Tři králové: Místo tří jich bylo dvacet a nebyli to králové, ale královny
Jejich počet se ustálil díky rozhodnutí církevních autorit v 6. století. Mělo se navíc jednat "pouze" o mudrce. Někdy se dokonce uvádí, že šlo o první křesťany. Tři dary, které donesli, mají symbolický význam. Zlato značí královskou důstojnost, moc a bohatství, kadidlo duchovní sílu a oběti a myrha lidstvo a připomíná, že za něj bude Ježíš trpět.
Do Betléma mudrce vedla kometa, kterou na své cestě následovali. Podle dnešních historiků se tak mohlo jednat i o astrology, které přilákala Betlémská hvězda. Roku 2004 se generální synod církve rozhodl, že slovo "mudrcové" se bude nadále překládat jako "mágové". To je označení kněží-úředníků, kteří sloužili na perském dvoře. Tuto funkci ale zastávaly v Ježíšově době i ženy a je tedy možné, že některé z nich byly i součástí "betlémské výpravy".
Mudrcové se zřejmě navíc neklaněli dítěti v jesličkách. První jesle vyrobil až František z Assisi roku 1223 a v době příchodu tří králů byl Ježíš podle všeho už mnohem starší. Se svátkem Tří králů se pojí řada tradic, z nichž některé postupně vymizely, ale jiné se dodržují dodnes.
Anketa
Křesťané 6. ledna slaví tzv. Svátek Zjevení Páně. Původně se jedná o svátek Kristova narození a jako takový ho ortodoxní věřící slaví dodnes. Jde o 12. den vánočních svátků, které na Tři krále oficiálně končí. Svátek má připomínat okamžik, kdy se Ježíš jako král všech zjevil lidu Izraele a mudrcům z daleka. Některé pravoslavné země, například Rusko nebo Srbsko, právě na Tři krále slaví narození Ježíše, tedy Vánoce.
Tradice dávání darů na Tři krále se stále dodržuje ve Španělsku, kde 6. ledna slavní Štědrý den. Českou tradicí je svěcení křídy a vody. V předvečer Tří králů se tradičně světí v kostelech, přičemž vodou lidé poté zalévají své zahrady, pole a kropí příbytky. Posvětit se často nechává i sůl nebo zlato, obojí má přinášet štěstí.
Stejně jako na Štědrý den, i na Tři krále je zvykem odlévat olovo nebo cín. Podle tvaru, který vznikne, se dá prý určit osud. Pokud kov odlévá dívka, může jí prozradit, za koho se provdá. Pokud olovo například připomíná zbraň, může napovídat, že jejím budoucím manželem bude voják.
K jinému tříkrálovému věštění postačila svíčka. Celá rodina zapálila svíce ve stejnou chvíli, a komu dohořela jako první, ten měl také jako první zemřít. Stoupající či klesající kouř měl navíc prozradit, jestli přijde do nebe nebo do pekla. Komu zvoní hrana, prozradil i vyražený suk, přes který se dalo nahlédnout do světnice. Kdo se v zorném poli objevil jako první, měl své dny sečtené.
O něco optimističtější je věštba ze sedmi hrnečků. Pod ty se ukrývá sedm předmětů. Peníz slibuje bohatství, prsten svatbu, hřeben nedostatek, látka slibuje cestování, kousek chleba dostatek, uhlí smrt či chatrné zdraví a figurka dítěte nový přírůstek do rodiny.
Nejklasičtější tradicí v Česku je obcházení domů s tříkrálovou koledou a psaní letopočtu a iniciál nade dveře. Jako Kašpar, Melichar a "umouněný" Baltazar se trojice koledníků zastavují u dveří a každému, kdo jim otevře, zazpívají koledu. Nad vchodem nechají podpis K.M.B.
Rozšířeným omylem je, že KMB jsou počáteční písmena jmen Kašpar, Melichar a Baltazar, ve skutečnosti se jedná o zkratku latinského nápisu "Christus mansionem benedicat", tedy "Ať Kristus požehná tomuto domu".
Původně spolu s dětmi chodili koledovat i duchovní, kteří domy kropili svěcenou vodou, vykuřovali kadidlem a rozdávali svaté obrázky. Dnes v Čechách koledují jen děti převlečené za trojici králů, kteří za koledu s přáním štěstí, zdraví a dlouhých let dostávají odměnu. Na Moravě jak tři králové chodívají i dospělí muži.
Omývání sněhem se dnes již příliš nedodržuje, ale dříve se jednalo o běžný tříkrálový zvyk. Dívky chodily ještě před východem slunce ven a omývaly si tvář čerstvým sněhem. To jim mělo zaručit bělostnou svěží pleť.