Polovina vysokoškoláků změní obor. Bojí se, že nenajdou práci

Během studia mění obor 49 % mladých studujících lidí. Ani tato změna ale často nezaručí, že se po ukončení školy budou věnovat vystudovanému oboru. "Studovala jsem nutriční terapeutku a dělám na veterině," říká mladá absolventka. "Já jsem studovala zemědělství a myslivost a pracuju v administrativě," vypráví další.

"V první ročníku studium ukončí takových 30, 35 procent studentů. Poté už ta změna oboru není tak závažná," uvádí Oldřich Starý, proděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. "Obecně se dá říct, že studenti nejčastěji končí hned v prvním ročníku, tím důvodem je asi náročnost studia," říká za pražskou VŠE její mluvčí Martina Mlynářová.

Nejvíce studentů mění obor v průběhu prvních dvou let studia, na magisterském či doktorském studiu už jsou přestupy spíše výjimkou. Nejčastěji mění obor studenti přírodovědeckých, humanitních a ekonomických fakult.

Průzkum: Nejvíc se učí medici, nejméně budoucí ekonomové

Studenty k přestupu láká praktičtější zaměření nového oboru. Nemalá část studentů volí jiný směr podle náročnosti přijímacích zkoušek. Důvodem změny zaměření je u mnoha studentů zjištění, že zvolený obor není tak perspektivní, aby bez problémů získali po absolvování školy zaměstnání.