Cukr nad zlato? V Česku se cukrová řepa pěstuje stále méně
V loňském roce se k tomu navíc přidaly i choroby. Mnozí farmáři proto letos cukrovku vůbec nezasejí. Farmáři z Martinic na Kroměřížsku jsou jedni z těch, kteří s pěstováním cukrovky definitivně končí. Už letos okolní pole osejí třeba ječmenem nebo pšenicí. "Děláme v průměru 55 hektarů jako každý rok, ale s cukrovkou prostě končíme. Její pěstování je těžce pod výrobními náklady," vysvětluje Josef Foukal ze ZD Martinice.
A obdobně mluví mnozí další, hlavně moravští zemědělci. Na cukrovce se prý nedá už druhým rokem vydělat. "Všichni chceme mít na nájmy, na mzdy a na všechny ostatní náklady a potřebujete vydělat," obhajuje jejich rozhodnutí soukromý zemědělec Václav Koutný.
"Ukázalo, že to je naše nejhorší plodina," zhodnotil dokonce Jan Hašek z Agrodružstva Postoupky. I tento podnik s vysokou pravděpodobností přestane cukrovku pěstovat. Zemědělcům nenahrává ani cena, za kterou cukrovou řepu cukrovary vykupují. "V roce 1999 byla cena cukrovky 970 korun za tunu. Za poslední tři léta se pohybuje kolem ceny 700 a 750 korun," konstatuje zemědělec Václav Koutný.
Už minulá sklizeň byla mizerná - kvůli suchu bulvy cukrovky sklízeli z polí sotva poloviční. Teď se přidaly i choroby. "Vadne, zežloutne, cukrovka přestane transportovat cukr do kořene a vznikne nízká cukernatost," popisuje Jan Hašek. "Agronomové s třicetiletou praxí si nepamatují takovou kalamitu, že by byla cukernatost sotva jedenáct nebo dvanáct procent," potvrzuje jeho slova Milada Měsícová, předsedkyně Svazu pěstitelů cukrovky Moravy a Slezska.
Zdravá cukrovka má přitom cukernatost šestnáct procent. Mnozí proto tvrdí, že kilogramové balení cukru na pultech nejspíš podraží. "Bude vyrobeno méně cukru než jsme očekávali. A čeho je na trhu málo, toho cena se zvedá," varuje manažer cukrovaru Jakub Hradiský.
Cena by se mohla vyšplhat asi o patnáct až dvacet procent. S tím, jak se bude cukrovky sklízet i v dalších letech méně, bude ale nejspíš zdražování pokračovat.