. Pokud se na škole vyskytuje nějaká forma slovního útoku, tak na té škole je mnohem pravděpodobnější, že se budou vyskytovat i nějaké fyzické útoky," osvětluje problematiku Martin Drnek ze společnosti SCIO.
Z průzkumu taky vyplynulo, že zhruba 60 procent dětí neví, komu by se se svým problém svěřilo. "K řešení šikany na školách je velkým pomocníkem funkce školského ombudsmana. Například v minulém školním roce obdržel 46 stížností. Nejedná se jen o děti, obrací se na něj taky učitelé," upozorňuje Aneta Lednová, mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Podle průzkumu se víc než 90 procent učitelů s šikanou mezi žáky setkává jen výjimečně, nebo vůbec.