Život po epidemii: Strach z kontaktu s lidmi i víc sebevražd, tvrdí odborníci

To, jak bude vypadat život po koronaviru, podle psychologa z Asociace klinických psychologů Vojtěcha Černého záleží na tom, jak dlouho bude epidemie a s ní spojená mimořádná opatření trvat. Každý z nás navíc současnou situaci prožívá jinak. "Někteří lidé to berou jako příležitost k pomáhání ostatním, někteří to snášejí hůř a podléhají strachu," vysvětluje Černý.

Epidemie podle něj může zanechat vážnější následky na psychice lidí, kteří jsou nuceni trávit izolaci o samotě, než je tomu v případě lidí, kteří jsou sice v karanténě, ale udržují i nadále vztahy se svými blízkými. Dá se však očekávat, že se společnost bude potýkat s posttraumatickými problémy.

"Ty se mohou projevit až za tři až šest měsíců, to nikdo nedokáže přesně říct. Někteří lidé se budou chtít vrátit k předchozímu životu, ale najednou zjistí, že nemohou. Situace už bude jiná," vysvětluje Černý.

"Obecně máme tendenci rychle zapomenout a fungovat dál. Je to ale zatěžující událost," pokračuje. Lidé tak podle něj sice mohou toto trauma potlačit a vytěsnit, později ale přesto vypluje na povrch. "Myslím si ale, že většina lidí má kapacitu to zvládnout. Bude to pro ně zkušenost, kterou použijí k pozitivním změnám ve svých životech," dodal Černý.

Může se podle něj rovněž stát, že někteří z nás budou více obezřetní, ať už se jedná o kontakt s jinými lidmi, či sahání na věci v obchodě nebo v MHD. "Nemyslím si, že to bude obecný rys, ale určitě budou lidé, kteří si na to budou dávat větší pozor. Pokud to ale povede ke zvýšené hygieně, tak je to jenom dobře," podotkl. Větší obezřetnost bývá obvyklým rysem u epidemií. Když se začalo ve světě hovořit o HIV, někteří lidé na to reagovali rovněž strachem z ostatních lidí a dotýkáním se jich.

Pokud se dostaneme do ekonomické krize a dopady epidemie na životní úroveň některých lidí budou zásadní, může to podle Černého u nich vést i k nárůstu depresí, závislostí na alkoholu či drogách a případně i sebepoškozování. Už nyní - po necelém měsíci od přijetí mimořádných opatření - byla zaznamenána zvýšená spotřeba alkoholu. Někteří lidé jej v takových případech nepopíjejí kvůli požitku, ale aby v něm utopili své trápení a zapomněli na své problémy.

"Nedokážu odhadnut, v jaké to bude míře, a nechci to ani předjímat. Když se to ale dotkne životní úrovně zásadním způsobem, může se to projevit na duševním rozpoložení lidí a mohou si nakonec i sáhnout na život," uvedl a zdůraznil, že stále jsou tu lidem k dispozici kliničtí psychologové.

Podstatná je podle něj i doba, něž se projeví posstraumatická reakce na tento silný zážitek. Lidé si mohou připadat v pohodě - zvlášť když přjide léto, teplo a sluníčko. Za několik měsíců na některé lidi ale může ta tíha dolehnout. "Výzvou může být podzim," tvrdí. Na podzim se totiž u řady lidí zhoršuje duševní pohoda, tento rok situaci může zhoršit i dojezd epidemie.

"Rozhodně se u jedinců zesílí různé sociální fobie, obsedantně kompulzivní nebo somatoformní poruchy. Tito lidé totiž psychickou nepohodu prožívají jako psychické problémy," řekl psycholog Jeroným Klimeš.

"Myslím, že část populace bude mít rozhodně zesílený problém se někoho dotýkat. Už dnes se u řady lidí tato nechuť prohlubuje," dodal Klimeš. Obdobný názor sdílí i sociolog a ředitel Sociologického ústavu AV ČR Tomáš Kostelecký. "Lidé budou víc opatrní, omezí cestování, budou víc času trávit na chalupách," tvrdí.

Podle Kosteleckého záleží na tom, zda výrazně začne klesat počet nových případů a především na tom, zda už bude k dispozici vakcína. "Lidé pravděpodobně budou mít strach z kontaktu s ostatními lidmi a ze sahání na věci venku. Zvlášť pokud tu pořád bude možnost se nakazit. Možná začnou nosit roušky i při běžné rýmě kvůli tlaku veřejného mínění. Aby se na ně ostatní lidé třeba v MHD nedívali divně, když tam budou kýchat," vysvětluje Kostelecký.

Pokud budeme mít vakcínu, společnost se lehce vrátí k bezstarostného stylu života. I podle něj záleží na tom, jak dlouho bude trvat epidemie a mimořádná opatření. Nepochybně také podle něj přijde ekonomická krize. "Její rozsah určí, jak se lidé budou chovat. Na život po koronaviru a chování lidí budou mít vliv především ty ekonomické následky, ne samotná epidemie," tvrdí Kostelecký.

A každá ekonomická krize má podle něj i důsledky v podobě zvýšeného počtu sebevražd. "Dá se to očekávat, ale nemyslím si, že to bude tak dramatické. Češi se s tímhle umí rychle vypořádat, dělají si z toho legraci. A jestli se vyvine vakcína, lidi na to rychle zapomenou. V tomhle jsou Češi typičtí. Když skončila válka v Jugoslávii, byli jedni z prvních, kteří tam opět začali jezdit na dovolenou," podotkl.

Program na podporu OSVČ po kritice ministerstvo financí přepracovalo. Pro více informací se podívejte na reportáž TV Nova: