Česko čeká zdražování. Mor zvedl cenu masa, úrodu poničilo počasí
Africký mor prasat se před dvěma lety objevil na Zlínsku. Naštěstí se ale nákaza nedostala do velkochovů. Teď řádí tisíce kilometrů od České republiky, ale brzy to poznáme i v našich peněženkách. Především do Číny teď směřuje evropské vepřové ve velkém. A to začíná zdražovat.
"Soběstačnost ve výrobě vepřového masa je v České republice pod úrovní 45 procent, s těmito stavy nejsme schopni ovlivňovat cenovou úroveň," řekl pro TV Nova Jaroslav Hajda, místopředseda Svazu chovatelů prasat.
Mnohé vepříny zemědělci zavřeli a chovy zrušili. Na každém praseti, které prodali na jatka, totiž prodělávali. "Návratnost není možná. Je to prostě ekonomická sebevražda," stěžoval si před necelým rokem jednatel jednoho ze zemědělských družstev Milan Odložilík.
Teď ale epidemie v Číně ceny žene vzhůru. Zpracovatelé už teď ze zahraničí nakupují vepřové půlky o více než dvacet procent dráž.
"U těch jednotlivých částí, které se používají pro výrobu masných výrobků, tak tam to navýšení je i přes 40 procent," upozorňuje ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina. Třeba za kilogram vepřové pečeně jsme ještě v březnu platili v průměru 115 korun, teď už 130 a bude prý ještě dražší.
Obdobné problémy mnozí farmáři předpovídají i se skotem. Třeba počet dojnic za dvacet let klesl na polovinu. "Dojné krávy jsou obrovsky investičně náročné. Potřebujete stáje, potřebujete stroje na výrobu krmiv, potřebujete si pořídit to vlastní stádo a to jsou desítky milionů korun," vysvětluje předseda Agrodružstva Postoupky Jan Hašek.
"Je nestabilní cena za mléko, kdy prakticky ten chovatel dostane jen to, co na něho zbude," dodal místopředseda Svazu chovatelů českého strakatého skotu Roman Sadílek.
V příhraničí s Německem to farmáři vyřešili tak, že mléko budou od prvního července prodávat do mlékárny k západním sousedům. Za každý litr tak dostanou o třicet haléřů víc, než jim platil největší český zpracovatel.
Úrodu na polích a sadech ničilo počasí
Problémy nemají jen chovatelé skotu nebo prasat. Řadě pěstitelů poničily úrodu extrémní výkyvy počasí. Někde to mají na svědomí květnové mrazy, jinde krupobití. Ovocnáři dokonce mluví o škodách za 200 milionů korun.
Když pominula jarní sucha, zdálo se, že to nejhorší mají zemědělci a ovocnáři za sebou. Jenomže kromě vymodleného deště v květnu udeřily i mrazy.
"Zpočátku se zdálo, že bude veliká úroda, potom přišel 7. a 8. květen, za několik dní se projevilo, že ty plody začaly opadávat," vysvětluje sadař Petr Ivánek. To neplatí jen o jablkách, ale i o hrušních nebo švestkách.
Třeba ze sadu nedaleko Střílek neskončí v povidlech, kompotech nebo buchtách prakticky jediná švestka. A aby toho nebylo málo, v červnu přišlo krupobití. V sadech to odnesly třešně, višně a hlavně jablka.
"Pro nás jsou rozhodující jabloně, které byly poškozeny z 30 až 80 %," prozradil sadař Jaroslav Mačkal.
Před dvěma lety se účet za jarní mrazy vyšplhal na půl miliardy korun a cena jablek tehdy lámala rekordy. Letos je to zatím přes 200 milionů. Kolik úrody zničilo krupobití, ovocnáři teprve vyčíslí. Jestli to zahýbe s cenou ovoce na pultech, tuzemští pěstitelé prý neovlivní.
Podle předsedy Ovocnářské unie rozhodnou o cenách velké země, tedy Polsko, Itálie a Španělsko, odkud se do Česka dováží nejvíce ovoce.
Šanci na dobrou sklizeň vzal extrémní červen i mnoha zemědělcům. Obilí, které ještě před pár dny dozrávalo, leží na zemi. Podle předsedy Agrodružstva Postoupky Jana Haška polehlé obilí nedozraje ideálně a kombajn ho lištou nesebere. Navíc hrozí, že ho napadnou plísně. Na Olomoucku spadlo na některých místech minulou středu během jediné hodiny i přes sto litrů vody na metr čtvereční. Když se k tomu přidaly kroupy, bylo jasné, že ani tady z úrody moc nezbude.
Naopak v místech, kterým se lijáky vyhnuly, už do polí vyjely kombajny. Žně tak začaly s minimálně týdenním předstihem.