Přeměření pozemků zahýbe s jejich hranicemi. Někdo bude doplácet daň
Víc než polovina současných katastrálních map je podle odborníků zastaralá - vznikly v polovině devatenáctého století. Pracovníci katastrálních úřadů proto provádějí nové digitální mapování.
"Pracovníci katastrálního pracoviště se vydali do terénu a v podstatě nechávají si ukázat vlastníky nemovitostí pozemků své hranice, aby je mohli zaidentifikovat a srovnat s tím, co mají v katastru," vysvětluje výrobní ředitel geodetické firmy Hrdlička Petr Pavelka.
Jenže to bude pro některé majitele pozemků problémem. Při přeměřování se jim může změnit výměra parcely.
"V případě, že pak tyto pozemky jsou větší, než ze které byly placeny daně, budou lidé muset podávat dodatečná daňová přiznání a budou muset zaplatit větší daň z nemovitosti," upozorňuje ekonom Štěpán Křeček.
Odborníci upozorňují, že majitelé změnu musí nahlásit úřadům, pokud by tak neučinili a neplatili vyšší daně, hrozily by jim pokuty. "Pokud zjistí daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit," uvádí Finanční správa.
Pokud někteří majitelé po přeměření zjistí, že roky platili za větší pozemky, mohou požádat finanční úřad o vrácení přeplatku. Peníze dostanou pouze za poslední tři roky.
"V případě daně z nemovitostí lze zjednodušeně říci, že daň může být vyměřena nebo doměřena nejdéle do tří let od konce zdaňovacího období, na které je vyměřována nebo doměřována," píše Finanční správa.
Podle odborníků se změna velikosti pozemku po přeměření týká zhruba 10 procent majitelů a to hlavně v menších městech a vesnicích. Všechna větší města totiž mají přesnější plány, které vznikaly v průběhu dvacátého století.