Podniky odmítají zvýšení minimální mzdy. Lidé prý tolik nepracují
Více než desetiprocentní nárůst minimální mzdy prosazuje Jana Maláčová. Z 13 350 korun by měla o rekordních 1350 korun vzrůst na 14 700. Poukazuje hlavně to, že minimální mzda je v České republice 6. nejnižší v Evropské unii.
Podnikatelské odbory jsou ale jednoznačně a důrazně proti. Navýšení bude podle nich mít negativní dopady na zaměstnavatele, výrazně se jim zvýší odvody.
https://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/640x800/Oct2019/2327391.jpg?ea29
"Jakmile bude stoupat minimální mzda, porostou i další mzdy. Nárůst mezd ve státní správě zaplatíme všichni. Na Slovensku rozhodli o zvýšení minimální mzdy a už dnes hlásí některé firmy, že nebudou dávat peníze do rozvoje anebo že opustí zemi," vysvětlil předseda výboru Podnikatelských odborů Radomil Bábek.
Produktivita práce podle Bábka neodpovídá vyšším odměnám. "Není nárůst produktivity práce, proto není důvod, aby razantním způsobem rostla minimální mzda a už vůbec do toho nemá mluvit stát," pokračoval.
Podnikatelské odbory tvrdí, že navyšování minimální mzdy je ryze politickým nástrojem. "Je to mazání medu kolem úst zaměstnanců, kteří si neumí spočítat, co to znamená. Na první pohled to vypadá, jako by se o ně paní Maláčová, případně soudruh Středula, hrozně hezky starali, ve skutečnosti to ale znamená, že se zhoršuje pozice na pracovním trhu právě těch lidí, kteří mají nejhlouběji do kapsy," objasnil Bábek.
Anketa
Ekonom Štěpán Křeček má ale na růst minimální mzdy opačný názor. I podle něj může její růst navýšit nezaměstnanost, Česká republika si to ale v době, kdy není obsazeno 350 tisíc pracovních míst, může dovolit. "Dokonce jsme v minulých letech mohli všimnout, že byla poměrně hodně navyšována, a přesto nezaměstnanost klesala," řekl Křeček.
https://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/640x800/Feb2019/2240515.jpg?384b
Pokud si podle Křečka nemůže určitý zaměstnavatel dovolit navýšení už tak velmi nízké minimální mzdy, měl by vyklidit místo efektivnějšímu. "Člověk s minimální mzdou se stěží dokáže dopravit do práce, má problémy zvládnout náklady na bydlení, na oblečení či na potraviny," doplnil Křeček. Kladem je podle něj i to, že nezaměstnaní lidé žijící z dávek budou mít větší motivace jít si vydělat více.
Poměrně nejvyššího navýšení se minimální mzda dočkala v roce 1999, kdy postupně vzrostla na 3600 korun. Oproti předcházejícímu roku, kdy byla minimální mzda 2650, to bylo téměř o 36 procent. Nejrychleji rostla minimální mzda mezi lety 1998 a 2006 a pak od roku 2014. Mezi lety 2006 a 2014 narostla jen o 505 korun.
Podívejte se na červencovou reportáž TV Nova o nezaměstnanosti: