Smrtící české silnice. Který kraj je letos pro řidiče nejnebezpečnější?
Stát chce snižovat počty dopravních nehod i jejich obětí. Jenomže Národní strategii bezpečnosti silničního provozu se nedaří plnit.
Vysočina je letos tragickým příkladem - pokud by měly být splněny cíle, za celý rok by nesmělo zemřít v kraji při nehodách víc než 15 lidí. Bohužel už ke konci května byla bilance smutnější - na silnicích Vysočiny zahynulo 17 osob, meziročně o sedm více.
”Vysočina je tak prvním krajem, který ”překonal“ vytyčený předpoklad pro celý rok 2019 již v květnu“ potvrzuje ředitel Centra dopravního výzkumu Jindřich Frič. ”Bilanci do značné míry ovlivnilo nesprávné předjíždění (6 usmrcených) a nedání přednosti v jízdě (4 usmrcení), vysoký byl také počet usmrcených vinou řidičů nákladních vozidel (4 usmrcení),“ dodává.
Jak jsou na tom v porovnání s cílem národní strategie ostatní kraje? Podívejte se v tabulce:
https://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/640x800/Jun2019/2291963.jpg?d41d
Vysočinu protíná hlavní tepna ČR – D1. V současném rekonstruovaném stavu ji v každém omezení úplně zablokuje i drobná dopravní nehoda. Řidiči se pak snaží kolony objet a dopravní zátěž přesouvá na silnice prvních a nižších tříd i do center měst.
Další významnou tepnou kraje je silnice I/38, která jej protíná ze směru od Kolína až ke Znojmu. I zde je každoročně znát nárůst dopravy.
A přetížení krajských silnic se pak projevuje i na počtu nehod a jejich tragické bilanci.
”Na Vysočině přitom v uplynulých měsících proběhlo mnoho akcí, zaměřených právě na prevenci a bezpečnost v silničním provozu a další jsou plánované,“ komentuje Tomáš Neřold, vedoucí Besipu, oddělení ministerstva dopravy.
Preventivní akce probíhají ve spolupráci s policií přímo na silnicích. Ale experti a dopravní psychologové se snaží o bezpečnosti mluvit například i na školách. ”Je realizována celá řada tradičních dopravně – preventivních programů, které cílí na všechny skupiny účastníků silničního provozu. V celkovém součtu se jedná o desítky setkání na území celého kraje, říká Veronika Vošická Buráňová, koordinátor dopravní prevence Besipu pro Kraj Vysočina.
Jenže preventivní akce zatím moc nezabírají. Alespoň ne tak, jak by bylo třeba ke snížení počtu nehod podle národní strategie.
Tragické Česko
Během prvních pěti měsíců letošního roku zemřelo při dopravních nehodách v celém Česku 178 lidí, dalších 725 bylo těžce zraněno. V případě usmrcených osob se jedná historicky o 2. nejnižší počet, v případě těžce zraněných o historické minimum.
Přesto je usmrcených stále příliš. Z Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011-2020, která si klade za cíl snižovat počet usmrcených a těžce zraněných na silnicích, vyplývá, že v uvedeném období bylo na silnicích v ČR usmrceno o 45 % více osob, než byl stanovený předpoklad.
Cílem pro letošek bylo snížit počet obětí na maximálně 362 osob. Už teď je jasné, že je to nereálné.
Senioři: 27% podíl na všech usmrcených!
Největší rozdíl mezi předpoklady a realitou je u seniorů (osob ve věku nad 65 let). V uplynulých pěti měsících bylo oproti předpokladům národní strategie usmrceno o 38 % a těžce zraněno o 22 % více seniorů.
Nejvyšší podíl 40 % usmrcených tvořili senioři v Plzeňském kraji, v případě těžce zraněných s 30% podílem dominoval Moravskoslezský kraj. Absolutně nejvíce (7) seniorů bylo usmrceno ve Středočeském a Jihočeském kraji, těžce zraněno (23) pak v Jihomoravském kraji.
”Četnost příčin vzniku dopravních nehod se liší v závislosti na věku. Ve srovnání s ostatními věkovými skupinami, dochází u stárnoucí populace ke zvýšení četnosti nehod způsobených nedáním přednosti v jízdě. S rostoucím věkem dochází k poklesu fyzické i psychické kondice, v důsledku toho je ovlivněna zejména pozornost a reakční doba,“ říká Veronika Valentová z Centra dopravního výzkumu. ”U stárnoucí populace je v porovnání s ostatními věkovými skupinami vyšší procento případů, v nichž účastník na vzniklou nehodovou situaci nereagoval,“ dodává.